Přeskočit na obsah

Theodora Angelovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Theodora Angelovna
rakouská a štýrská vévodkyně
Portrét
Narození1180/1185?
Konstantinopol
Úmrtí23. června 1246
Kahlenberg
Pohřbenaklášter Klosterneuburg
ManželLeopold VI. Babenberský
PotomciLeopold Babenberský
Markéta Babenberská
Anežka Babenberská
Jindřich Babenberský
Gertruda Babenberská
Fridrich II. Bojovný
Konstancie Babenberská
DynastieAngelovci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodora Angelovna (1180/1185?23. června 1246, Kahlenberg)[1] byla rakouská vévodkyně a příbuzná byzantského císaře Izáka II.[2]

Theodora byla snad vnučkou či praneteří byzantského císaře a po jeho dočasném návratu na byzantský trůn v létě roku 1203 se rakouský vévoda Leopold VI., nadšený bojovník proti kacířům[3] rozhodl znovu spojit svůj rod s byzantskou dynastií.[pozn. 1] Velkolepá svatba se konala již koncem roku 1203 ve Vídni a Leopold musel zažádat o papežskou dispenz, jež by zrušila předchozí zasnoubení s dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Papež se změnou sňatkového plánu souhlasil až na začátku ledna 1204 a krátce poté prosákla informace o palácovém převratu v Konstantinopoli a Izákově smrti.[2]

Theodora dala svému choti sedm potomků a často se musela smiřovat s jeho nepřítomností, když harcoval po bojištích evropského kontinentu a Svaté země.[3] Roku 1226 se proti vévodovi vzbouřil syn Jindřich a obsadil Hainburg odkud svou matku vyhnal „s hanbou a nadávkami“.[4][pozn. 2] Leopold zemřel roku 1230 a vlády nad Rakouskem se ujal syn Fridrich, který měl neobyčejný dar se znepřátelit se všemi sousedními zeměmi.[4] Po roce 1233 přestal respektovat mírové smlouvy a znovu se dostal do sporu se sousedy. Matce Theodoře zabavil vdovský majetek a ta byla nucena hledat azyl nejprve v českém království na dvoře krále Václava I.[5] a poté na dvoře císaře.[6] Nezdárný syn jí údajně ohrožoval i na osobní svobodě.[7]

Zbytek života strávila Theodora jako jeptiška v Kahlenbergu a zemřela týden po Fridrichově smrti v bitvě na Litavě. Byla pohřbena v klášteře Klosterneuburg.

  1. Leopoldův děd Jindřich Jasomirgott měl za manželku Theodoru Komnénovnu, jež také pocházela z příbuzenstva byzantských císařů.
  2. Zemřel roku 1228.
  1. SCHWENNICKE, Detlev. Die fränkischen Könige und die Könige und Kaiser, Stammesherzoge, Kurfürsten, Markgrafen und Herzoge des Heiligen Römischen Reiches Deutscher Nation. 2., upravené vyd. [s.l.]: Vittorio Klostermann, 2005. 256 s. (Europäische Stammtafeln. Neue Folge; sv. I.1). ISBN 3-465-03420-1. Tafel 85: Die jüngeren Babenberger II. (německy) 
  2. a b VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-491-2. S. 107. Dále jen Dějiny Rakouska. 
  3. a b Dějiny Rakouska, str. 106
  4. a b Dějiny Rakouska, str. 109
  5. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-273-2. S. 341. 
  6. www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
  7. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. S. 659. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rakouská vévodkyně
Předchůdce:
Helena Uherská
12031230?
Theodora Angelovna
Nástupce:
Anežka Meranská
Štýrská vévodkyně
Předchůdce:
Helena Uherská
12031230?
Theodora Angelovna
Nástupce:
Anežka Meranská