Přeskočit na obsah

Trest smrti v Řecku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Trest smrti v Řecku byl částečně zrušen v roce 1975. K úplnému zrušení trestu smrti v této zemi došlo v roce 2004. Před jeho zrušením se v moderním Řecku k popravě používala gilotina či zastřeleni popravčí četou.

Popravy během řecké osvobozenecké války byly prováděné zastřelením popravčí četou. Přesto v nově přijatém trestním zákoníku z roku 1834 zavedlo Řecké království jako jediný způsob popravy stětí hlavy gilotinou.[1] Z důvodu komplikací s dostupností gilotiny pro vykonání trestu smrti, zavedlo Řecké království v roce 1847 jako alternativní způsob popravy zastřelení popravčí četou.[2] Oba způsoby byly používány do roku 1929, kdy se jediným způsobem popravy stalo zastřelení popravčí četou. Poslední poprava gilotinou však byla vykonána již v roce 1913. Během řecké občanské války v letech 1946 až 1949 bylo vykonáno více než tři tisíce poprav.[3] Poslední poprava na území Řecka byla vykonána dne 25. srpna 1972. Tehdy byl na Krétě popravčí četou zastřelen 27letý Vassilis Lymberis za vraždu své manželky, tchyně a dvou dětí, které zaživa upálil v jejich domě.[4]

Zrušení trestu smrti

[editovat | editovat zdroj]

Za mírové trestné činy byl trest smrti v Řecku zrušen v roce 1975. Jediným trestným činem, za který hrozil nejvyšší trest tak zůstala vlastizrada během války.[5] Dříve byli tři důstojníci odsouzeni k trestu smrti během tzv. procesů s řeckou juntou. Tyto rozsudky však byly Karamanlísovou vládou změněny na doživotí.

V roce 1997 Řecko ratifikovalo Druhý opční protokol Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož cílem bylo zrušení trestu smrti. Řecko ratifikovalo protokol č. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i protokol č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Protokol č. 6 byl ratifikován dne 8. září 1998 a vešel v platnost dne 1. října 1998.[6] Protokol č. 13 byl ratifikován dne 1. února 2005 a v platnost vešel dne 1. června 2005.[7]

Za všechny zločiny byl v Řecku trest smrti zrušen v roce 2004.[8]

V roce 2013 vyzvala krajně pravicová extrémistická politická strana Zlatý úsvit k obnovení trestu smrti pro imigranty odsouzení za násilné trestné činy.[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capital punishment in Greece na anglické Wikipedii.

  1. Vojtěch Jirat-Wasiutyński (2007). Modern Art and the Idea of the Mediterranean. University of Toronto Press. s. 164. ISBN 978-0-8020-9170-3
  2. The Athenæum. [s.l.]: [s.n.], 1847. 1354 s. Dostupné online. S. 882. (anglicky) 
  3. Mark Mazower (January 2000). After the War was Over: Reconstructing the Family, Nation, and State in Greece, 1943-1960. Princeton University Press. s. 81 ISBN 0-691-05842-3
  4. ExecutedToday.com » vassilis lymberis [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Philippos K. Spyropoulos; Théodore Fortsakis (2009). Constitutional Law in Greece. Kluwer Law International. s. 221 ISBN 978-90-411-2878-2
  6. Full list. Treaty Office [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Full list. Treaty Office [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Death Penalty : International Views on the Death Penalty. web.archive.org [online]. 2012-11-06 [cit. 2021-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-06. 
  9. Golden Dawn Seeks Death For Violent Migrants [online]. 2013-03-31 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky)