Tituly a vyznamenání Františka Ferdinanda d'Este

František Ferdinand d'Este
František Ferdinand d'Este
	Arcivévoda František Ferdinand ve slavnostní uniformě generála jezdectva a s vyznamenáními

František Ferdinand d'Este (1863–1914) byl synem arcivévody Karla Ludvíka (1833–1896) a jeho druhé manželky Marie Annunziaty Sicilské (1843–1871), po otci byl synovcem císaře Františka Josefa. Po tragické smrti bratrance Rudolfa (1889) a úmrtí otce (1896) se stal následníkem trůnu Rakouska-Uherska. Jako příslušník vládnoucí dynastie Habsburků obdržel již ve čtrnácti letech nejvyšší vyznamenání Řád zlatého rouna, později sloužil v c. k. armádě, kde dosáhl nejvyšších hodností a získal několik ocenění. Jako následník trůnu často cestoval do zahraničí a stal se nositelem mnoha řádů různých zemí. Zahynul při atentátu v Sarajevu, který se stal impulsem k rozpoutání první světové války. Po zániku monarchie byly jeho potomkům zabaveny majetky v Československu. Vyznamenání Františka Ferdinanda čítající i přes dílčí ztráty přes padesát kusů se ze zámku Konopiště dostaly do sbírek Národního muzea v Praze, kde dodnes patří k hodnotným uceleným souborům faleristiky.

Rakousko-Uhersko

Řád zlatého rouna (1878)^[1]
velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1893)^[2]
Medaile za námořní plavbu 1892/1893 (1893)
Vojenský záslužný kříž (1898)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Bronzová vojenská záslužná medaile (1903)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Stříbrná vojenská záslužná medaile (1911)
Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1913)

Zahraničí

velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko, 1887)^{[pozn. 1]}
velkokříž Maltézského řádu (Řád maltézských rytířů)
rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko, 1891)
rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko, 1891)
Řád svaté Anny I. třídy (Rusko, 1891)
Řád bílého orla (Rusko, 1891)
Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko, 1891)
rytíř Podvazkového řádu (Spojené království, 1902)^[3]
velkokříž Řádu lázně (Spojené království, 1901)
rytíř Řádu černé orlice (Německo, 1889)
velkokříž Řádu červené orlice (Německo, 1889)
velkokříž Královského hohenzollernského domácího řádu (Německo, 1908)
rytíř Řádu zvěstování (Itálie, 1891)
Řád chryzantémy (Japonsko, 1893)
rytíř Řádu slona (Dánsko, 1908)
velkokříž Řádu Kristova (Portugalsko, 1909)
velkokříž Řádu avizských rytířů (Portugalsko, 1909)
velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko, 1905)
velkokříž Řádu sv. Huberta (Bavorsko, 1895)
velkokříž Řádu sv. Ferdinanda (Království obojí Sicílie, 1904)
velkokříž Řádu routové koruny (Sasko, 1886)
velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko, 1889)
rytíř Řádu Serafínů (Švédsko, 1890)
velkokříž Řádu Leopoldova (Belgie, 1881)
velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko, 1899)
velkokříž Řádu Karla I. (Rumunsko, 1908)
velkokříž Řádu bílého orla (Srbsko, 1900)
velkokříž Královskéo řádu sv. Cyrila a Metoděje (Bulharsko, 1912)
velkokříž Řádu knížete Danila I. (Černá Hora, 1906)
velkokříž Řádu Mahá Čakrí (Siamské království, 1898)
velkokříž Nejvyššího řádu Kristova (Papežský stát, 1903)
velkokříž Řádu Božího hrobu (Papežský stát, 1891)
rytíř Domácího řádu věrnosti (Bádensko, 1908)
velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko, 1901)
velkokříž Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko, 1908)
velkokříž Domácího řádu vendické koruny (Meklenbursko, 1904)
velkokříž Domácího řádu Albrechta Medvěda (Anhaltsko, 1908)
velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko-Kobursko, 1894)
velkodůstojník Řádu sultanátu Johor (Johor, 1894)

Odkazy

Poznámky

↑ Seznam řádů a vyznamenání je uveden podle hierarchie tak, jak jej uváděly Dvorské schematismy Rakouska-Uherska. Na prvním místě mezi zahraničními řády je proto uveden toskánský Řád sv. Josefa, i když Toskánské velkovévodství jako samostatný státní útvar zaniklo v roce 1861 sjednocením Itálie. Protože ale Toskánsko bylo sekundogeniturou Habsburků, Řád sv. Josefa měl přednost před všemi dalšími vyznamenáními ze zahraničí.

Reference

↑ Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 63 dostupné online
↑ LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; s. 547 ISBN 978-80-244-5621-8

Literatura

LUTOVSKÝ, Michal, ANDERLE, Jakub: Řády a vyznamenání Františka Ferdinanda d'Este ve sbírkách Národního muzea; Národní muzeum Praha, 2023; 288 s. ISBN 978-80-7036-781-0 dostupné online

Externí odkazy

Přehled řádů a vyznamenání Františka Ferdinanda d'Este in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 35–36 dostupné online

[3] Seznam řádů a vyznamenání je uveden podle hierarchie tak, jak jej uváděly Dvorské schematismy Rakouska-Uherska. Na prvním místě mezi zahraničními řády je proto uveden toskánský Řád sv. Josefa, i když Toskánské velkovévodství jako samostatný státní útvar zaniklo v roce 1861 sjednocením Itálie. Protože ale Toskánsko bylo sekundogeniturou Habsburků, Řád sv. Josefa měl přednost před všemi dalšími vyznamenáními ze zahraničí.

[1] Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online

[2] Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 63 dostupné online

[4] LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; s. 547 ISBN 978-80-244-5621-8

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]