Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev

Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev (UPHKC nebo UPŘKC) je křesťanská církev, která vznikla na Ukrajině ze skupiny baziliánských řeholníků pod vedením českého kněze římskokatolického původu Antonína Dohnala a prohlašuje o sobě, že kanonicky převzala ukrajinské řeckokatolické diecéze. Církev byla založena 11. srpna 2009 v ukrajinském Lvově.

Římskokatolická církev vyzvala věřící, aby aktivity UPHKC jednoznačně odmítli, představitelé UPHKC konstatovali exkomunikaci oficiálních představitelů katolické církve.

Historie

Církev založili bývalí členové Delegatury sv. Prokopa Řádu sv. Basila Velikého v ČR. Její zakládající a vůdčí postavou byl na Ukrajině někdejší kněz olomoucké arcidiecéze Antonín Eliáš Dohnal, který byl taktéž velmi činný v hnutí charismatické obnovy. Představitelé UPŘKC v roce 2008 prohlásili, že se celý synod UHKC spolu s jeho hlavou kardinálem Lubomyrem Huzarem dostal do apostáze (odpadnutí od víry), a proto ustanovili nový pravověrný osmičlenný synod, který údajně kanonicky převzal ukrajinské řeckokatolické eparchie. Protože k převzetí nemohlo dojít v diecézních chrámech, proběhlo na poutních místech či v jiných chrámech.

Vedení

Představitelé UPŘKC v srpnu 2008 prohlásili, že ustanovili nový pravověrný synod, který údajně kanonicky převzal ukrajinské řeckokatolické eparchie:

• hlavou UPŘKC byl arcibiskup Michael Osidač (zemřel roku 2013)
• arcibiskup Markian, OSBMr (Markian V. Hitiuk, Vasyl´ Markiyan Hityuk), sekretář Synodu biskupů (převzal eparchii Lvov a Žovkvu)
• arcibiskup Eliáš, OSBMr (Eliáš Antonín Dohnal), který byl 5. 4. 2011 synodem zvolen patriarchou nově vyhlášeného Byzantského katolického patriarchátu (převzal eparchie Ivano-Frankivsk a Kolomyju)
• biskup Samuel, OSBMr (Samuel Robert Oberhauser) (převzal eparchii Ternopil)
• biskup Metoděj, OSBMr (Metoděj Richard Špiřík) (převzal eparchii Drohobyč)
• biskup Timotej, OSBMr (Timotej P. Sojka) (převzal eparchii Bučač)
• biskup Basil, OSBMr (Basil P. Kolodi) (převzal eparchii Užhorod)

Plná jména některých z těchto osob jsou citována podle upozornění slušovické farnosti, údajně čerpajícího z oficiálních prohlášení České biskupské konference. Tam je mezi Eliášovými stoupenci zmiňován ještě Vasyl’ Roman Shelepk, zmíněni naopak nejsou T. P. Sojka a B. P. Kolodi.

Dne 13. srpna 2012 tajně vysvětil v ukrajinské obci Žovkova arcibiskup Michael Osidač za asistence dalších členů UPŘKC na biskupa slovenského exkomunikovaného římskokatolického kněze Róberta Mateja Jarabice. Ještě téhož roku bylo toto svěcení odtajněno.

Učení

Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev se označuje za dědičku mučednické řeckokatolické církve na Ukrajině. Tvrdí, že vyznává v plnosti katolické učení, primát papeže, všechny svátosti, pravdy víry, evangelia a apoštolské tradice. Fakticky je však s představiteli katolické církve ve sporech a vzájemně se s nimi exkomunikuje.

V mnoha otázkách je blízko katolickému tradicionalismu. Distancuje se od některých moderních proudů v křesťanství, které označuje za hereze, a to zejména od:

• historicko-kritické teologie
• synkretismu s pohanstvím (za příklad takové synkreze pokládá koncilní deklaraci Nostra aetate či mezináboženská setkání v Assisi v letech 1986 a 2002)

Memorandum Byzantského katolického patriarchátu vyhlásilo jako podmínku přijetí východních i západních katolíků odsouhlasit následující formulář vyznání:

