Přeskočit na obsah

Theodor V. Ionescu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Theodor V. Ionescu, Ph.D.
Theodor V. Ionescu v Bukurešti (1970)
Theodor V. Ionescu v Bukurešti (1970)
Narození8. února 1899
Dorohoi, župa Botoșani
Rumunské královstvíRumunské království Rumunské království
Úmrtí6. listopadu 1988 (ve věku 89 let) nebo 7. listopadu 1988 (ve věku 89 let)
Bukurešť
Rumunská socialistická republikaRumunská socialistická republika Rumunská socialistická republika
Státní příslušnostrumunská
Národnostrumunská
Alma materUniverzita Paříž IV
Univerzita Alexandrua Ioana Cuzy v Iași
Bukurešťská univerzita
Oborfyzika
Známý díkyfyzika plazmatu
magnetická rezonance
první maserové studie
vynález magnetronu
3D kinematografie/TV zařízení
vázané oscilace elektronů a iontů v ultražhavém plazmatu
jaderná fúze v ultražhavém vodíkovém plazmatu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor V. Ionescu (8. února 1899 Dorohoi6. listopadu 1988 Bukurešť) byl rumunský fyzik a vynálezce, který učinil pozoruhodné objevy v oblasti fyziky plazmatu, fyziky ionosféry, iontové vazby elektronů v hustém plazmatu, maserů, magnetronových zesilovačů a Zeemanova jevu související s řízenou jadernou fúzí a kvantovými emisními mechanismy v horkém plazmatu. Od 21. prosince 1935 byl členem Rumunské akademie.[1]

Ph.D. studium fyziky plazmatu[editovat | editovat zdroj]

Titul Ph.D. v oblasti fyziky plazmatu získal nejprve v Paříži na univerzitě Paris-Sorbonne a poté v Iași. Historie fyziky plazmatu v Rumunsku se tedy začala psát v roce 1923, kdy pod vedením Petru Bogdana obhájil první doktorskou práci na univerzitě v Iași. Provedl první experimentální studie fyziky ionizovaných plynů/plazmatu v Rumunsku.

Vědecké úspěchy a spolupracovníci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1925 vynalezl mikrofon založený na termoemisních proudech (proudy vyzařované zahřátými tělesy) a světelný projektor využívající interferenční jev.

V témže roce založil první laboratoř elektřiny a magnetismu a první katedru elektřiny a magnetismu na Katedře matematiky a fyziky Bukurešťské univerzity.

První prototyp předchůdce magnetronového výkonového zesilovače[editovat | editovat zdroj]

V letech 1934–1935 sestavil předchůdce[2] vysoce výkonného magnetronu s více dutinami, který následně v letech 1937–1940 sestrojil britský fyzik Sir John Turton Randall, FRSE spolu s týmem britských spolupracovníků pro britské a americké vojenské radarové zařízení za druhé světové války.[3] Ve stejné době hledala takové zařízení berlínská společnost Telefunken,[4] ale zřejmě se setkala s mnohem menším úspěchem než britští vynálezci nebo Th. V. Ionescu. (Magnetron s dělenou anodou však poprvé vyvinul v roce 1921 Dr. A. E. Hull v General Electric Company v USA; rovněž v roce 1921 vyvinul Ernst Haban, který pracoval v Německu, podobné zařízení, které pracovalo na vlnové délce 3 cm. Silným konkurentem prvních vynálezců byl také Dr. H. E. Hollman, který si v letech 1925 až 1935 zaregistroval mnoho patentů, které dokumentovaly zařízení související s vývojem magnetronu).[5]

Patenty[editovat | editovat zdroj]

V roce 1936 získal patent na 3D projekci v kině a televizi. V roce 1946 společně s fyzikem V. Mihuem vynalezl a sestrojil zařízení typu maser.[zdroj?]

