Přeskočit na obsah

Trest smrti v Peru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Trest smrti v Peru byl naposledy použit v roce 1979. Ve stejném roce byl trest smrti zrušen za běžné zločiny. Peru je tak jednou z několika málo zemí, které zrušily trest smrti pouze pro "běžné" zločiny".[1] Peru v letech 2007,[2] 2008, 2010, 2012, 2014, 2016,[3] 2018 a 2020[4] hlasovalo pro moratorium OSN na trest smrti. Druhý opční protokol Mezinárodního paktu o občanských a politických právech však Peru nepodepsalo.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako poslední byl v Peru zastřelen popravčí četou seržant letectva 26letý Julio Vargas Garayar za prodej utajovaných politických informací Chile, které bylo tehdy považováno za politického nepřítele Peru. Tato poprava byla vykonána dne 20. ledna 1979.[6] Vargas byl zatčen 12. října 1978 při pokusu o vstup na leteckou základnu v Talaře. Následně byl obviněn z pokusu vstoupit na základu, aby zde shromáždil utajované informace. Po krátkém procesu před vojenským soudem byl Vargas odsouzen k pokutě 100 tisíc pesos a zároveň byl 14. prosince 1978 odsouzen k trestu smrti. Jeho odvolání k Nejvyšší radě vojenské spravedlnosti bylo zamítnuto den před jeho popravou. Vargas byl zbaven vyznamenání, propuštěn beze cti z armády a v 6:00 20. ledna 1979 zastřelen. Některými lidmi je poprava považována za kontroverzní. Vargasova dcera i další členové jeho rodiny tvrdí, že si peruánští úředníci jeho přiznání vynutili mučením.[7]

V průběhu roku 1979 byl trest smrti za zločiny spáchané v době míru prostřednictvím dodatku k ústavě v Peru zrušen. Ústava však nezrušila možnost uložení trestu smrti v šesti konkrétních případech válečných zločinů, a to za velezradu, genocidu, zločiny proti lidskosti, terorismus, válečné zločiny a vraždu.[6] Trest smrti je tak legální pouze v době mezinárodní či občanské války s několika omezeními. Udělení trestu smrti a vykonání popravy jsou v takové chvíli dovoleny za konkrétní zločiny a mohou být vyneseny pouze vojenskými soudy během válečného stavu. Popravy provádí popravčí četa a trest smrti je povolen pouze za výše vyjmenovaných šest trestných činů.

Vývoj v 21. století[editovat | editovat zdroj]

Ústava Peru umožňuje obnovení trestu smrti za terorismus v době míru. Dne 8. srpna 2006 prezident Alan García oznámil, že plánuje předložit peruánskému kongresu návrh zákona, který by trest smrti v době míru obnovil.[8] Jeho prohlášení vyvolalo odsouzení jeho záměru lidskoprávními skupinami, jako je Mezinárodní federace pro lidská práva. Ta později vydala prohlášení, v němž uvedla, že znovuzavedení trestu smrti v Peru by bylo "neúspěchem na poli lidských práv".[9] Prezident García zákon v roce 2006 opravdu předložil, ale 10. ledna 2007 jej kongres zamítl.[10]

Vražda 11leté Jimeny Vellanedy, která byla zavražděna 1. února 2018 v Limě, v zemi opět rozproudila debatu o trestu smrti. Týden po její vraždě se více než 4000 Peruánců zúčastnilo pochodu přes Limu. Lidé požadovali pro jejího vraha tvrdý trest.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capital punishment in Peru na anglické Wikipedii.

  1. Abolitionist and retentionist countries (as of July 2018). Amnesty International [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GENERAL ASSEMBLY ADOPTS LANDMARK TEXT CALLING FOR MORATORIUM ON DEATH PENALTY. web.archive.org [online]. 2007-12-21 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  3. JLALARD. The UN General Assembly voted overwhelmingly for a 6th resolution calling for a universal moratorium on executions. WCADP [online]. 2016-12-19 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ZAALOUNI, Hedia. Statement on the Adoption of the 8th UN General Assembly Resolution for a Moratorium on the Use of the Death Penalty. WCADP [online]. 2020-12-17 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. United Nations Treaty Collection. treaties.un.org [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (EN) 
  6. a b HEADSMAN. 1979: Julio Vargas Garayar, the last executed in Peru | Executed Today [online]. 2015-01-20 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. VIVAS, Fernando. El último hombre que matamos: la pena de muerte revisada. El Comercio. 2015-03-30. Dostupné online [cit. 2024-07-02]. ISSN 1605-3052. (španělsky) 
  8. UNHCR Web Archive. webarchive.archive.unhcr.org [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 
  9. The reestablishment of the death penalty in Peru is a setback for human rights. International Federation for Human Rights [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. El Comercio / Portada/ Noticias del Peru / elecciones 2006 /. web.archive.org [online]. 2021-05-13 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 
  11. Chanduvi Jana, Elsa (23. února 2018). "Peru Debates Death Penalty as Punishment for Sexual Crimes Against Children". Digital Repository. NotiSur - South American Political and Economic Affairs Dostupné online