1. Věřím, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a pravý člověk.
2. Věřím, že jenom skrze Ježíše Krista docházíme spasení. (srov. Sk. 4,12)
3. Věřím, že za nás, a tedy i za mě a za mé hříchy, Pán Ježíš Kristus zemřel na kříži.
4. Věřím, že na třetí den vstal z mrtvých, a to reálně a historicky.
5. Odříkám se historicko-kritické teologie (HKT) a ducha, který je za ní.
6. Odříkám se ducha synkretismu a relativismu.
7. Odříkám se střípků herezí v Nostra aetate i tzv. ducha Assisi.
8. Odříkám se satana a démonů, především těch, kteří dnes působí skrze skryté formy magie, věštění a spiritismu (homeopatie, akupunktura, hypnóza, věštění kyvadlem, proutkem…).
9. Odříkám se ducha New Age.
10. Považuji homosexuální aktivitu za ohavnost a smrtelný hřích.
11. Odříkám se ducha, který působí skrze svobodné zednáře a s nimi sjednocené organizace (Rotary, Lions klub…).

UPHKC vyhlásila exkomunikaci několika tisíc biskupů, kteří nereagovali na výzvu, aby toto vyznání odsouhlasili.

Aktivity

Exkomunikace biskupů

Jednou z hlavních aktivit církve bylo, že rozesílala nejprve ukrajinským, slovenským a českým biskupům (v letech 2005–2007) a pak i biskupům a dalším osobnostem po celém světě ultimativní požadavky a stěžovala si na biskupy papežskému nunciovi a papeži. Před Letnicemi roku 2010 rozeslali 3261 biskupům celého světa (z toho 2272 dosud aktivním) požadavek, aby odsouhlasili její verzi vyznání víry. Protože jim vyhověl jen jediný biskup z Jižní Ameriky, na zbylých 2271 aktivních biskupů prohlásila UPŘKC k 24. květnu 2010 anathému a prohlásila, že jejich další svěcení biskupů a kněží jsou neplatná a nedovolená; v dopise papeži datovaném tímtéž dnem vyčísluje počet, na nichž Bůh skrze biskupský synod UPHKC dovršil svou anathému na celou současnou církevní hierarchii, na 3883 aktivních biskupů včetně všech kardinálů a 989 biskupů emeritů, celkem 4872 biskupů a kardinálů.

Exkomunikace papeže

Skupina kritizovala papeže Jana Pavla II. za odpadlictví, Benediktu XVI. psala v srpnu 2008 dopis, v němž jej žádala o audienci, avšak na jaře 2011 konstatovala, že se z církve svým jednáním také vyloučil tím, že rozhodl o blahořečení Jana Pavla II., navázal na tradici mezináboženských setkání v Assisi a ignoroval požadavky UHKC.

V únoru 2011 církev zveřejnila text podepsaný čtyřmi biskupy a videonahrávku proslovu patriarchy Eliáše, v němž papeže Benedikta XVI. vyzýval, aby zrušil plánovanou beatifikaci „apostaty Jana Pavla II.“ a „tragické jubileum assiské apostaze“ a aby krátce a jasně odprosil celý katolický svět za pohoršení, které způsobil on i za pohoršení, které dal Jan Pavel II. gestem v Assisi. Zároveň mu patriarcha Eliáš s dalšími třemi podepsanými biskupy UPHKC oznámili, že pokud je neuposlechne, dnem 1. května 2011 tím na sebe sám svolá anathému a vyloučí se tím z katolické církve. Podepsaní kladli na Benedikta XVI. odpovědnost za „4872 biskupů apostatů, kteří veřejně zapřeli Krista a veřejně tvoří jednotu s duchem apostaze“ a vytýkali mu, že je kryje a že je nevyzval k odstoupení z úřadů. Podle této výzvy byl papež „pod velkým psychologickým tlakem ducha apostaze i zednářů“.

Exkomunikace světské vrchnosti

25. srpna 2010 synod UPHKC vyhlásil anathému (t. j. exkomunikaci) Angely Merkelové za „lstivé vypracování a prosazení zločinecké Lisabonské smlouvy“, 27 eurokomisařů za „udržování a chod systému, který směřuje k duchovní i fyzické genocidě lidstva“, Baracka Obamy za prosazování homosexuality, potratů a antihodnot na nejvyšší politické úrovni a homosexuálů, kteří popírají Boží i přirozené zákony a nečiní pokání. Podobných výzev a prokletí skupina publikovala desítky. UPŘKC ovšem ocenila českého prezidenta Václava Klause, jeho vicekancléře Petra Hájka a úředníka Ladislava Bátoru za jejich odmítavý postoj k Prague Pride v srpnu 2011. Roku 2022 vyhlásila UPŘKC anathému nad americkým prezidentem Joem Bidenem za „prosazování vražd nenarozených dětí a experimentální mRNA vakcinace“.

