Václav Šmejkal
| RNDr. Václav Šmejkal | |
|---|---|
| Narození | 2. června 1909 Praha, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. května 1983 (ve věku 73 let) Praha, Československo |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | básník, překladatel, sběratel, editor, středoškolský učitel a politický vězeň |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Šmejkal (* 2. června 1909, Praha, Rakousko-Uhersko – 16. května 1983, Praha, Československo) byl český pedagog, bibliofil a politický vězeň.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 2. června 1909 na Ferdinandu a Růženě Šmejkalovým. Měl dva mladší bratry. Otec Ferdinand za první světové války narukoval do armády a stal se nezvěstným. Matka Růžena musela tvrdě pracovat, aby své děti uživila. Václav Šmejkal maturoval na reálném gymnáziu v Praze-Žižkově a poté vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.[1]
Svou učitelskou dráhu Šmejkal zahájil na měšťance v Trmicích. Oženil se s Růženou Křikavovou, s níž měl dva syny. Při práci získal doktorát z přírodních věd. Psal básně a překládal Rilkeho, byl velmi aktivní v Sokole, ochotnickém divadle, červeném kříži a ve známém pěveckém sboru Foerster.[1][2] Po mnichovské dohodě se rodina přestěhovala do Prahy. Druhou světovou válku Šmejkal strávil jako středoškolský učitel v Táboře. Po jejím skončení se stal ředitelem obnoveného reálného gymnázia v Ústí nad Labem. Zároveň působil jako kulturní referent města Ústí nad Labem.[1] Staral se o obnovení činnosti městského divadla, rozhlasu, knihovny, muzea i archivu.[3] Angažoval se také politicky, neboť byl oblastním důvěrníkem Československé strany národně socialistické.[3]
Po únoru 1948 se Václav Šmejkal stal politickým vězněm. Poprvé byl odsouzen ve dnech 23.-24. září 1948 ve skupinovém politickém procesu, ve kterém bylo 22 osob (převážně profesorů a studentů reálného gymnázia) odsouzeno k celkem 101 letům vězení.[4] Sám Šmejkal byl odsouzen k devítiletému trestu za neoznámení toho, že mu student ukázal protikomunistický leták. Část trestu strávil v pracovních táborech při uranových dolech. Roku 1958 byl odsouzen podruhé. Tentokrát k dvouletému trestu za sepsání textu a básní s tematikou vězeňství. Po propuštění se musel živit prací v dělnických profesích a až později mu bylo povoleno vrátit se k práci učitele. Ve volném čase psal učebnice a básně. Byl tajemníkem spolku českých bibliofilů.[1] Roku 1969 byl rehabilitován.[3] Zemřel 16. května 1983 v Praze. Pohřben je v Praze.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Ostnatý drát (1968, 2014)
- Poezie za ostnatým drátem (1996)
Připomínky
[editovat | editovat zdroj]
Jméno Václava Šmejkala nese Gymnázium a Střední odborná škola v Ústí nad Labem.[1] Ve vstupní chodbě gymnázia byla 5. října 2006 odhalena pamětní deska Václavu Šmejkalovi.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e RNDr. Václav Šmejkal - Osobnost, jejíž jméno nese naše škola [online]. Gymnázium a Střední odborná škola dr. Václava Šmejkala [cit. 2017-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-11.
- ↑ NAŠE MĚSTO, JEHO PRIMÁTOŘI A VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XLII. [online]. Nové ústecké přehledy [cit. 2017-05-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Ústí nad Labem Pamětní deska Václavu Šmejkalovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2017-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Soudní procesy [online]. Ústí nad Labem [cit. 2017-05-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠIDÁK, Michal. Gymnázium dr. Václava Šmejkala. Ústí nad Labem: Gymnázium dr. Václava Šmejkala. 2006, 20 s.
- BORSKÁ, Helena. Naše město, jeho primátoři a význačné osobnosti, Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ’98. 2004, 95 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- HERTL, David. Václava Šmejkala poslala komunistická justice za mříže hned dvakrát, za normalizace ho sledovala StB [online]. Český rozhlas Plus, 2020-05-14 [cit. 2020-05-14]. Dostupné online.
