Trimethylen-karbonát
Trimethylen-karbonát | |
---|---|
![]() Strukturní vzorec | |
![]() Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | 1,3-dioxan-2-on |
Sumární vzorec | C4H6O3 |
Vzhled | bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 2453-03-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 423-980-5 |
PubChem | 123834 |
SMILES | C1COC(=O)OC1 |
InChI | InChI=1S/C4H6O3/c5-4-6-2-1-3-7-4/h1-3H2 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 102,09 g/mol |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H302 H319[1] |
P-věty | P264+265 P270 P280 P301+317 P305+351+338 P330 P337+317 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trimethylen-karbonát je organická sloučenina, šestičlenný heterocyklus patřící mezi estery kyseliny uhličité. Při zahřátí nebo za přítomnosti katalyzátoru dochází u této látky k otevírání kruhu za vzniku poly(trimethylenkarbonát)u.[2] Vzniklé polykarbonáty se zkoumají pro možná využití v biomedicíně.
Izomerní sloučenina propylen-karbonát nepodléhá samovolné polymerizaci.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Trimethylen-karbonát lze získat z propan-1,3-diolu a ethylchlorformiátu, nebo z oxetanu a oxidu uhličitého, za přítomnosti katalyzátoru:[3]
- HOC3H6OH + ClCO2C2H5 → C3H6O2CO + C2H5OH + HCl
- C3H6O + CO2 → C3H6O2CO
Lékařská využití
[editovat | editovat zdroj]Poly(trimethylenkarbonát) je biologicky rozložitelným polymerem s využitím v biomedicíně.[4] Blokový kopolymer kyseliny glykolové a trimethylenkarbonátu se používá jako materiál na stehy.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trimethylene carbonate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/123834
- ↑ J. M. W. Chan, X. Zhang, H. Sardon, A. C. Engler, C. H. Fox, C. W. Frank, R. M. Waymouth, J. L. Hedrick. Organocatalytic Ring-Opening Polymerization of Trimethylene Carbonate to Yield a Biodegradable Polycarbonate. Journal of Chemical Education. S. 708–713. doi:10.1021/ed500595k. Bibcode 2015JChEd..92..708C.
- ↑ Sang-Hyun Pyo; Per Persson; M. Amin Mollaahmad; Kent Sörensen; Stefan Lundmark; Rajni Hatti-Kaul. Cyclic carbonates as monomers for phosgene- and isocyanate-free polyurethanes and polycarbonates. Pure and Applied Chemistry. 2012, s. 637. doi:10.1351/PAC-CON-11-06-14.
- ↑ Israel Engelberg; Joachim Kohn. Physicomechanical properties of degradable polymers used in medical applications: a comparative study. Biomaterials. 1991, s. 292–304. doi:10.1016/0142-9612(91)90037-B. PMID 1649646.
- ↑ A. R. Katz; D. P. Mukherjee; A. L. Kaganov; S. Gordon. A new synthetic monofilament absorbable suture made from polytrimethylene carbonate. Surgery, Gynecology & Obstetrics. 1985, s. 213–222. PMID 3898441.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu trimethylen-karbonát na Wikimedia Commons