Přeskočit na obsah

Trnová (Tisová)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trnová
Průjezd obcí
Průjezd obcí
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTisová
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel71 (2021)[1]
Katastrální územíTrnová u Tachova (2,99 km²)
Nadmořská výška492 m n. m.
PSČ348 01
Počet domů30 (2021)[2]
Trnová
Trnová
Další údaje
Kód části obce167231
Kód k. ú.767239
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trnová (německy Tirna) je část obce Tisová v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Leží ve výšce 492 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 64 obyvatel.[3]

Ves je položena blíže k Tachovu. Ke vsi se vztahuje jedna z nejstarších písemných zmínek této oblasti. Již roku 1177 je uvedena v listině, kterou kníže Soběslav II. obdaroval kladrubský klášter, zmíněno území rozkládající se od potoka Suchá k potoku „Ternaua“ a Misa, dnešní Mže. Pokud ves v této době ještě neexistovala, byla v krátké době založena klášterem a získala své jméno po potoce na němž byla vysazena. Potok Trnová, později Kötchenbach se dnes nazývá Sedlišťský.

Ves bývala samostatným šlechtickým sídlem s tvrzí a farním kostelem. Dějiny vsi jsou do značné míry shodné se sousední Tisovou s níž byla Trnová od roku 1233 v majetku kladrubského kláštera. O rok později byla majetková držba vsi zvané tehdy Pirna potvrzena klášteru papežem Řehořem. V roce 1352 je uváděn farní kostel spravovaný klášterem. Kostel patrně zanikl v době husitských válek – naposledy je zmiňován roku 1425. V roce 1374 se objevuje první světský majitel rozdělené vsi – vladyka Leo alias Lev z Trnové. Podací právo ke kostelu a několik poddaných si zde ještě dlouho udržel kladrubský klášter, který zde mohl mít i rezidenci, která pak přešla do světských rukou. Svědčí o tom zápis z roku 1437, kdy ve vsi zemřel probošt Řehoř. Kolem roku 1575 získal ves Jan Letold z Kečova a připojil ji k sousední Tisové s níž přešla roku 1823 k tachovskému panství. Po opuštění tvrzi před polovinou 17. století bylo sídlo využito jako základ pro vystavění rozměrného poplužního dvora, v jehož areálu se nacházelo mladší panské sídlo, připomínané v 18. a 19. století. V roce 1930 měla vesnice 199 obyvatel.

V roce 1757 zde stála hospoda, mlýn a panský dvůr. V této době dochází k poslednímu výraznějšímu rozmachu podnikání vrchnosti na zdejším dvoře. Je uváděn také pivovar, vinopalna, cihelna a hájovna. Tvrz stávala nad čp. 21 a 22 na tzv. Kellerbergu, který je vlastně kruhovým tvrzištěm o průměru kolem 35 metrů. Dva zachované klenuté sklepy však pocházejí ze starého zámku, sídla pánů z Kečova, který byl zbořen před rokem 1788. Protože bylo sídlo včetně celého poplužního dvora po druhé světové válce beze zbytku a bez průzkumu odstraněno, zůstalo v oněch místech zachováno jen rozměrné tvrziště po výše zmíněné starší tvrzi.[4]

Poválečná demolice staveb i výstavba nového mostu a silnice dokončená roku 1977 poněkud změnila vzhled vsi. V zahradě domu v horní části vsi se dochoval kamenný kříž z roku 1841 vyrobený v dílně kameníka G. Böhma. Dnes je to ryze obytná vesnice bez hospodářských provozů.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 176 194 179 181 191 193 199 89 85 94 76 58 61 64 71
Počet domů 34 34 37 37 37 37 44 25 25 26 24 22 26 28 30

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1929 Trnová byla osadou obce Tisová v okrese Stříbro. V letech 1930–1959 byla samostatnou obcí v okrese Stříbro. V letech 1960–1979 byla znovu částí obce Tisová v okrese Tachov. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla částí obce Staré Sedliště v okrese Tachov. Od 24. listopadu 1990 je opět částí obce Tisová v okrese Tachov.[7]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 262. 
  4. František Musil, Miroslav Plaček, Jiří Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Nakladatelství Libri, 2005.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 579. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]