Přeskočit na obsah

Tlukové z Tošanovic

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tlukové z Tošanovic
(Tluk von Tessinowitz)
znak rodu
ZeměTěšínské Slezsko
ZakladatelVincenc
Mytický zakladatelVincenc z Tošanovic
Rok založení14. století
Konec vládyKonec 18. století
Poslední vládce??
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tlukové z Tošanovic[1] byli starým slezským rodem, patřili mezi pevně usazené rody[2] v Těšínském knížectví. Někdy jsou psáni jako pánové z Tošonovic, Tošinovice, Tessinowitz.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Legenda

[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy se odkazovali na staropolské rody, které měly erb známý jako Rawicz I. - Tento erb byl používaný v Polském království, v Těšínském knížectví, Rakousku-Uhersku a na území Svaté říše římské.

Písemné zmínky

[editovat | editovat zdroj]

Tento rod je ve Těšínském Slezsku písemně doložen ke vsi Tošanovice (Dolní Tošanovice), která v létech 1302–1315 připomínána v soupisu desátků biskupství vratislavského. V roce 1316 je zde zapsán jistý Vincenc z Tošanovic.[3]

V dějinách je nejvíce znám Zikmund Tluk z Tošanovic, který v roce 1533 koupil za 230 tolarů ves Třanovice od vratislavského kanovníka Kašpara Čela (Kacper Czelo z Czechowic) z Čechovic (Czechowice, Polsko). Jeho syn Kašpar II. se stal po smrti poslední těšínské kněžny Alžběty Lukrécie Těšínské († 1653) prvním regentem statků těšínské komory.[4]

Členové rodu

[editovat | editovat zdroj]

Rod Tluků byl velmi rozvětven. Genealogický průzkum provedl v roce 1994 Jiří Stibor a publikoval jej v odborném časopise Těšínsko.[5][6] Členové tohoto rodu byli jak katolického vyznání, tak evangelického.

(řazeno chronologicky)

Tlukové na Dolních Tošanovicích

[editovat | editovat zdroj]

1445–1449 Stanislav Tluk[3]

1520–1533 Jan Tluk, také vlastnil Vojkovice

1540–1575 Zikmund Tluk. Měl syny: Jakuba, Kašpara, Stanislava, Balcara, Melichara, Buriana a Václava.

1593 Melichar Tluk

1598 Kašpar Tluk

1591–1604 Václav Tluk, jeho manželkou byla Barbora Prakšická ze Zástřizl.

Tlukové na Vojkovicích

[editovat | editovat zdroj]

1520–1533 Jan Tluk, také vlastnil Dolní Tošanovice

Tlukové na Horních Tošanovicích

[editovat | editovat zdroj]

1533 Kašparu Tluk, Kašpar II. Tluk

1602 Bohuš Tluk z Tošanovic

1619 Jan st. Tluk

1636–1648 Jan ml. Tluk

1665 Kašpar Tluk

1756 Josef Ignác Tluk a jeho manželka byla Josefa Křídlovská z Křídlovic

Tlukové na Domaslavicích

[editovat | editovat zdroj]

1564 Zikmund Tluk

1565–1595 Jakub Tluk

Po roce 1600 Anna Marklovská z Žebráče, vdova po Jakubu Tlukovi.[7]

Tlukové v Třanovicích

[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1568 Fridrich Alexandr Tluk

Po roce 1568 Jiřík Tluk

1598–1604 Burian s manželkou Annou Rouseckou z Ejvaně[8] a Stanislav Tluk

1651–1665 Kašpar Tluk

1673 Fridrich Alexandr Tluk, jeho manželkou byla Ludmila Zajíčková z Hošťálkovic.

1681 Jiří Rudolf Tluk (bratr Fridricha Alexandra). Pak jeho synové Ondřej, Antonín, Kašpar a Bohumír Tlukové

1705 Kašpar Tluk

1717 Bohumír Tluk, jeho manželkou byla Františka Wipplarová z Ušic.[9]

Tlukové na Dolním Těrlicku

[editovat | editovat zdroj]

1742 Karel Max Tluk

Tlukové v Prostředních Tošanovicích

[editovat | editovat zdroj]

1752–1754 Jan Rudolf Tluk, jeho manželka byla Anna Harasovská z Harasova.[10]

Erb

[editovat | editovat zdroj]

Rawicz I.

