Théâtre du Palais-Royal (rue Saint-Honoré)
Divadlo du Palais-Royal v ulici Saint-Honoré | |
---|---|
Pohled na Palais-Royal z roku 1679 | |
Základní informace | |
Stát | Francie |
Místo | Paříž |
Typ divadla | profesionální divadlo |
Zaměření | opera, balet |
Zánik | 1763 |
Budova | |
Styl | baroko |
Architekt | Jacques Lemercier |
Doba výstavby | 1637 |
Otevření | 14. ledna 1641 |
Přestavby | 1763–1770 (obnova po požáru) |
Další informace | |
Souřadnice | 48°51′46,79″ s. š., 2°20′14,54″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Divadlo Palais-Royal v ulici Saint-Honoré (franc. Théâtre du Palais-Royal rue Saint-Honoré) bylo pařížské divadlo, které bylo součást Palais Royal (česky Královský palác) a nacházelo se v jeho východním křídle. Bylo otevřeno 14. ledna 1641 při představení hry Mirame od Jeana Desmarta. Následně bylo v letech 1660–1673 používáno Troupe de Molière (Molièrovou skupinou) a současně jako opera členy Académie royale de musique v letech 1673–1763, kdy bylo divadlo zničeno požárem. Bylo obnoveno, a znovu otevřeno v roce 1770, avšak v roce 1781 shořelo znovu a již nikdy nebylo opět postaveno. Na jeho místě se dnes nachází Théâtre du Palais-Royal vystavěné v letech 1786–1790.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Palais-Royal se jmenoval původně Palais-Cardinal. Byl postaven pro francouzského kardinála Richelieua architektem Jacquesem Lemercierem. Poté, co kardinál v roce 1642 zemřel, připadl palác králi Ludvíkovi XIII. Ten jej přejmenoval na Palais-Royal, ale původní název se v neformálním hovoru stále používal.
Molière
[editovat | editovat zdroj]V tomto divadle uvedl Molière mnoho svých velkých děl (některá ve spolupráci s J. B. Lullym).
- Tartuffe (12. května 1664)
- Lakomec (9. září 1668)
- Měšťák šlechticem (23. září 1670)
- Zdravý nemocný (10. února 1673)
Lully
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Molièra vytlačil Jean-Baptiste Lully jeho skupinu do Hôtel de Guénégaud a uvedl v Théâtre du Palais-Royal několik svých oper (další opery pak byly většinou uvedeny na zámku de Saint-Germain-en-Laye, či přímo ve Versailles). Po úpravách mělo v té době divadlo kapacitu 1 270 míst.
- Alceste (19. ledna 1674)
- Bellérophon (31. ledna 1679)
- Amadis (18. ledna 1684)
- Armide (15. února 1686)
Rameau
[editovat | editovat zdroj]V divadle byla také v první polovině 18. století uváděna díla Jeana-Philippa Rameaua – např. Les Indes galantes (23. srpna 1735), Zoroastre (20. ledna 1770) – a dalších autorů.
Požár a výstavba nového divadla
[editovat | editovat zdroj]Původní divadlo shořelo 6. dubna 1763. Do roku 1770 probíhaly rekonstrukce, divadlo pak bylo znovu otevřeno. Architektem byl Pierre-Louis Moreau-Desproux a navrhl novou budovu tak, aby pojmula až 2 000 diváků. První operou v nové budově byl Rameuaův Zoroastre, hraný 20. ledna 1770. Divadlo však rekonstruované vydrželo pouze 11 let. 8. června 1781 opět vyhořelo.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jeho Eminence, Armand-Jean du Plessis de Richelieu, původní majitel Palais-Cardinal
-
Požár divadla 6. dubna 1763
-
Druhý požár divadla 8. června 1781
-
Divadlo den poté, 9. června 1781
-
Molière, jehož společnost používala divadlo v letech 1660-1673
-
Jean-Baptiste Lully, který v divadle uvedl několik svých oper
-
Jean-Philippe Rameau, který stejně jako Lully uvedl několik svých oper (v první polovině 18. století)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théâtre du Palais-Royal (rue Saint-Honoré) na anglické Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Théâtre du Palais-Royal na Wikimedia Commons