Udržitelné investování
Udržitelné investování, nebo také investování podle Environmentální, Sociální a Governance (ESG) kritérií, je forma investování při které se mimo finančního zisku hledí také na udržitelnost a sociální impakt dané investice.[1]
Zastánci ESG poukazují hlavně na benefity spojené s vyšší finanční výkonností a nižším rizikem.[2] Historická návratnost investicí do ESG fondů ale poukazuje na nižší dlouhodobé výnosy.[3]
Kritici ESG mluví o nedemokratických a vágních kritériích.[4] Hodnocení ESG může být pro někoho matoucí.[5] ESG také může být problematické pro greenwashing.[6]
Historie vzniku
[editovat | editovat zdroj]Pojem ESG vznikl až v roce 2006 reportu OSN, na téma Principy udržitelného investování. V tomto roce se 63 investičních společností, s majetkem pod správou (assets under management - AUM) s hodnotou 6,5 trilionu dolarů, zavázalo zohledňovat ESG kritéria ve svých finančních valuacích. V roce 2019 to pak již bylo 2 450 společností s AUM s hodnotou 80 trilionů dolarů.
Různé variace udržitelného investování byly však tématem již dlouho předtím. Jedním z prvních finančních instrumentů, který se zabýval konceptem ESG byl FTSE4Good Index Series, vznik v roce 2001. Tento index nabízel Britským penzijním fondům možnost zohlednit sociální, etické a environmentální faktory. V roce 2002 tento index také zohledňoval kritéria ohledně managementu. V roce 2003 pak i vyhodnocoval kritéria lidských práv. Posledně pak v roce 2005 začal zohledňovat i správu dodavatelského řetězce.
V roce 2014 byla přijata směrnice 2014/95/EU týkající se nefinančního reportingu.
V roce 2022 byla přijata směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti.
Rozdělení faktorů
[editovat | editovat zdroj]Environment faktor
[editovat | editovat zdroj]Environment indikátory hodnotí vliv společnosti na životní prostředí (např.: ekosystémy, lidské zdraví, ovzduší, půdu a vodu). Hlavními kritérii jsou pak energetická efektivita, uhlíková stopa nebo schopnost zpracovávat odpad.
Excelování v těchto kritériích by tak mělo vést k nižší nákladům například spojené s regulatorními opatřeními a soudním nebo reputačním rizikem.[7]
Sociální faktor
[editovat | editovat zdroj]Sociální indikátory hodnotí vliv společnosti na širší veřejnost (např.: zaměstnance, dodavatele, zákazníky). Hlavními kritérii mohou být spokojenost zákazníků, diversita ve společnosti, angažovanost zaměstnanců nebo charitativní dary.
Studie například ukazují, že firmy, které jsou na seznamu „100 nejlepších firem pro které pracovat v Americe“ generovaly o 2,3–3,8 % vyšší výkonnost v daný rok než srovnatelné společnosti.[8]
Governance faktor
[editovat | editovat zdroj]Governanace indikátory hodnotí standarty při vedení společnosti. Hlavními kritérii mohou být kompenzace vrcholového managementu, peníze použité na lobbying, míra korupce nebo transparentnost vůči akcionářům. Firmy s lepším hodnocením pak mají také lepší kreditní hodnocení nebo nižší credit default swap spreads.[9][10]
Hodnoticí agentury
[editovat | editovat zdroj]Kritéria ESG jsou vyhodnocována nebo řešeny následujícími agenturami různými světovými agenturami např.:
- MSCI[pozn. 1]
- Global Reporting Initiative (GRI)
- CFA Institute
- International Federation of Accountants (IFAC)
- Society of Investment Professionals in Germany (Deutsche Vereinigung für Finanzanalyse und Asset Management, DVFA)
- Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, UNCTAD)
- European Academy of Business in Society (EABIS)
Nařízení EU o zveřejňování udržitelných financí
[editovat | editovat zdroj]Nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR, z anglického Sustainable Finance Disclosures Regulation) je označení pro normu (EU) 2019/2088.[11] Nařízení stanovuje, která data o udržitelnosti musí účastníci finančního trhu sbírat a zveřejňovat. V čl. 2 bodě 17 této normy se stanoví zásada „významně nepoškozovat“. K tomu se vážou mj.
- nařízení o rámci pro udržitelné investice[12],
- regulační technické normy[13],
- nařízení kterým se mění technické normy[14].
