Ujazd
Ujazd | |
---|---|
Náměstí v Ujazdu | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°23′23″ s. š., 18°20′59″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Strzelce |
Gmina | Ujazd |
Ujazd / Ujest | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 14,69 km² |
Počet obyvatel | 1 735 |
Hustota zalidnění | 118,1 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci |
Náboženské složení | římští katolíci a další |
Správa | |
Starosta | Hubert Ibrom |
Oficiální web | ujazd |
Adresa obecního úřadu | ul. Sławięcicka 19 47-143 Ujazd |
Telefonní předvolba | +48 77 |
PSČ | 47-143 |
Označení vozidel | OST |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ujazd (německy Ujest, v letech 1936–1945 Bischofstal, slezsky Ujŏzd) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na řece Kłodnici a Hlivickém průplavu na historickém území Horního Slezska, sousedí s Kandřínem-Kozlím. V roce 2020 zde žilo 1 735 obyvatel.[1] Prochází tudy národní silnice č. 40 spojující katovickou konurbaci s českou hranicí u Hlucholazů.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Název města je polským tvarem slova újezd, které ve středověku znamenalo územní celek, jehož hranice byly vyznačeny objetím na koních a který tvořil základ budoucího panství čí statku určitého feudálního rodu nebo církve (latinsky circuitio). V tomto případě se jednalo o majetek vratislavských biskupů poprvé zmiňovaný jako circuitio iuxta Cozli v roce 1155.
Městečko bylo založeno v roce 1223 během kolonizační akce Vavřince Dolivety, lokátorem byl niský fojt Walter. V roce 1443 bylo prodáno a v následujících staletích patřilo různým šlechtickým rodům. V rámci Tošeckého a pak Opolsko-Ratibořského knížectví bylo součástí Koruny české a po rozdělení Slezska v roce 1742 připadlo Prusku, od roku 1871 ve sjednoceném Německu. Roku 1861 získali titul knížat újezdských Hohenlohové.
V roce 1910 měl Ujazd 2 058 obyvatel, z toho 75,8 % německojazyčných a 96,3 % katolíků.[2] V hornoslezském plebiscitu se 89,6 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.[3]
25. ledna 1945, dva dny po vkročení Rudé armády, bylo centrum městečka vypáleno. Došlo ke zničení až 70 % zástavby. Jedná se o jednu z kapitol tzv. Hornoslezské tragédie.[4] Domy okolo náměstí byly po válce nahrazeny panelákovou zástavbou. Bývalý biskupský zámek přestavěný v polovině 16. století v renesančním stylu je od té doby ruinou.
Po roce 1989 se Ujazd stal významným střediskem německé menšiny v polském Slezsku. V roce 2002 se k německé národnosti hlásilo 25,4 % obyvatel, dalších 12,4 % uvedlo národnost slezskou.[5] Podle sčítání lidu 2011 činil podíl Němců 21,5 %.[6] V roce 2006 byla zavedena oficiální dvojjazyčnost. Mezi hlavní politická uskupení na místní politické scéně patří Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit. V komunálních volbách v roce 2014 dostala 31,8 % hlasů a v roce 2018 17,4 %, jejím představitelem je i stávající starosta Hubert Ibrom.[7][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Seznam obcí podle počtu obyvatel k 30. 6. 2020 – údaje Hlavního statistického úřadu PR (GUS), tabule 12
- ↑ Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 8. (německy)
- ↑ Výsledky plebiscitu v okrese Gross Strehlitz (Strzelce)
- ↑ SOTTOR, Christoph. Styczeń 1945. Gwałty i mordy bez skruchy [online]. Strzelec Opolski, 2020-03-25 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Výsledky sčítání lidu 2002 podle obcí
- ↑ BIŁY, Łukasz. Kolejne wyniki spisu powszechnego: najwięcej Niemców w Strzeleczkach i Białej [online]. Portal Niemców w Polsce, 2015-15-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (polsky)
- ↑ Výsledky komunálních voleb 2014
- ↑ Výsledky komunálních voleb 2018
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ujazd na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální webové stránky gminy Ujazd