Tuhnická vrba
 Významný stromTuhnická vrba | |
|---|---|
 „Strom hrdina“ stav červenec 2024 | |
| Druh | vrba bílá Salix alba |
| Druhy | vrba bílá smuteční Salix alba subsp. tristis L. |
| Označení | významný strom Strom hrdina (od roku 2015) |
| Vysazen | před 1898 |
| Poloha | |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Karlovy Vary |
| Obec | Karlovy Vary |
| Obvod | Tuhnice |
| Poloha | na cestě k Plynárenské lávce |
| Souřadnice | 50°13′44,22″ s. š., 12°51′2,72″ v. d. |
  Tuhnická vrba Tuhnická vrba, Česko | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuhnická vrba je významným stromem (není památným stromem[1]), který roste již více než sto let v Karlových Varech v městské části Tuhnice, při cestě k Plynárenské lávce. Pamatuje výstavbu někdejšího železničního depa a přežila i jeho bombardování na konci druhé světová války, přestála zásah bleskem i ničivou vichřici. V roce 2015 získala ocenění Strom hrdina.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Konec 19. a první polovina 20. století
[editovat | editovat zdroj]Stáří vrby je odhadováno na více než sto let. Místní historici tak usuzují z několika doložitelných materiálů. Poměrně ostrého leteckého snímku z roku 1936, kde je patrné, že vrba tehdy již měla rozrostlou korunu, do jejíž velikosti mohla růst zhruba čtyřicet let. Vrba by mohla pamatovat i výstavbu železničního depa a přilehlé trati, což je datováno rokem 1898.[pozn. 1] Existenci vrby v tomto roce dokládá i další dokument − kopie stavebního plánu depa. Výkres pochází též z roku 1898, kdy byla projektována železniční trať do Potůčků.[1]
Podle pamětníků udeřil v sedmdesátých letech 19. století do vrby blesk a odlomil část koruny (dle článku v „Karlovarský deník.cz“, viz zdroj zde).[3]
Část vrby je zachycena i na další dobové fotografii. Počátkem května 1945 ji pořídil český železničář, který v karlovarském depu působil do října 1938 jako strojvedoucí. Fotografie dokumentuje následky tragického bombardování zápalnými bombami v roce 1945. Na části větví je patrné poškození ohněm, holé větve jsou jakoby ohořelé. Vrba sama zásah nedostala.[1]
Závěr druhé světová války
[editovat | editovat zdroj]Karlovy Vary se staly cílem náletu 12. září 1944. Desítka bombardérů se zúčastnila kobercového bombardování, které trvalo zhruba minutu a postihlo dnešní Dvořákovy sady, levý břeh řeky Teplá, Tržnici, prostor až k hornímu nádraží. Poničen byl dům Sirius v Zahradní ulici, hlavní pošta, kino Čas, dům č. 11 (bývalý Dům potravin) na Masarykově ulici, domy v místech pozdějšího Thermalu, okolí spořitelny v Rybářích, kino Elite a hotel Weber. Zahynulo 93 osob.[4]
K dalšímu velkému náletu došlo 17. dubna 1945. Druhá americká letecká divize se zaměřila na karlovarské železniční uzly (55 B-24 Liberator). Plný zásah obdržela kolej u Staré Role. V prostoru horního nádraží však nálet nebyl příliš úspěšný, protože na cíl dopadla jen asi čtvrtina určených bomb. Americké bombardéry (87 B-17) se proto nad Karlovy Vary vrátily, a to již 19. dubna. Během sedmi minut na město dopadlo na 170 tun trhavých a 56 tun zápalných bomb. Zničena byla železniční odbočka na Johanngeorgenstadt, horní nádraží, depa a dílny na dolním nádraží. Rybáře a Tuhnice zachvátilo množství požárů, hořely celé řady domů. Kobercové nálety se nevyhnuly lukám u dnešní Moskevské ulice, zasažena byla i plynárna a mnoho budov po celém městě (vyjma lázeňské oblasti, ta byla bomb ušetřena). Tuhnice a Rybáře vzplály natolik, že se podařilo zachránit jen několik budov. Po obou dubnových náletech bylo zničeno 171 domů a 21 těžce poškozeno, dalších 158 budov utrpělo střední či lehčí škody.[4]
Uprostřed všeho tohoto dění stála Tuhnická vrba.
21. století
[editovat | editovat zdroj]V roce 2015 získala vrba ocenění Strom hrdina. Do soutěže ji přihlásili žáci a jejich učitelka ze Základní školy Konečná v Rybářích.[5]
Dva roky nato byla vrba přihlášena i do anteky Strom roku 2017 pořádané Nadací Partnerství. Umístila se na sedmém místě a získala 5,5 tisíc korun na dendrologické ošetření a zvelebení svého okolí. Ze získaných finančních prostředků byla k vrbě umístěna oboustranná informační cedule a postavena lavička. Na této aktivitě se podílel i komunitní spolek Žijeme TUhnice.[5]
V červnu 2019 při silné bouři vrba utrpěla velkou ztrátu. Při poryvu větru přišla o jednu z hlavních větví, když se odlomila část koruny. Dendrologové upozorňovali na to, že odlomená větev prozradila hnilobu. Ta však nebývá u tak starých stromů ničím výjimečným. Pracovníci Správy lázeňských parků[pozn. 2], příspěvkové organizace, která je zodpovědná za údržbu zeleně na území města, odborným prořezem odlehčili zbylou část koruny. S prořezem souhlasil i vlastník pozemku.[pozn. 3] Dendrologové nakonec rozhodli, že vrba zůstane na svém místě. Správa lázeňských parků byla připravena i na opačnou variantu. V případě, že by se vrba byla musela pokácet, Správa lázeňských parků by ji byla naklonovala, tedy byla by udělala její odnože.[2][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Někdejší depo, u kterého vrba dlouhá léta rostla, bylo zbudováno v letech 1885 až 1900.[2]
- ↑ Od 1. února 2023 sloučena s příspěvkovou organizací Lázeňské lesy Karlovy Vary a vznikla tak nová městská společnost Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary.
- ↑ Vlastníkem pozemku je akciová společnost Gamma property, která vlastní většinu parcel po bývalém lokomotivním depu.[2][3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ZEDNÍK, Vladimír. Vrba u depa přečkala bombardování, přežije i úpravu areálu. iDnes [online]. MAFRA, a. s., 2015-02-08 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOZOHORSKÝ, Petr. Tuhnická vrba přežila bombardování i bourání depa, teď ji ohrozila hniloba. iDnes [online]. MAFRA, a. s., 2019-06-11 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČECH, Jan. Památná vrba je bez části koruny. Karlovarský deník.cz [online]. Karlovarský deník.cz, 2019-06-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ a b PRZECZEK, Petr. Cílem útoků byla roku 1945 v Karlovarském kraji železnice [online]. MAFRA, a. s., 2015-04-11 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠMUDLOVÁ, Barbora. Lidé z karlovarských Tuhnic nedají na svou vrbu dopustit. iDnes [online]. MAFRA, a. s., 2018-06-27 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuhnická vrba na Wikimedia Commons
