Unteriberg
| Unteriberg | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°3′45″ s. š., 8°48′13″ v. d. |
| Nadmořská výška | 925 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Schwyz |
| Okres | Schwyz |
  Unteriberg Unteriberg, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,43 km² |
| Počet obyvatel | 2 395 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 51,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8842 Unteriberg 8845 Studen SZ |
| Označení vozidel | SZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Unteriberg je obec ve švýcarském kantonu Schwyz. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
V Unteribergu se spojují údolí řek Sihl, Waag a Minster. Tvoří zde náplavovou rovinu. Během poslední doby ledové utvářely terén také ledovcové jazyky z ledovce Sihlgletscher. Dnešní oblast jezera Sihlsee a celé dno údolí bylo původně oblastí vyvýšeného rašeliniště. O tom svědčí i názvy polí s přídomkem Ried. Kromě dna údolí mají pro zemědělství velký význam bezlesé vysokohorské pastviny na svazích údolí a kopcovitá krajina směrem k vrcholům Drusberg, Fluebrig a Stock.
Obec Unteriberg leží v nadmořské výšce kolem 900 metrů a v oblasti zvané Höch-Hund se rozkládá až do výšky 2215 metrů nad mořem. Lesní plochy zabírají 35 %, 45 % rozlohy obce je využíváno pro zemědělství a 18 % je neproduktivních.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Ibergu pochází z roku 1397.[2] Název byl odvozen od tisu červeného (německy Eibe), který je v Unteribergu běžným jehličnanem. Dřevo tohoto stromu se tehdy díky svým vlastnostem používalo k výrobě nástrojů a zbraní.
Po dlouhých sporech byla bývalá obec Iberg v roce 1884 kantonálním referendem rozdělena na Oberiberg a Unteriberg. Tím se Unteriberg stal nejmladší samostatnou obcí v kantonu Schwyz. Ačkoli je tato oblast dostupná ze Schwyzu pouze přes Ibergeregg, byla až do vybudování moderních silnic v roce 1855 spojena spíše se Schwyzem než s Einsiedelnem.
Farní kostel sv. Josefa byl vysvěcen v roce 1873 a obnoven v letech 1980-1991, na samostatnou farnost byl Unteriberg povýšen v roce 1885. K množství sakrálních památek patří také kaple svaté Magdalény v Ochsenbodenu (1606), svaté Otýlie (1758), Syti (polovina 19. století), Bodenu (polovina 19. století) a Hirsche (1907).
První silnice do Einsiedelnu byla postavena v letech 1855–1859, od roku 1867 do obce jezdil dostavník, který zajistil spojení s Einsiedelnem nastalo. V roce 1877, kdy byla otevřena železniční trať Einsiedeln–Wädenswil (–Curych). Dostavník byl v roce 1923 nahrazen autobusem. V letech 1906 a 1910 prošly údolím Waagtal záplavy, které údolí značně poškodily; v roce 1921 v Unteribergu vyhořela část vesnice. První školní budova byla postavena v roce 1875 (nová budova v roce 1971).[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1888 | 1900 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 |
| Počet obyvatel | 1400 | 1414 | 1213 | 1251 | 1344 | 1504 | 1821 | 2200 | 2289 |
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (98,2 %), druhá nejčastější je portugalština (0,4 %) a třetí albánština (0,3 %). Devět desetin obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, desetina k evangelické reformované církvi a asi 1 % k jinému náboženství nebo k jiné církvi.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V Unteribergu po staletí převládalo zemědělství a lesnictví; ještě v roce 2005 se první sektor podílel na 21 % pracovních míst v obci. Zatímco na počátku 20. století byl Unteriberg klimatickým lázeňským místem, na počátku 21. století převládl zimní cestovní ruch, který vyvolal čilou stavební činnost. V jinak převážně zemědělské obci Unteriberg vznikly dřevozpracující podniky, včetně několika truhlářských a tesařských dílen a pil. Výstavba lanové dráhy Hesisbohl, nyní nazývané Hoch-Ybrig, přinesla do údolí rozmach. Důležitým hospodářským faktorem je zde zejména v zimě cestovní ruch.
V Ochsenbodenu se nachází zkušební centrum společnosti Rheinmetall Defence a golfový klub Ybrig, který byl otevřen v roce 2000. Tovární střelnici továrny na obráběcí stroje Oerlikon-Bührle AG, založené v roce 1953, převzala v roce 1990 společnost RWM Schweiz AG (dříve Oerlikon Contraves Pyrotec AG). Mezi hlavní úkoly zkušebního střediska patří rozsáhlé zkoušky zbraní, munice a dalších vojenských systémů. V 60. letech 20. století se ve zkušebním středisku Ochsenboden prováděly střelecké zkoušky s uranovou municí.
V přibližně 190 podnicích je zaměstnáno 55 % pracovní síly, 45 % dojíždí do Einsiedelnu nebo do curyšské aglomerace.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Při cestě silniční dopravou je nejbližší napojení na dálnici A3 v Richterswilu nebo přes celoročně otevřenou silnici Ibergereggstrasse v Seewenu. Do Einsiedelnu k železniční stanici Schweizerische Südostbahn (SOB) a v létě také do Schwyzu jezdí poštovní autobusy.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Patricia Faesslerová (* 1974), modelka
- Wendy Holdenerová (* 1993), lyžařka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unteriberg na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c HORAT, Erwin. Unteriberg [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-01-28 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Unteriberg na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
