Tomáš Havránek (ekonom)

prof. PhDr. Tomáš Havránek, Ph.D.
Tomáš Havránek v České národní bance
Narození	11. ledna 1985 (39 let) Litomyšl Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova, Helsinská univerzita
Povolání	ekonom a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Česká národní banka Kalifornská univerzita v Berkeley Centre for Economic Policy Research Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Institut ekonomických studií 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Stanfordova univerzita
Choť	Zuzana Iršová Havránková
Děti	4 (dvě dcery, dva synové)
Příbuzní	Petr Lorenc (strýc)
Funkce	profesor
Web	zrusme-inflaci.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Havránek (* 11. ledna 1985 Litomyšl) je český ekonom, profesor Univerzity Karlovy a bývalý poradce viceguvernéra a bankovní rady České národní banky.

Životopis

Pochází z litomyšlské rodiny, která byla tradičně spjata s Církví československou husitskou. Jeho strýcem je podnikatel a tiskař Petr Lorenc. Po absolvování Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, přičemž rok strávil také studiem na Helsinské univerzitě. Dizertační práci obhájil v roce 2013 a habilitoval se v roce 2015. V roce 2021 byl prezidentem republiky jmenován profesorem. Na Univerzitě Karlově vyučuje makroekonomii, semináře k diplomovým pracím a doktorské výzkumné semináře, přičemž je také vedoucím oborové rady pro ekonomii univerzitní grantové agentury a členem Grantové rady UK. Působí rovněž jako výzkumník v londýnském Centre for Economic Policy Research a stanfordském Meta-Research Innovation Center. V roce 2020 pracoval jako zástupce ČR za ekonomii a finance v panelu hodnotitelů pokročilých grantů Evropské výzkumné rady (ERC Advanced). Ve stejném roce se jako zástupce ČR podílel na výzvě evropských ekonomů ohledně reakce hospodářské politiky na covid-19. V roce 2022 byl jmenován členem Národní ekonomické rady vlády.

Mezi lety 2009 a 2019 pracoval v České národní bance. V období 2016 až 2018 působil jako poradce viceguvernéra Mojmíra Hampla, v roce 2019 jako poradce budoucího guvernéra Aleše Michla. V roce 2014 krátce pracoval na Kalifornské Univerzitě v Berkeley, kde se podílel na studii odhadující společenské náklady emisí oxidu uhličitého. Dohromady je spoluautorem více než 50 publikací v mezinárodních impaktovaných časopisech, a to zejména v oblastech měnové ekonomie, mezinárodního obchodu a ekonomiky energetiky. Zabývá se mimo jiné rozvojem a aplikací metody meta-analýzy v ekonomii. Podle mezinárodních databází RePEc a Microsoft Academic je v současné době nejcitovanějším a nejlépe publikujícím českým ekonomem těsně před Janem Švejnarem.

Tomáš Havránek je ženatý s ekonomkou Zuzanou Havránkovou (roz. Iršovou) a mají spolu 4 děti – Kristínu (* 2011), Daniela (* 2013), Filipa (* 2015) a Lucii (* 2017).

Odborná činnost

Je zastáncem zvýšení váhy cen nemovitostí v indexu spotřebitelských cen. Z jeho textů plyne, že ekonomický růst je do velké míry podmíněn postojem společnosti k inovacím, nikoli jen mírou investic či kvalitou institucí. Tvrdí, že kvůli publikační selektivitě nelze věřit většině výsledků publikovaných v ekonomii. Kritizuje výkonnost českých penzijních fondů, je zastáncem investice devizových rezerv do zlata a výnosných aktiv po vzoru Singapuru a je názoru, že bez zainvestování těchto rezerv hrozí Česku státní bankrot. Argumentuje, že při boji proti klimatickým změnám se nedostatečně poměřují náklady a výnosy a že ekonomickým nástrojem pro zmírnění změn klimatu je masivní výsadba stromů. Tvrdí, že inflace je historický přežitek a centrální banky by měly doručit skutečnou cenovou stabilitu, tedy stabilitu indexu spotřebitelských cen. Od poloviny roku 2021 tvrdí, že rostoucí inflaci může zastavit posílení koruny spíše než zvyšování úrokových sazeb.

V roce 2022 založil iniciativu Zrušme inflaci, ve které navrhuje uzákonit povinnost České národní banky snažit se o dlouhodobě nulovou inflaci a navázat platy bankovní rady na plnění takto definované cenové stability.

Návrh Tomáše Havránka na reformu měnové politiky

Z jeho textů také vyplývá, že nekonvenční nástroje měnové politiky centrálních bank nejsou nutné pro zajištění skutečné cenové stability. V případě nutnosti ve velmi hluboké krizi navrhuje nový nástroj, „přímou podporu spotřeby“. Podle Havránka by se jednalo o zřízení digitální měny a příslušné elektronické peněženky pro každého občana. V hluboké recesi a deflaci by potom centrální banka mohla výjimečně posílat peníze na účet občanů. Takový nástroj by mohl sloužit jako alternativa k devizovým intervencím nebo takzvanému kvantitativnímu uvolňování, při kterém centrální banky nakupují v pravidelném objemu různá aktiva na finančním trhu. Nicméně přímá podpora spotřeby je běžněji nazývána penězi z vrtulníku a kritici se obávají, že by mohla vést k ohrožení nezávislosti centrálních bank a příliš rychlému zvýšení inflace.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomáš Havránek na Wikimedia Commons
• Výzkumný profil na stránkách České národní banky
• Výzkumný profil na stránkách Univerzity Karlovy Archivováno 12. 10. 2018 na Wayback Machine.
• Blogové příspěvky na stránce ČNB
• Rozhovor v časopise Forum Univerzity Karlovy

Autoritní data	NKC: jx20111215012 GND: 142141100 ORCID: 0000-0002-3158-2539 Publons: 585993 ResearcherID: M-8888-2015 Scopus: 24453189000 VIAF: 220637028 WorldCat Entities: E39PBJxCCmkdcpDfjdvRPJXPQq

Portály: Česko | Lidé | Ekonomie