[editovat | editovat zdroj]

Základní popis erbu byl: Na stříbrném poli je zlatá miska s třemi červenými růžemi s listy, nebo i bez. V klenotu pak taktéž miska s třemi růžemi. Přikryvadla jsou červená.

Tlukové

[editovat | editovat zdroj]

Erb je obvykle popisován takto: V modrém štítu je proutěný koš, ze kterého vyrůstá devět zlatých klasů. V klenotu jsou tři pštrosí pera, červené barvy. Přikryvadla jsou červeno-zlatá.[11]

Někdy je vyobrazen se záměnou:[12]

  • proutěný koš za zlatý škopek
  • klasy za zelené stonky s devíti stříbrnými květy lilií
  • červená pera za pera v modré, červené a zlaté barvě
  • červeno-zlatá přikryvadla za modro-zlatá

Majetek

[editovat | editovat zdroj]

(řazeno chronologicky)

Dolní Tošanovice: od roku 1445[13]

Tvrz v Dolních Tošanovicích: od roku 1445, v 19. století přestavěna na Zámek Dolní Tošanovice.

Ves Vojkovice: okolo roku 1520[14]

Horní Tošanovice: 1533–1764

Dolní Třanovice: asi od roku 1533[15]

Prostřední Tošanovice: 1752

Hnojník: 16. století[16][17]

Dobratice: 1602[18]

Statek Vělopolí: 1665

Dolní Těrlicko: 1742

Zámek Rychvald (Starý dvůr): v 17. století[19]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Rawicz II.
    Rawicz II.
  • Erb rodu Tluků
    Erb rodu Tluků

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Po stopách Slezských písní Petra Bezruče, strana 33. camea2.svkos.cz [online]. Digitální knihovna MSK [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26. 
  2. ↑ Práva a zřízení zemské Knížectví těšínského. Těšínsko [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Kroniky a kronikáři našeho regionu - Horní Tošanovice. Frýdecko-místecký a Třinecký Deník. 15.3.2009. Dostupné online [cit. 2019-01-26]. 
  4. ↑ Hlas: list československé strany lidové, ročník 1947, číslo 247. camea2.svkos.cz [online]. Digitální knihovna MSK [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26. 
  5. ↑ Genealogické poznámky k rodu Tluků z Tošonovic. Těšínsko, 1994, číslo 3 [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-29. 
  6. ↑ Genealogicke poznámky k rodu Tluků z Tošonovic (2. ČÁST). Digitální archív MSK [online]. Muzeum Těšínska [cit. 2019-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-30. 
  7. ↑ zámek Dolní Domaslavice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Erbovník R rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-21. 
  9. ↑ Erbovník W rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-21. 
  10. ↑ hrobka rodu Harasovských z Harasova, Horní Domaslavice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Erby slezské šlechty. www.dokumentyslaska.pl [online]. [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ Erbovník T rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-21. 
  13. ↑ Oficiální stránky obce Horní Tošanovice. www.hornitosanovice.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-27. 
  14. ↑ Vojkovice. www.eurobeskydy.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ Historie obce. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ Hnojník - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Založení | Obec Hnojník [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ OBEC-DOBRATICE. Začátek Kroniky – Obec Dobratice [online]. [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ MAJOVYHONZIK. Majovyhonzik - obyčejné neobyčejným pohledem [online]. 2011-05-07 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SZERSZNIK, Leopold: Scuta nobilium Ducatus teschinensis (manuscript, cca 1810), p. 88. Biblioteka Cieszyńska (Cieszyn, PL), sign. DD V 38.
  • STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic, Ročník 37, č. 3 (1994), strana 6-9
  • STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic, Ročník 37, č. 4 (1994), strana 13-17
  • STIBOR, Jiří, Těšínsko - Genealogické poznámky z rodu Tluků z Tošenovic (dokončení), Ročník 38, č. 4 (1995), strana 1-8
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tlukové_z_Tošanovic&oldid=22356931“