UXA
UXA spol. s r.o. | |
---|---|
Základní údaje | |
Dřívější jméno | Juranovy závody |
Právní forma | společnost s ručením omezeným |
Datum založení | 1886 |
Adresa sídla | Plotní 546/45, Brno, 602 00, Česko |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | slévárenský, kovozpracující |
Zaměstnanci | 106 (2022) |
Majitelé | Iumex (60 %) Zdeněk Kocian (40 %) |
Identifikátory | |
Oficiální web | https://www.uxa.cz |
IČO | 44013353 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
UXA spol. s r.o.[1] je česká společnost provozující továrnu na výrobu litinových výrobků v Brně, která byla založena v roce 1886. Areál se nachází v Komárově mezi ulicemi Plotní, Kovářská, Dornych a Široká. Vznik výrobních objektů nastal zejména v letech 1898 až 1908, kde dominanta v podobě dvojice komínů, které stojí dodnes, byla postavena firmou Josef Leinker v roce 1905. Od té doby se tyto objekty už jenom průběžně modernizovaly. Hlavní budova administrativy a správy slévárny se nachází v ulici Plotní.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Založení
[editovat | editovat zdroj]S postupným rozšiřováním průmyslu od druhé poloviny 19. století, jako bylo zakládání strojíren, textilních areálů a dalších, vzrostl také význam slévárenství. První brněnská slévárna s kuplovnou byla založena v roce 1861 Ignazem Storekem v dnešní Křenové ulici. V roce 1865 přibyla firma Wannieck a Phil. Jellinek v Trnité ulici, kde jako správce pracoval Adalbert Uxa, který si v roce 1885 založil vlastní slévárnu v dnešní Svatopetrské ulici.[3]
Začátky
[editovat | editovat zdroj]Při založení vlastní slévárny začínal Adalbert Uxa jenom s jednou kelímkovou pecí a nutným nářadím na provoz, ale díky jeho znalostem, zkušenostem a finanční pomoci od jeho bratrů (Franze, Josefa a Wenzla) se dokázala jeho firma nejen udržet na trhu, ale také prosperovat, díky čemu se podnik postupně začal zvětšovat. Nejdříve se vybudoval nový výrobní areál, který společně vedli všichni 4 bratři, protože všichni měli zkušenosti se spravováním sléváren. Výstavba nového areálu byla ukončena v roce 1885 a výroba začala již v roce 1886, kromě toho byla postavena taky slévárna na temperovanou litinu, čímž se stala první a po nějakou dobu jedinou slévárnou v Rakousko-Uhersku, ve které se využívaly kupolovací pece místo tavení v tyglících.[3]
Do druhé světové války
[editovat | editovat zdroj]Po úmrtí zakladatelů podnik převzali jejich synové. Až do roku 1921 vedl firmu zejména Rudolf Uxa (syn Adalberta Uxy). V té době se již jednalo o přední slévárnu dodávající výrobky do celého Rakousko-Uherska a také do mnoha států Evropy. Před první světovou válkou zde pracovalo kolem 450 dělníků, ale po rozpadu monarchie a vzniku Československa roku 1918 nastal mírný úpadek kvůli ztrátě mnoha odbytišť na území Rakouska. Poměrně rychle se podniku podařilo navázat kontakty v novém Československu a stále si udržela své významné postavení doma i ve světě. Problémy v podnikatelské činnosti nastaly v roce 1929 s příchodem Velké hospodářské krize. Jako mnohé jiné firmy i slévárna bratří Uxových hromadně propouštěla své zaměstnance a ve firmě zůstalo pracovat pouze 120 lidí. Po překonání krize se již v 30. letech opět dostala k počtu 400 zaměstnanců s téměř plným využitím výrobní kapacity. Během meziválečného období se firma soustředila na výrobu speciálních litin na automobilové válce, odlitků pro továrny na hospodářské stroje a výrobu Ewartových řetězů pro textilní průmysl a mnohé další.[3]
Po druhé světové válce
[editovat | editovat zdroj]Na základě Benešových dekretů byl podnik po druhé světové válce a po osvobození v letech 1945–1946 řízen pod národní správou, poté byl zrušen a začleněn do národního podniku Spojené brněnské strojírny a slévárny Bohumíra Šmerala.[4] Po změně politického a společenského systému s nástupem komunistů k moci v roce 1948 se chod podniku zásadně změnil. V roce 1949 byl znárodněn a následně sloučen s bývalým podnikem Louis Friedmann a spol. do národního podniku Injekta v Brně vzniklého k 1. lednu 1951, později známého jako Juranovy závody.[3]
Dnes
[editovat | editovat zdroj]Areál veškerých budov slévárny Uxa byl už od svého začátku vymezen ulicemi Plotní, Kovářskou, Dornychem a Širokou, a není tomu jinak ani dnes. Administrativní i správní budova je v ulici Plotní. Všechny výrobní objekty, jako jsou kovomodelárny, kovárny, temperovny, tavírny, dřevomodelárny, nebo slévárny, se nacházejí uvnitř areálu. Vznik všech těchto prostředků výroby proběhl mezi lety 1898 a 1906. V průběhu 20. století]docházelo také k jejich modernizaci, přičemž areál této slévárny má od roku je od roku 1958 památkově chráněn. Po pádu komunismu v Československu roku 1989 byl v roce 1991 podnik zprivatizován, čímž vznikla nynější společnost UXA.[3]
Výroba
[editovat | editovat zdroj]V současnosti[kdy?] je společnost UXA zaměřená na odlévaní malých a středních sérií produktů a součástek pro různá průmyslová odvětví jako např. zbrojní průmysl a strojírenský průmysl, přičemž vyrábí:[5]
- armatury
- dopravníky a manipulační techniku
- čerpadla
- statory motorů a spojky
- obráběcí stroje
- součástky pro elektrizaci železnic
- součástky pro pily na kov
- Ewartovy a čepové řetězy
- součásti kotlů
- brzdy
- a jiné
Památková ochrana areálu
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1958 je tento areál památkově chráněn. Památkovou hodnotu má konkrétně dvojice správních budov areálu, slévárenské haly, sklady, vrátnice, modelárny, kupolní pece, stolárny. Dále také všechny výrobní a provozní objekty, nebo i komunikační plochy s pozemky jednotlivých parcel, které se nacházejí mezi ulicemi Plotní, Široká, Kovářská a Dornych.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku UXA spol. s r.o., C 3089 vedená u Krajského soudu v Brně. justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2023-11-29 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Archiweb - Historie slévárny UXA v brněnském Komárově. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Slevarenstvi 11-12 2016 by INA SPORT spol. s r.o. - Issuu. issuu.com [online]. 2018-02-19 [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slévárna UXA. www.uxa.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Slévárna bratři Uxové - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Areál slévárny bratří Uxů na Wikimedia Commons