Unterschächen

Unterschächen
	Unterschächen, pohled ze silnice Klausenpassstrasse
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°51′51″ s. š., 8°46′15″ v. d.
Nadmořská výška	995 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Uri
	Unterschächen Unterschächen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	80,28 km²
Počet obyvatel	696 (2018)
Hustota zalidnění	8,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.unterschaechen.ch
PSČ	6465
Označení vozidel	UR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unterschächen je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 10 kilometrů východně od hlavního města kantonu, Altdorfu, na silnici Klausenpassstrasse, vedoucí před stejnojmenné sedlo, v nadmořské výšce 995 metrů. Žije zde 696^[1] obyvatel.

Geografie

Unterschächen leží v zadní části údolí Urner Schächental. Výraznou hranici obce tvoří Schächentaler Windgellen (2622 m n. m.) na severu, sedlo Klausenpass na východě a Gross Windgällen (3187 m n. m.), Ruchen a Schärhörner na jihu. K obci patří osada Urigen (1282 m n. m.), tyčící se v prudkém svahu severozápadně od obce, osada Schwanden (1072 m n. m.) 1 km východně od obce, rozptýlená osada Schwandenbergen, Brunni (1395 m n. m.) v údolí Brunni jižně od Unterschächenu a osada Klausenpass, jakož i četné skupiny domů, horské osady a jednotlivé zemědělské usedlosti.

Pouze 14 ha, tj. 0,17 % rozlohy obce, tvoří sídelní plochy. Významnější je zemědělská plocha s rozlohou 3062 ha, což představuje podíl 38,1 %. Většinu území obce pokrývají lesy a lesní porosty (1034 ha, tj. 12,9 %) nebo neproduktivní půda (vodní plochy a hory; 4876 ha, tj. 60,7 %).

Unterschächen sousedí na severovýchodě s obcí Muotathal v kantonu Schwyz, na východě se spiringenskou exklávou Urnerboden, na jihu se Silenenem, na jihozápadě se Schattdorfem, na západě se Spiringenem a na severozápadě s Bürglenem.

Historie

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1290 pod názvem underschechen.^[2] Klášter Fraumünster v Curychu měl v Unterschächenu historicky své statky, avšak většinu půdy tvořil selský majetek ve vlastnictví místních zemědělců. Církevně patřilo údolí Schächental do farnosti Bürglen. V roce 1290 darovali obyvatelé údolí kapli svatého Michala ve Spiringenu jako kapli, která se v roce 1591 stala farním kostelem. Theodula na říčce Biel v obci je doložena kolem roku 1500, současná budova byla postavena v letech 1681–1684. Po založení vlastního kaplanství v roce 1675 se Unterschächen v roce 1687 oddělil od Spiringenu. S oddělením přišla i politická nezávislost. V roce 1290 se ještě uvádí jako villa (ves), ale v roce 1497 už jako gnossame, Unterschächen vytvořil družstvo s Wassenem a vyslal tři členy do okresní rady. Místní rody Fürstů, Der Frauen a Kuonů hrály od 13. do 16. století významnou roli v regionální politice.

Vedle zemědělství a vysokohorského zemědělství, přírodních lázní provozovaných kantonem Uri v 15.–18. století, nabízelo možnosti výdělku zpracování dřeva na vlastní pile a vojenská služba. V roce 1870 byla do obce postavena silnice a v roce 1900 byla otevřena silnice Klausenpassstrasse směrem do kantonu Glarus. Pravidelné poštovní spoje jezdí do Unterschächenu od roku 1880 a do Linthalu od léta roku 1899. V letech 1955–1956 byly vybudovány lavinové zábrany nad obcí a od roku 1987 v oblasti Windgällen. Rozmach letní turistiky začal na přelomu 19. a 20. století a v druhé polovině 20. století byla vybudována zařízení pro zimní sporty.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj populace

Počet obyvatel se v letech 1850 až 1870 téměř nezměnil. Poté až do roku 1900 silně rostl (1870–1900: +33,4 %); nárůst byl obzvláště silný v 70. letech 19. století. Kromě malých výkyvů v letech 1910 (585 obyvatel) a 1930 (minimum 582 obyvatel) se počet obyvatel až do roku 1960 vždy pohyboval kolem hranice 620 obyvatel. Mezi lety 1980 a 2000 došlo k výraznému nárůstu (+22,0 %). Od té doby počet obyvatel opět stagnuje.

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1850	1870	1880	1900	1920	1960	1970	1980	1990	2000	2005
Počet obyvatel	475	464	588	619	620	626	665	652	689	764	746

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 99,61 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 0,21 % italštinu a 0,13 % portugalštinu.

Národnostní složení

Z celkového počtu 746 obyvatel na konci roku 2005 bylo 740 (99,20 %) švýcarských státních příslušníků. Několik přistěhovalců pocházelo z Německa, Rakouska, Portugalska a Švédska. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 756 osob (98,95 %) švýcarské občanství, z toho šest osob mělo dvojí občanství.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unterschächen na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c STADLER, Hans. Unterschächen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-02-13 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Unterschächen na Wikimedia Commons
(německy) [1] – oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] STADLER, Hans. Unterschächen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-02-13 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]