Přeskočit na obsah

UL-39 Albi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
UL-39 Albi
Určenídvoumístný ultralehký letoun s dmychadlovým pohonem
VýrobceČVUT ve spolupráci s LA composite a JIHLAVAN airplanes
ŠéfkonstruktérRobert Theiner a konstrukční skupina Ústavu letadlové techniky ČVUT
První let4. dubna 2016
Charakterve vývoji
Vyrobeno kusů2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

UL-39 Albi je český projekt světově unikátního[1] ultralehkého dvoumístného letadla, postavený podle předlohy proudového cvičného letounu L-39 Albatros.[2][1] Jde o jediný ultralight, u kterého motor nepohání vrtuli, ale dmychadlo.[3][4] Vývojová verze letounu poprvé vzlétla 4. dubna 2016 na letišti v Českých Budějovicích.[5]

Letoun vyvíjí od roku 1999 Ústav letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT. Na projektu pracovalo 200 lidí,[5] do prvního zkušebního letu prvního prototypu na projektu odstátnicovalo 130 studentů magisterského studia a 5 studentů doktorského studia. Při výrobě prvního prototypu ČVUT spolupracovalo s firmou LA composite, která vyrobila uhlíkový kompozit, a s firmou JIHLAVAN airplanes, která letadlo finalizovala.[5] Vývoj stál 60 milionů korun.[5]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Letadlo je první české letadlo vyrobené z prepregů autoklávovou technologií.[4] Uhlíkový laminát je vytvrzen za vyšších teplot a tlaků v peci.[5] Tato konstrukce je obdobná konstrukci velkých dopravních letadel a umožňuje minimalizovat hmotnost a maximalizovat pevnost.[6]

Letadlo má ventilátorový pohon využívající principů objevených v roce 1892 českým leteckým průkopníkem Gustavem Victorem Fingerem, který je zajištěn ventilátorovým stupněm poháněným pístovým motorem a uzavřeným do proudovodu v trupu letadla.[5] Ventilátorový stupeň má vrtuli s 13 listy a dmychadlo. Jedna lopatka měří 200 mm a váží cca 100 g a odolává odstředivé síle až 3 t.[6] V prvním prototypu byl použit pístový motor ze silniční motorky BMW o objemu 1000 cm³ a o výkonu 200 k.[7] Ke vzletu používá tento prototyp otáčky 11 500 min−1, což odpovídá otáčkám na dmychadle 7600 min−1.[5]

Parametry letadla

[editovat | editovat zdroj]

Letadlo napodobuje vzhledem československý cvičný letoun Aero L-39 Albatros. Je dvoumístné a váží 320 kg, jako běžný ultralight ho tak smí pilotovat běžný sportovní letec. Ve vzduchu první prototyp vydrží asi 2 hodiny a dosáhne rychlosti až okolo 200 km/h. Do budoucna se plánuje maximální rychlost zvýšit až na 340 km/h. Stopu letadla není schopen zachytit radar, protože má schovanou vrtuli do trupu. Radar tak není schopen zachytit její odraz ani tepelnou stopu. V den prvního letu prvního prototypu se cena finální verze letadla plánovala okolo 5 milionů Kč.[6]

Testovací lety

[editovat | editovat zdroj]

První oficiální testovací let se odehrál 4. dubna 2016 zhruba v 8:25 hod na letišti v Českých Budějovicích. Zkušební pilot Radim Štěrba vzlétl z dráhy 27 a provedl let, který trval asi 20 minut.[5]

Dne 3.6.2016 při testovacím letu měl prototyp UL-39 Albi technické potíže a havaroval. Pilot použil záchranný padákový systém a s letadlem nezraněn dopadl mezi stromy cca 1,5 km od letiště Planá. Za nehodou je podle jihočeské policie pravděpodobně závada při testování klapek.[8]

Po opravách draku a úpravě vodorovné ocasní plochy byl prototyp v roce 2017 opět uveden do provozu. [9]

Pro letadlo je plánováno využití v armádě pro nejzákladnější výcvik pilotů. Mimo to by mělo jít také o ultralight dostupný široké veřejnosti, který by měl být určen pro ty, kteří chtějí lépe vypadající i lépe létající stroj, než je klasický ultralight.[5] Bude to sportovní stroj, který umožní zažít pocit letu v proudovém letadle.[6] V plánu je i vylepšená verze. [10]

UL-39 Albi II

[editovat | editovat zdroj]

Letoun UL-39 Albi II vychází z původní verze, má však jinou pohonnou jednotku a pozměněné parametry. V současné době zkouškami nutnými před prvním vzletem. Od první verze se liší přepracovanou pohonnou jednotkou s motorem Rotax a novou aerodynamikou trupu. Například hranatější vstupy vzduchu byly nahrazeny zaoblenými více připomínajícími plnohodnotný L-39 Albatros. Proti UL-39 Albi bude mít Albi II vyšší výkony.


Hlavní technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 2 (instruktor a žák)
  • Rozpětí: 7,22 m[6]
  • Délka: 7,49 m[6]
  • Výška: 2,99 m[6]
  • Nosná plocha: 8,5 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 320 kg
  • Vzletová hmotnost: 472 kg[6]
  • Pohonná jednotka: 1× BMW S1000RR, 142 kW (194 PS)
  • Maximální rychlost: 340 km/h plánovaná
  • Cestovní rychlost: 200 km/h 1. zálet
  • Maximalni rychlost (horizontalni) : 270 km/h
  • Pádová rychlost : 65 km/h
  • Maximalni rychlost (dive) : 340 km/h
  • Maximalni rychlost (manevrovaci) : 171 km/h
  • Dostup:
  • Dolet: 550 km
  1. a b BERAN, Michal. Unikátní ultralehký dvojník L-39 Albatros vzlétl po sedmnácti letech vývoje k nebi [online]. Flying Revue, 5. dubna 2016. Dostupné online. 
  2. Konstrukce letounu [online]. ČVUT Fakulta strojní. Dostupné online. 
  3. UL-39 Albi, ultralehký letoun s dmychadlovým pohonem [online]. ČVUT Fakulta strojní. Dostupné online. 
  4. a b Studio 6: Studenti ČVUT sestrojili stíhačku. ČT24 [televizní vysílání]. 2016-04-04 [cit. 2016-04-06]. Rozhovor s Robertem Theinerem a Romanem Jabůrkem. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i Studio 6: Studenti ČVUT sestrojili stíhačku. ČT24 [televizní vysílání]. 2016-04-04 [cit. 2016-04-06]. Rozhovor s Robertem Theinerem a Romanem Jabůrkem. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h MAREK, Lukáš. VIDEO: Ultralehká „stíhačka“ z ČVUT unikne radarům. Pekli ji jako bábovku. iDNES.cz [online]. 2016-04-04 [cit. 2016-04-06]. Rozhovor s Robertem Theinerem a Romanem Jabůrkem. Dostupné online. 
  7. Sedmnáct let práce studentů, desítky milionů korun na vývoj unikátu: Ultralehká stíhačka. ČT24 [online]. 2016-04-04 [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. 
  8. DVOŘÁK, Jan. Český unikát UL-39 Albi měl při pátečním testovacím letu nehodu [online]. Flying Revue, 3. června 2016. Dostupné online. 
  9. Unikátní ultralehký letoun UL-39 Albi [online]. FS ČVUT, 17. února 2017. Dostupné online. 
  10. UL-39 ALBI II [online]. FS ČVUT, 2016. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]