Železniční trať Plzeň–Žatec
Železniční trať Plzeň–Žatec, v jízdním řádu pro cestující uváděná pod číslem 160, je součástí celostátní dráhy. Spojuje města Plzeň a Žatec, je dlouhá 107 km a její převážná část vede okresem Plzeň-sever a okresem Louny.
Koncese na stavbu trati byla udělena 21. dubna 1870.[1] Následně byla vybudována hlavní trať Plzeň – Březno u Chomutova, ze které ve stanici Žabokliky odbočovala trať do Žatce. Stavbu trati v květnu roku 1872 narušily také silné přívalové deště a následný sesuv půdy, který mezi stanicemi Mladotice a Potvorov způsobil zával části rozestavěného tělesa. Dno údolí, po kterém měla trať původně vést, bylo přehrazeno a na jeho místě vzniklo Odlezelské jezero. Zhruba 5 km dlouhý úsek byl následně přeložen do západnější polohy.[2] Provoz na trati byl zahájen 8. srpna 1873. Dne 1. července 1879 však byl provoz v úseku Žabokliky – Březno u Chomutova zastaven a koleje v roce 1882 sneseny.[3]
Zastávky Kněžice, Čejkovice, Žabokliky a Libočany nejsou uváděny v jízdních řádech, ve stanici Petrohrad zase zastavují jen jeden ranní a jeden večerní rychlík, a to pouze na znamení.[4]
Zabezpečovací zařízení
[editovat | editovat zdroj]Úsek Plzeň hl. n. seř. n. (mimo) – Žatec západ (mimo) je od 1. června 2006 zapojen do dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení ESA 11 s dispečerským pracovištěm v Blatně u Jesenice. Z tohoto pracoviště se tedy ovládají tyto železniční stanice: Třemošná u Plzně, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice, Žihle, Blatno u Jesenice, Petrohrad, Kryry, Vroutek, Podbořany, Kaštice a Žabokliky. Zařízení umožňuje místní ovládání z Kaznějova a Podbořan. Jako traťové zabezpečovací zařízení je mezi stanicemi instalováno automatické hradlo.
Osobní doprava
[editovat | editovat zdroj]R25 (Most - Plzeň, GW Train Regio - jednotky 628 (CZ 845).[kdy?][zdroj?]
P4 (Plzeň - Žihle, ČD - jednotky 814)[kdy?][zdroj?]
Rekonstrukce trati
[editovat | editovat zdroj]Trať se postupně celá rekonstruuje, tak aby zde vznikly nové oblouky tratě, které zvládnou rychlost do 100 km/h. Prozatím jsou hotové úseky: Kaštice - Podbořany, Vroutek - Petrohrad a pár oblouků (např. mezi Blatnem u Jesenice a Žihlí). V roce 2023 mezi červnem a zářím proběhla kompletní oprava úseku Petrohrad - Blatno u Jesenice. [zdroj?!]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obora u Kaznějova
-
Mladotice zastávka
-
Potvorov
-
Petrohrad
-
Kněžice
-
Žabokliky
-
Libočany
-
Žatec západ
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ text koncese (německy)
- ↑ 160-Mladotice-Potvorov [online]. Zrušené a zaniklé železnice v ČR, 2010-01-15 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 34.
- ↑ Traťové jízdní řády, trať 160 | České dráhy
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Plzeň–Žatec na Wikimedia Commons
- Železniční trať Plzeň–Žatec
- Železniční tratě v Česku
- Železniční doprava v Plzeňském kraji
- Železniční doprava v Ústeckém kraji
- Plzeňsko-březenská dráha
- Železniční doprava v okrese Plzeň-město
- Železniční doprava v okrese Louny
- Železniční doprava v okrese Chomutov
- Železniční doprava v okrese Plzeň-sever
- Dopravní stavby v okrese Plzeň-město
- Dopravní stavby v okrese Louny
- Dopravní stavby v okrese Chomutov
- Dopravní stavby v okrese Plzeň-sever
- Dopravní stavby v Plzni
- Železniční doprava v Plzni
- Doprava ve Vroutku
- Stavby ve Vroutku
- Doprava v Žatci
- Stavby v Žatci
- Doprava v Plasích
- Stavby v Plasích
- Postaveno v 19. století