Registrace v České republice

Žádost o registraci církve s názvem Ukrajinská řeckokatolická církev byla definitivně (po podaném rozkladu) zamítnuta 26. května 2004. Ke dni 25. května 2011 zaregistrovalo ministerstvo kultury žádost o registraci církve s názvem Ukrajinská pravověrná řecko – katolická církev. Z údajů zveřejněných ministerstvem však nelze přímo vyvodit, jaký mají tyto skupiny vztah k UPHKC založené Dohnalem. Slušovická římskokatolická farnost v listopadu 2010 vydala varování před církví spojenou s E. Dohnalem, která údajně ve farnosti získávala nové členy v souvislosti se získáváním podpisů nutných pro registraci.

Reakce

Reakce církevních hierarchů

Kardinál Lubomyr Huzar, arcibiskup kyjevsko-haličský a hlava Ukrajinské řeckokatolické církve, udělil velkou exkomunikaci a za závažné prohlášení vyloučil z katolické církve čtyři kněze, Eliáše Dohnala, Metoděje Špiříka, Markijana Hitjuka a Roberta Oberhausera, kteří prohlásili, že přijali biskupské svěcení, které označil za nelegální. Biskupové UPHKC byli vyloučení též z řádu baziliánů.

V době, kdy církev sháněla podpisy potřebné k registraci církve v České republice, reagovala Česká biskupská konference (ČBK) 21. ledna 2010 prohlášením, že tato tzv. církev není v jednotě s papežem a že je vedena bývalým knězem olomoucké arcidiecéze Antonínem Dohnalem, který se stal baziliánským řeholníkem se jménem Eliáš, avšak byl z řeholní společnosti pro neortodoxní názory a neposlušnost vyloučen a žije na Ukrajině, kde se spolu se skupinou svých stoupenců prohlásili za biskupy, v důsledku čehož byli exkomunikováni.

Podle ČBK jejich jednání hrubě poškozuje církev a její jednotu a ČBK proto vyzvala věřící, aby tyto a podobné aktivity jednoznačně odmítli.

Pražský apoštolský exarcha Řeckokatolické církve Ladislav Hučko ve svém listu z 30. ledna 2010 o skupině napsal, že žije ve vlastním neskutečném, virtuálním světě a vytváří si vlastní pokřivený pohled na spásu, duchovní život, svět i Církev a trpí mesiánským komplexem, že jedině oni a jejich skupina jsou povoláni vyřešit všechny problémy v Církvi, jedině oni představují její záchranu. Obsah vzpoury a požadavky exkomunikovaných kněží jsou však podle Hučka natolik absurdní, že jen těžko mohou vzbudit sympatie v širší veřejnosti. Nesourodost a nelogičnost jejich uvažování a prohlášení je podle Hučka zřejmá na první pohled. Celá „neblahá záležitost“ se rozšířila, i když jenom lokálně, po Ukrajině a částečně na Slovensku a jsou pokusy získávat přívržence i v České republice.

Římskokatolická farnost Slušovice, v níž Dohnal v letech 1975–1981 působil, v listopadu 2010 na svých stránkách zveřejnila varování před UPŘKC. S odvoláním na oficiální prohlášení ČBK ve svém upozornění skupinu členů bývalé delegatury baziliánského řádu v České republice, která byla pro nevhodné chování a pro neposlušnost z těchto krajin svými představenými vypovězena a našla útočiště na Ukrajině, obviňuje z toho, že je sektou, která má vlastní pokřivené představy o tom, co má učit a dělat Církev, a píše polopravdy a nepravdy lidem, kteří nevědí vůbec, oč jde, a předkládá jim svou deformovanou verzi skutečnosti a nevybíravé invektivy proti papežským úřadům, kardinálům, biskupům a kněžím. Podle upozornění slušovické farnosti tito lidé nabízejí laciné a jednoduché recepty na obnovu řeholních řádů, seminářů, celé společnosti, nekompetentně posuzují církevní poměry a pasují se za jediné znalce a spasitele církve. Místo ducha radosti, pokoje a jednoty vnášejí ducha strachu, podezírání a rozdělení.

