Přeskočit na obsah

Tresenský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tresenský potok
Tresenský potok mezi Lhotou u Olešnice a ústím
Tresenský potok mezi Lhotou u Olešnice a ústím
Základní informace
Délka toku7,74[1] km
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tresenský potok, někdy též Tresný potok či Lamačský[2], je vodní tok v okresech Blansko a Žďár nad Sázavou, který pramení severně od obce Rovečné,[3][1] pod nejvyšším vrcholem přírodního parku Svratecké hornatiny, který se nazývá Horní les (772 m n. m.)

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Od prameniště (cca 635 m n. m.) teče směrem na jih přes vesnici Rovečné, ve které je částečně veden potrubím. V obci napájí rybník a teče kolem obce Malé Tresné lesem dále na jih, kde se do něj zleva vlévá bezejmenný potok z Velkého Tresného. Společně pokračují dále na jih, kde odvádí vodu z přírodní památky Lhotské jalovce a stěny[4] a spojuje se s malým potokem, na kterém je před soutokem rybníček.[5] Po dosažení obce Lhota u Olešnice, kde se do něj zleva vlévá další bezejmenný přítok, se stáčí směrem k západu, kde souběžně s jeho korytem vede silnice III/36210 spojující Lhotu u Olešnice a Bolešín. U přírodní památky Dědkovo[6] jej silnice přemosťuje, vlévá se do něj další bezejmenný přítok zprava a dále pokračuje hlubokým údolím jihozápadním směrem. Údolí tvoří zpočátku louky, brzy však přechází v les. Údolí, které je zároveň jižní hranicí obce Bolešín,[1] je v tomto úseku hluboké a úzké, tudíž jej lesní cesta musí několikrát překonávat pomocí brodů. U obce Koroužné se opět otevírá, mění na louky a po překonání silnice II/387 se potok zleva vlévá v nadmořské výšce zhruba 360 m do Svratky.[3][1]

Potok je lovištěm ledňáčka říčního.[5] V jeho blízkosti hnízdí skorec vodní,[5] v roce 2009 bylo jedno z jeho hnízd pozorováno v blízkosti potoka v budce na katastru obce Koroužné.[7]

Mírné zbarvení potoka

Díky vysokému obsahu železa jsou koryto potoka i jeho voda zbarveny do červena.[8]

V okolí Velkého Tresného ústí do potoka bez čištění voda z bývalých štol.[9]

Jméno je odvozeno od názvu obce Malé Tresné, v jejíž blízkosti potok protéká.[3]

Modrá barva na vlajce a znaku obce Rovečné značí Tresenský potok.[10]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d VÁVRA, Libor. Krajinná paměť venkova. 2016 [cit. 2017-01-17]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce doc. Dr. Ing. Milada Šťastná. Dostupné online.
  2. Koroužné. Historie Koroužného [online]. © 2012 – 2017 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  3. a b c MICHALOVÁ, Magda. Názvy vodních toků povodí Moravy. Brno, 2013 [cit. 2017-01-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michaela Boháčová. Dostupné online.
  4. LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  5. a b c PRAŠIVKOVÁ, Lenka. Návrh plánu péče o přírodní památku Lhotské jalovce a stěny. Brno, 2013 [cit. 2017-01-17]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Dr. Ing. Petr Maděra. Dostupné online.
  6. POKORNÁ, Pavlína. Hodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Jihlava a Žďár nad Sázavou. 2015 [cit. 2017-01-17]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.. Dostupné online.
  7. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině. Mapování Skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2009 [online]. 2009 [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. 
  8. Obec Lhota u Olešnice. LHOTA VŠEOBECNĚ [online]. © 2008-2017 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  9. Diamo. ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí odštěpného závodu GEAM za rok 2009 [online]. 10.3.2010 [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. 
  10. Obec Rovečné. Znak a vlajka Rovečného [online]. © 2017 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]