Theodrada
| Theodrada | |
|---|---|
| Narození | 785 |
| Povolání | abatyše |
| Rodiče | Karel I. Veliký[1] a Fastrada[1] |
| Rod | Karlovci |
| Příbuzní | Karel Mladší[2], Pipin Italský[2], Pipin Hrbatý[2], Ludvík I. Pobožný[2], Drogo[2], Hugo[2], Lothar[2], Theodorich[2], Rotruda[2], Berta[2], Gisela[2], Alpais[2], Adelaide[2], Hildegarda[2], Chrotais[2], Hiltruda[2], Rothilda[2] a Adaltruda[3] (sourozenci) |
| Funkce | abatyše (opatství Notre-Dame d'Argenteuil; od 814) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Theodrada (785? - po 9. lednu 844 až 853?) byla abatyše opatství Argenteuil a nejstarší ze tří dcer římského císaře Karla Velikého a Fastrady.[4]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]I když byla nejstarší ze tří dcer Karla Velikého a Fatrady, v celkovém pořadí byla Karlovým dvanáctým dítětem. V roce 814 je zmíňována jako abatyše v Argenteuil, ale zda do kláštera vstoupila ještě za života svého otce nebo zda byla donucena vstoupit až po jeho smrti a nástupu svého nevlastního bratra Ludvíka Pobožného na trůn, se nedochovaly žádné informace.[5] Pozdější zdroje, pravděpodobně z roku 828, však naznačují, že Theodrada měla opatství Argenteuil v držení od svého otce.[6]
Podle Huga z Amiens, biskupa v Rouenu, měl Karel Veliký opatství své dcery darovat Ježíšův oděv, relikvii, kterou utkala matka Ježíšova.[7] To naznačuje, že Theodrada byla abatyší již za života svého otce, ale Hugova informace pochází až z 12. století a není proto považována za věrohodnou. Ježíšův oděv byl údajně až do 15. století předmětem poutí do Argenteuil.[8]
Opatství Münsterschwarzach
[editovat | editovat zdroj]Zatímco Vikingové devastovali Argenteuil a oblast kolem Paříže, uprchla Theodrada na východ Franské říše, kde se uchýlila do opatství Münsterschwarzach založeného její matkou Fastradou kolem roku 780. I zde působila jako abatyše a během následujících let zde uplatnila mnišskou reformu svatého Benedikta Aniánského.[9]
Poslední zmínka o Theodradě je v zakládací listině opatství datována k 9. lednu 844. Dokument z 21. července 853 naznačuje, že Hildegarda Východofranská, dcera Ludvíka Němce, ukončila svou misi v opatství Münsterschwarzach a stala se abatyší v Curychu. Je patrné, že Theodrada mezitím zemřela. Přesné datum úmrtí není známé.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théodrade na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ HARTMANN, Gerhard, Hartmann, Wilfried. Die Kaiser 1200 Jahre europäische Geschichte. [s.l.]: Wiesbaden Marix-Verl, 2006. Dostupné online. ISBN 978-3-86539-074-5. OCLC 166028886 S. 42f. (německy)
- ↑ SCHREIBER, Karl-Heinz. Theodrada aebtissin von Argenteuil († 844) [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ RI I n. 848, Ludwig der Fromme: Regesta Imperii [online]. [cit. 2022-02-22]. [action=show&tx_hisodat_sources[controller]=Sources&cHash=fe1d91f60e858fa8bdad4bf72da2e2af#rinav Dostupné online]. (německy)
- ↑ SANTORO, Nicholas Joseph. Mary in Our Life: Atlas of the Names and Titles of Mary, the Mother of Jesus, and Their Place in Marian Devotion. [s.l.]: iUniverse Dostupné online. ISBN 978-1-4620-4022-3. S. 153. (anglicky)
- ↑ CARROLL, James. The Cloister. [s.l.]: Knopf Doubleday Publishing Group Dostupné online. ISBN 978-0-385-54128-2. (anglicky)
- ↑ ORSINI, Mathieu. Life of the Blessed Virgin Mary, Mother of God: With the History of the Devotion to Her, Completed by the Traditions of the East, the Writings of the Fathers, and the Private History of the Jews. [s.l.]: D. & J. Sadlier Dostupné online. S. 63. (anglicky)