Reakce Michala Semína

Český katolický tradicionalista Michal Semín v únoru 2010 napsal článek, v němž se pozastavil nad tím, že pražský řeckokatolický exarcha Ladislav Hučko nazval Dohnalovu církev sektou. Mezi řádky vyslovuje Semín k jejich myšlenkám sympatie, nicméně přičítá této církvi vliv k náboženskému subjektivismu inklinujícího k charismatismu, který má svůj původ v protestantismu, a tedy podléhá některým specificky protestantským postojům. Praxe svévolného přisvojení moci exkomunikovat libovolné církevní představené je podle Semína z katolického hlediska neobhajitelná, neboť odporuje jak právu církevnímu, tak především božskému. Semín však exarchu Hučka usvědčuje z nekonzistence, když vůči této heretické skupině se ostře vymezuje, zatímco vůči jiným heretickým skupinám zastává ekumenickou vstřícnost.

Společenství svatého Basila Velikého

17. prosince 2009 Stanislav Zvolenský jako bratislavský arcibiskup konstatoval exkomunikaci dvou novokněží bratislavské arcidiecéze (Martin Chebek, Stanislav Cigánek), souběžně byli biskupem Róbertem Bezákem exkomunikováni i trnavský kněz Martin Jarabica a jáhen Peter Mazúr. Exkomunikovaní v dopise z 12. prosince 2009 obviňovali některé slovenské, německé, české, indické, ukrajinské, polské a irské biskupy z hereze, navrhovali posmrtnou exkomunikaci Jana Pavla II. a kritizovali některé aktivity katolické církve, označili za herezi používání historicko-kritické metody v teologii a synkretismus s pohanstvím a okultismem a hrozili slovenským biskupům ztrátou posvátné moci, pokud do 25. prosince 2009 nepodepíší jimi sestavený formulář vyznání víry, obsahující například „zřeknutí se ducha historicko-kritické teologie“, „ducha relativismu“ atd. Dne 25. prosince 2009 tito kněží zveřejnili dopis, v němž konstatovali, že nikdo z 18 obeslaných biskupů jejich výzvě nevyhověl a tedy je všech těchto 18 biskupů automaticky exkomunikováno.

Po vyloučení založili nový řád Společenství sv. Basila Velikého, který však katolickou církví nebyl uznán. Podle spekulací vycházejících z vlastnické historie domu, kde působí (do roku 2004 patřil Delegatuře sv. Prokopa Řádu sv. Basila Velikého v ČR), by mohli mít vztah k Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církvi, kterou založili bývalí členové této delegatury. Členové Společenství tvrdí, že UPŘKC a jejich představou o reformě byli inspirováni, ale nejsou jí podřízeni.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev na Wikimedia Commons
• Українська Правовірна Греко-Католицька Церква – Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev, oficiální web (ukrajinsky, anglicky, italsky, česky, slovensky, španělsky)
• Založení Byzantského katolického patriarchátu, YouTube, 5. 4. 2011, propagační video, uloženo 6. 4. 2011
• Four words from Ukraine – Čtyři slova z Ukrajiny (ukrajinsky, česky, německy, anglicky), stránka pro prezentaci prorocké knihy „Čtyři slova z Ukrajiny“ a dopisy, které basiliáni z Pidhirek zaslali Svatému otci, kardinálům, biskupům, kněžím a řeholníkům, v nichž upozorňují na krizi v církvi a navrhují cestu k její obnově.
• Prohlášení ČBK k otázce tzv. Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve, tiskové středisko České biskupské konference, 21. 1. 2010 (ve verzi na webu TS ČBK není prohlášení nikým podepsáno)
• Odpověď Ukrajinské pravověrné řeckokatolické církve na prohlášení ČBK, Grano Salis, 23. 1. 2010, dopis členů stálého synodu UPHKC, Ukrajina, Lvov, 21. 1. 2010
• Martin M. Šimečka: Heretici na Slovensku, Respekt, 17. 1. 2010
• Juraj Valúšek: Kauza Baziliáni (traja exkomunikovaní kňazi z Bratislavskej a Trnavskej arcidiecézy), Spoločenstvo Bétel, 5. 3. 2010

Portály: Křesťanství