Upolín nejvyšší
Upolín nejvyšší | |
---|---|
Upolín nejvyšší (Trollius altissimus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
Rod | upolín (Trollius) |
Binomické jméno | |
Trollius altissimus Crantz, 1818 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Upolín nejvyšší (Trollius altissimus) je vysoká jedovatá bylina z čeledi pryskyřníkovité. Vyznačuje se dlanitými listy a nápadnými žlutými květy kulovitého tvaru. Roste roztroušeně i v České republice, kde byl v minulosti uváděn jako upolín evropský.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Upolín nejvyšší je vytrvalá bylina dorůstající výšky 30 až 60, výjimečně až 100 cm. Lodyha je přímá a většinou nevětvená, olistěná. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, s dlanitě pětidílnou, 2x zubatou čepelí. Lodyžní listy jsou krátce řapíkaté až téměř přisedlé, trojdílné, zubaté až celokrajné. Květy jsou žluté, 1,8 až 3 cm velké, nejčastěji jednotlivé na vrcholu lodyhy, řidčeji po 2 nebo po 3. Okvětí je kulovité, složené nejčastěji z 8 až 10 lístků. Uvnitř květu je 5-10 nektáriových lístků kornoutovitého tvaru a na vrcholu lžicovitě rozšířených. Tyčinek i volných pestíků je mnoho. Plodem je souplodí měchýřků. Měchýřky jsou 10 až 12 mm dlouhé, elipsoidní, příčně žilkované, lysé, na vrcholu protažené ve 2 až 3,5 mm dlouhý zobánek. Obsahují mnoho drobných semen.[1]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Upolín nejvyšší je rozšířen ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. V České republice se vyskytuje roztroušeně na většině území. Roste nejčastěji na vlhkých loukách, v prosvětlených lesích, na okrajích lesů a na horských prameništích.[1]
Obsahové látky a jedovatost
[editovat | editovat zdroj]Rostlina obsahuje isochinolinový alkaloid magnoflorin a cyklický lakton protoanemonin. Jedovatost je podobná jako u pryskyřníku prudkého. Sušením se protoanemonin rozkládá. Otravy byly zaznamenány zejména u skotu a ovcí.[1][2]
Taxonomie a ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Druh byl popsán již v roce 1818, často ale byl ztotožňován s upolínem evropským. V současné taxonomii jsou oba druhy chápány jako samostatné. Pravý upolín evropský se v České republice nevyskytuje. Druh je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Stejnou kategorii má i v Červeném seznamu cévnatých rostlin (C3). Řada lokalit výskytu této rostliny je také chráněná.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Různé kulturní formy upolínu s jednoduchými nebo plnými květy jsou pěstovány jako zahradní rostliny. Jsou vesměs hybridního původu a označují se nejčastěji jako Trollius hybridus.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu upolín nejvyšší na Wikimedia Commons
- Popis a fotografie upolínu nejvyššího z knihy Za rostlinami na Znojemsku