Objevy[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 60. let pracoval v laboratoři bukurešťského Ústavu fyziky plazmatu společně se svým přítelem z dětství Octavem Gheorghiuem, kterého si velmi vážil pro jeho výjimečné lidské vlastnosti. Systematicky studovali rezonanční frekvence molekulárního kyslíku a vodíkových iontů. Své nejdůležitější experimentální výsledky pak publikovali v sérii článků v časopisech C. R. Acad. Sci. Paris (s. 245, 898, 957, 246, s. 2250, 3598, 1958, 250, 2182 s. 1960, 252, s. 870, 1961) a Rev Roum. Phys.

Na počátku 70. let společně s fyziky Radu Pârvanem a J. C. Băianuem - jedním ze svých doktorandů v oboru fyziky plazmatu v magnetických polích na katedře elektřiny Fyzikální fakulty v Bukurešti - dokončil experimenty s řízenými oscilacemi magnetické rezonance v ultražhavém plazmatu. Tyto zásadní experimenty se týkaly propojení iontových a elektronických oscilací v ultražhavém plazmatu za účasti kvantově zesílených stimulačních procesů v přítomnosti podélných magnetických polí, které otevřely nové možnosti pro dosažení horké jaderné fúze v budoucnosti (Dosažení jaderné fúze ve vysokotlakém žhavém plazmatu).[6] První zprávu o výsledcích tohoto výzkumu přednesl na zasedání Francouzské akademie věd v Paříži Louis Néel, člen akademie a nositel Nobelovy ceny za fyziku za magnetismus.[7] Další výsledky pak byly publikovány v témže roce v mezinárodně uznávaném časopise C. R. Acad. Sci. Paris.[8]

Jeho nástupcem ve funkci vedoucího oddělení se v roce 1970 stal Florin Ciorăscu, jenž byl „importován“ z IFA (avšak zemřel v roce 1977 během velkého zemětřesení v Bukurešti).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor V. Ionescu na anglické Wikipedii.

  1. Elvira Botez. Academia de Științe din România. Istoricul ei. NOEMA,vol.6 (2007);(The History of the Romanian Academy of Sciences) Archivováno 3. 2. 2013 na Wayback Machine.
  2. Th.V.Ionescu. Electricity and Magnetism ("Electricitate şi Magnetism"): Course Notes., School of Physics, University of Bucharest., (1960), pp.1247
  3. The Magnetron. histru.bournemouth.ac.uk [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  4. The Magnetron. histru.bournemouth.ac.uk [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  5. The Magnetron. histru.bournemouth.ac.uk [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  6. http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1978/kapitsa-lecture.pdf [nedostupný zdroj]
  7. The Nobel Prize in Physics 1970. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Th.V.Ionescu et al. (1969). C. R. Acad. Sci. Paris, 270: 1321–1324

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Th.V.Ionescu. Electricity and Magnetism. "Electricitate şi Magnetism". "Electricity and Magnetism". Course Notes., School of Physics, University of Bucharest., 1960.
  • Th.V.Ionescu et al. (1969). "Les oscillations ioniques dans les cathodes creuses dans un champ magnetique.", transmise par M. Louis Neel, C. R. Acad. Sci. Paris, 270: 1321–1324,
  • Gh. Popa, L. Sîrghi, Fundamentals of plasma physics (Bazele fizicii plasmei), Ed. Univ.Course Notes., Department of Physics, University of Bucharest., 1960.
  • Romanian personalities of science and technology – the dictionary, Scientific and Encyclopaedic Publishing House, Bucharest, 1982
  • Ioan Ioviţ Popescu, D. Ciobotaru, Bazele fizicii plasmei., Ed. Tehnică, București, 1987.
  • D.Alexandroaei, Special Chapters in Plasma Physics. (Capitole speciale de fizica plasmei.), Ed. Univ."Al.I.Cuza", Iasi, 2000.
  • Nicoleta Dumitrascu, Introduction to plasma physics (Introducere în fizica plasmei.), Ed Junimea 1999
  • John Ioviţă Popescu, D. Ciobotaru, "Fundamentals of plasma physics", Technical Publishing House, Bucharest, 1987.
  • Personalităţi româneşti ale ştiinţelor naturii şi tehnicii – dicţionar, Ed. Ştiinţifică şi Enciclopedică, București, 1982

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]