Umírněná strana
| Umírněná strana | |
|---|---|
| Moderata samlingspartiet | |
.svg){kind=logo} | |
| Zkratka | M |
| Datum založení | 17. října 1904 |
| Předseda | Ulf Kristersson |
| Sídlo | Stora Nygatan 30, Stockholm |
| Ideologie | liberální konzervatismus[1] proevropanismus |
| Politická pozice | středo-pravice |
| Mezinárodní org. | Mezinárodní demokratická unie |
| Evropská strana | Evropská lidová strana |
| Politická skupina EP | Evropská lidová strana |
| Mládežnická org. | Umírněná mládež |
| Počet členů | 52 260 (na přelomu 2014/2015) |
| Barvy | modrá |
| Volební výsledek | 19,1 % (Riksdag 2022) |
| Oficiální web | www.moderat.se |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Riksdag | 68/349
|
| Evropský parlament | 4/20
|
| Hrabská rada | 376/1656
|
| Městská rada | 2735/13078
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umírněná strana neboli Umírnění (zkratka M, švédsky Moderaterna; neoficiálně Noví umírnění, švédsky de nya Moderaterna[2]) je švédská středopravicová politická strana. Strana se profiluje jako liberálně konzervativní. Vznikla v roce 1904, postupně působila pod různými názvy a v roce 1969 byla přejmenována na současný název. V průběhu své existence byla součástí mnoha švédských vlád. Od roku 2017 je předsedou strany Ulf Kristersson.
Historie strany
[editovat | editovat zdroj]Umírnění vznikli v roce 1904, od roku 1938 působili jako Konzervativní strana. Vzhledem ke své velké ideové vzdálenosti a dominantnímu postavení sociální demokracie zůstali Umírnění po většinu poválečného období v opozici.[3]
Ke změně názvu došlo až v roce 1969. V letech 1976–1978 a 1979–1981 byla členem prvních nesocialistických vlád po druhé světové válce. V letech 1991–1994 měli Umírnění v další nesocialistické vládě svého premiéra, Carla Bildta. Od roku 2006 do roku 2014 byli Umírnění vládní stranou. Ve volbách v roce 2014 však koalice umírněných stran stran od středu napravo oslabila a k moci se opět dostala levice.
Předsedou strany je od 1. října roku 2017 Ulf Kristersson, který v úřadu vystřídal Annu Kinberg Batrovou. Strana se pod vedením Kristerssona posunula více napravo a otevřela se i spolupráci s do té doby izolovanou stranou Švédští demokraté. Poté, co strany po volbách v roce 2022 získaly strany od středu napravo v parlamentu těsnou většinu, vznikla vládní koalice Umírněné strany, Křesťanských demokratů a Liberálů v čele s premiérem Kristerssonem, podporovaná Švédskými demokraty.
Ideologie
[editovat | editovat zdroj]Umírněná strana tvrdí, že její ideologie je směs liberalismu a konzervatismu a odpovídá tomu, co se nazývá liberální konzervatismus.
Strana podporuje volný trh, osobní svobody, privatizaci, deregulaci, snížení daní a omezení veřejného sektoru. Nicméně, stejně jako všechny velké strany ve Švédsku kromě Švédských demokratů strana podporuje silnou imigraci a přijímání žadatelů o azyl.
