Titus Maccius Plautus

Titus Maccius Plautus
Titus Maccius Plautus
	Titus Maccius Plautus (Desetiletí od 1700)
Narození	250 př. n. l.; Sarsina
Úmrtí	184 př. n. l. (ve věku 65–66 let); Řím
Povolání	autor komedií, dramatik a spisovatel
Významná díla	Pseudolus; Menaechmi; Cistellaria; Rudens; Aulularia; … více na Wikidatech
Rodiče	a
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Titus Maccius Plautus (asi 254 př. n. l. Sarsina – 184 př. n. l.) byl římský dramatik. Společně s Terentiem je nejvýznamnějším římským autorem komedií. Z jeho divadelních her čerpali náměty např. Molière nebo Shakespeare.

Život

O jeho životě se nám zachovaly jen kusé informace. Pravděpodobně pocházel z plebejského prostředí a možná byl i propuštěným otrokem. V mládí odešel do Říma, kde začal pracovat u divadla. Později se rozhodl věnovat podnikání, ale nepřálo mu příliš štěstí a přišel téměř o všechny peníze. Musel se pak živit manuálně jako nádeník ve mlýně. Během této práce začal psát své komedie, které se staly brzy velmi populární, a proto se mohl vrátit zpět k divadlu.

Dílo

Plné texty děl autora Titus Maccius Plautus na projektu Gutenberg (anglicky)

Často přejímal komedie od řeckých autorů, např. od Filémóna. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních vtipů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla (tzv. cantica). V mnoha dílech (např. Pseudolus) se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné dívky, která je v moci kuplíře. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi otrok, tím že podvede mladíkova bohatého (ne příliš inteligentního) otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou.

Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve středověku a v renesanci byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal (často docházelo k úmyslnému i neúmyslnému přiřazení cizího díla). V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce 1533 sehrála skupina studentů pražské univerzity v sále Novoměstské radnice komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku 1821.

Seznam Plautových her

Ze značného množství děl jemu připisovaných bývají za jeho díla považovány tyto komedie:

Ampithruo, Amfitryon
Asinaria, Komedie o oslu
Aulularia, Komedie o hrnci či hrnku (starší literatura), posloužila jako vzor Molièrovu Lakomci.
Bacchides, Dvě Bakchidy
Captivi, Zajatci, moralistické dílo
Casina
Cistellaria, Komedie o skříňce
Curculio
Epidicus
Menaechmi, Menéchmové, toto dílo je vzorem pro Shakespearovu Komedii omylů
Mercator, Kupec [Milenci]
Miles gloriosus, Chlubivý vojín. Dostupné online.
Mostellaria, Komedie o strašidle. Dostupné online.
Persa, Peršan
Poenulus, Pun
Pseudolus
Rudens, Provaz
Saturio, Břichopas
Stichus
Trinummus, Trojgroš
Truculentus
Vidularia, Komedie o koženém vaku

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Titus Maccius Plautus na Wikimedia Commons
Osoba Titus Maccius Plautus ve Wikicitátech
Téma Plautus ve Wikicitátech (anglicky)
Autor Titus Maccius Plautus ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Plautus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Titus Maccius Plautus
Digitalizovaná díla Tita Maccia Plauta v Národní digitální knihovně.