Tschirgant
| Tschirgant | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 2 370 m |
| Poloha | |
| Stát | Rakousko |
| Souřadnice | 47°14′31″ s. š., 10°47′47″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tschirgant (2370 m n. m.) je hora nedaleko Imstu ve spolkové zemi Tyrolsko v Rakousku. Vrchol leží na hranici obcí Karrösten a Karres.[1] Název této hory je pravděpodobně odvozen od jejího vrcholu ve tvaru lopaty, který zachoval staré nářeční slovo pro lopatu.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Tschirgant je hlavním vrcholem stejnojmenného masivu, který se táhne od vrcholu Tschirgantu na jihozápadě až po 2096 m vysoký vrchol Simmering na severovýchodě. Leží mezi údolími Gurgltal na severu a Oberinntal na jihu. Masiv Tschirgant tvoří nejzápadnější výběžek Miemingerského pohoří (Mieminger Kette) Severních vápencových Alp ve Východních Alpách.
Pod Tschirgantem vede 5100 m dlouhý Roppenský tunel Inntalské dálnice A12. Východně od něj byl plánován další tunel přes masiv Tschirgant, Tschirgantský tunel z Haimingu do Nassereithu.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Horský masiv je tvořen wettersteinskými vápenci a dolomity a má krasové útvary. Horský hřeben, který zužuje údolí řeky Inn (Inntal) do soutěsky Imst, se skládá z několika rovnoběžných záhybů, které klesají k východu. V oblasti Weißen Wand (Bílé stěny) se nachází několik zlomových linií, na kterých došlo asi před 3000 lety k mohutnému sesuvu o objemu 240 milionů m³ a ploše o rozloze 13 km², který byl původně datován do konce doby ledové. V roce 1987 však povodeň odhalila pod sesuvnými štěrky pohřbené kmeny stromů, jejichž stáří bylo možné určit. Navzdory časovému odstupu mezi touto událostí a ústupem ledovce Inn se má za to, že sesuv byl způsoben nedostatkem protitlaku. Kromě toho se jako příčina pohybu skalních masivů zkoumá několik zemětřesení o síle 5,5 až 6,5 stupně, na danou oblast poměrně silných, v krátkém časovém sledu a s malou hloubkou ohniska, která sesuvu předcházela a po roztátí podpůrného ledu dále destabilizovala horský svah.[2][3]
Nánosy sesuvu tvoří morénový pahorkatinný terén mezi Haimingem, Roppen a ústím údolí Ötztalu. Zemědělsky neproduktivní území ("Forchet") je dnes druhově bohatý světlý borový les. Keřové patro zahrnuje dřišťál, jalovec a muchovník. V bylinném patře roste vřesovec pleťový.
Od 15. století se v Tschirgantu u Karröstenu těžilo olovo, stříbro a zinek. Kolem bývalých vchodů do štoly a odvalů vede geologická stezka ke Karröster Alm.[4]
Turistické trasy
[editovat | editovat zdroj]Přístup na oblíbenou panoramatickou horu umožňují značené vysokohorské stezky z několika stran: Z jihu od Karrer Alm (1613 m) nad Karresem, od Haiminger Alm (1786 m) na východě a od Karröster Alm (1467 m) na severozápadě.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hřeben Tschirgant -
Tschirgant -
Miemingerské pohoří se hřbetem Tschirgant
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschirgant na německé Wikipedii.
- ↑ Tschirgant. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupné online.
- ↑ MOERNAUT, Jasper. Erdbeben verursachten einst massive Bergstürze. science.ORF.at [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Starkbeben Auslöser für prähistorische Bergstürze — ZAMG. www.zamg.ac.at [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Karrösten: Geolehrpfad. www.geozentrum-tirol.at [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- WUTSCHER Rudolf: Mieminger Kette. Ein Führer für Täler, Hütten und Berge (= Alpenvereinsführer. Ostalpen.). Verfasst nach den Richtlinien der UIAA. Bergverlag Rother, München 1989, ISBN 3-7633-1099-1, S. 71.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tschirgant na Wikimedia Commons