Jedná se o proevropskou stranu nakloněnou členství Švédska v Evropské unii.[4]
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Parlamentní volby
[editovat | editovat zdroj]| Rok voleb | Počet hlasů | Hlasy v % | + / - | Počet mandátů | + / - | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1970 | 573 812 | 11,5 | ▼ −1,4 | 41 | - | 4. |
| 1973 | 737 584 | 14,29 | ▲ +2,8 | 51 | ▲ +10 | 3. |
| 1976 | 847 672 | 15,59 | ▲ +1,30 | 55 | ▲ +4 | 3. |
| 1979 | 1 108 406 | 20,34 | ▲ +4,75 | 73 | ▲ +18 | 2. |
| 1982 | 1 313 337 | 23,64 | ▲ +3,30 | 86 | ▲ +12 | 2. |
| 1985 | 1 187 335 | 21,33 | ▼ −2,31 | 76 | ▼ −10 | 2. |
| 1988 | 983 226 | 18,30 | ▼ −3,03 | 66 | ▼ −10 | 2. |
| 1991 | 1 199 394 | 21,92 | ▲ +3,62 | 80 | ▲ +14 | 2. |
| 1994 | 1 243 253 | 22,38 | ▬ +0,46 | 80 | ▬ ±0 | 2. |
| 1998 | 1 204 926 | 22,9 | ▬ +0,52 | 82 | ▲ +2 | 2. |
| 2002 | 809 041 | 15,26 | ▼ -7,64 | 55 | ▼ -27 | 2. |
| 2006 | 1 456 014 | 26,23 | ▲ +10,97 | 97 | ▲ +42 | 2. |
| 2010 | 1 791 766 | 30,06 | ▲ +3,83 | 107 | ▲ +10 | 2. |
| 2014 | 1 403 630 | 23,2 | ▼-6,86 | 84 | ▼-23 | 2. |
| 2018 | 1 236 496 | 19,8 | ▼-3,5 | 70 | ▼-14 | 2. |
| 2022 | 1 237 428 | 19,1 | ▼-0,7 | 68 | ▼-2 | 3. |
Evropské volby
[editovat | editovat zdroj]| Rok voleb | Počet hlasů | Hlasy v % | + / - | Počet mandátů | + / - |
|---|---|---|---|---|---|
| 1995 | 621 568 | 23,17 | - | 5 | - |
| 1999 | 524 755 | 20,7 | ▼ −2,4 | 5 | ▬ ± 0 |
| 2004 | 458 398 | 18,25 | ▼ −3,1 | 4 | ▼ −1 |
| 2009 | 596 710 | 18,83 | ▬ +0,58 | 4 | ▬ ± 0 |
| 2014 | 507 488 | 13,7 | ▼-5,13 | 3 | ▼-1 |
| 2019 | 698 770 | 18,8 | ▲+3,1 | 4 | ▲+1 |
Graf volebních výsledků
[editovat | editovat zdroj]
Vedení strany
[editovat | editovat zdroj]| Jméno předsedy | Od | Do |
|---|---|---|
| Fredrik Östberg | 1904 | 1905 |
| Axel Svedelius | 1905 | 1906 |
| Hugo Tamma | 1907 | 1908 |
| Fredrik Östberg | 1908 | 1912 |
| Arvid Lindman | 1912 | 1917 |
| Olof Jonsson | 1917 | 1917 |
| Arvid Lindman | 1917 | 1935 |
| Gösta Bagge | 1935 | 1944 |
| Fritiof Domo | 1944 | 1950 |
| Jarl Hjalmarson | 1950 | 1961 |
| Gunnar Heckscher | 1961 | 1965 |
| Yngve Holmberg | 1965 | 1970 |
| Gösta Bohman | 1970 | 1981 |
| Ulf Adelsohn | 1981 | 1986 |
| Carl Bildt | 1986 | 1999 |
| Bo Lundgren | 1999 | 2003 |
| Fredrik Reinfeldt | 2003 | 2015 |
| Anna Kinberg Batrová | 2015 | 2017 |
| Ulf Kristersson | 2017 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sweden [online]. Parties and Elections in Europe [cit. 2010-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Sokol, P.: Fredrik Reinfeldt – pravicový premiér Švédska, CEVROREVUE, 10.11.2006. www.cevro.cz [online]. [cit. 2010-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23.
- ↑ Maxmilián Strmiska - Vít Hloušek- Lubomír Kopeček-Roman Chytílek: Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál 2005, s. 197-198.
- ↑ Maxmilián Strmiska - Vít Hloušek- Lubomír Kopeček-Roman Chytílek: Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál 2005, s. 198.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Umírněná strana na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