Komise na zvláštní stránce postupně publikuje, tak jak je vydává, všechny implementační akty k SFDR.[15]
SFDR je tedy nařízení, které ukládá povinné zveřejňování ESG: investoři musí hlásit hlavní nepříznivé dopady (Principal Adverse Impact, PAI) svých portfolií. PAI je seznam faktorů udržitelnosti, které musí firmy vzít v úvahu při své investiční politice a rozhodování.[16]
ESG v Česku
[editovat | editovat zdroj]Směrnice Evropského Parlamentu o nefinančním vykazování (NFRD) ukládala povinnost dotčeným společnostem zveřejňovat informace o udržitelnosti.[17]
Novější směrnice CSRD[18] má dopad do[19]
- zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
- zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a
- zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Od roku 2024 musí velké společnosti a postupně i menší firmy (pokud jsou jejich cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaných trzích EU) podle nového zákona o účetnictví předkládat zprávy o udržitelnosti (ESG reporty) jako samostatnou část výročních zpráv.[20]
ETF s ESG tematikou
[editovat | editovat zdroj]Růst kapitálu ETF fondů s ESG tematikou postupuje mílovými kroky a jen mezi roky 2018 a 2019 byl příliv peněz v Evropě s vloženými 120 miliardami eur dvojnásobný. Podobný trend se dá sledovat i v USA. Mezi nejznámější firmy s touto politikou patří třeba Unilever, Vodafone, Wells Fargo, JPMorgan.
Ray Dalio se vyjádřil o nutnosti rozvíjení udržitelné společnosti a mimochodem i o narůstajícím třídním napětí či možné revoluci v Americe. Etické investování se objevuje jak u Norských státních fondů, tak v portfoliu České národní banky a uvažuje o tom i Evropská centrální banka.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MSCI Inc. (Morgan Stanley Capital International) je americká finanční společnost se sídlem v New Yorku. MSCI je mj. globálním poskytovatelem nástrojů pro analýzu a hodnocení finančního trhu, ESG a klimatických produktů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ESG 101: What is ESG?. www.msci.com [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUMAR, N. C. Ashwin; SMITH, Camille; BADIS, Leïla. ESG factors and risk-adjusted performance: a new quantitative model. Journal of Sustainable Finance & Investment. 2016-10-01, roč. 6, čís. 4, s. 292–300. Dostupné online [cit. 2021-05-11]. ISSN 2043-0795. DOI 10.1080/20430795.2016.1234909.
- ↑ Social responsibility indices - Bogleheads. www.bogleheads.org [online]. [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ESG : financial greenwashing or why “market solutions” to green investments don’t work [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Zmatky kolem ESG ratingu. Proč ho může mít „špinavá“ firma lepší než ta ekologičtější?. www.ekonews.cz [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Greenwashing is impacting faith in ESG – can data be the saviour?. fintech.global [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Five ways that ESG creates value. www.mckinsey.com [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
- ↑ EDMANS, Alex. The Link Between Job Satisfaction and Firm Value, with Implications for Corporate Social Responsibility. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The impact of corporate social responsibility on the cost of bank loans. Journal of Banking & Finance. 2011-07-01, roč. 35, čís. 7, s. 1794–1810. Dostupné online [cit. 2021-05-11]. ISSN 0378-4266. DOI 10.1016/j.jbankfin.2010.12.002. (anglicky)
- ↑ BAE, Sung C.; CHANG, Kiyoung; YI, Ha-Chin. The impact of corporate social responsibility activities on corporate financing: a case of bank loan covenants. Applied Economics Letters. 2016, roč. 23, čís. 17, s. 1234–1237. Dostupné online [cit. 2021-05-11]. (anglicky)
- ↑ EUR-Lex, Regulation (EU) 2019/2088 of the European Parliament and of the Council of 27 November 2019 on sustainability‐related disclosures in the financial services sector, accessed 23 December 2022
- ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088
- ↑ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách
- ↑ NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/363, kterým se mění a opravují regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288, pokud jde o obsah a strukturu informací v souvislosti se zveřejňováním informací v dokumentech před uzavřením smlouvy a pravidelných zprávách u finančních produktů investujících do environmentálně udržitelných hospodářských činností
- ↑ Implementing and delegated acts - SFDR
- ↑ Principal Adverse Impact (PAI) in SFDR regulation explained. www.impactinstitute.com [online]. [cit. 2024-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-22.
- ↑ Archivovaná kopie. www.pse.cz [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-26.
- ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti
- ↑ H.Kubcová, MF ČR: Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti, pdf
- ↑ ESG Reporting: Jak psát zprávy o udržitelnosti, pozvánka na seminář
