Televizní středisko Kavčí hory
| Televizní středisko Kavčí hory | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | moderní architektura |
| Architekt | Jiří Holý |
| Výstavba | 1962 |
| Poloha | |
| Adresa | Na Hřebenech II 1132/4, Podolí, Praha 4,  Česko |
| Ulice | Na hřebenech II, Na Klaudiánce a Nad Pekařkou |
| Souřadnice | 50°3′1,77″ s. š., 14°25′33,13″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Televizní středisko Kavčí hory (zkratka TVS KH) je ústřední areál České televize (dříve Československé televize) v Praze. Nachází se v lokalitě Kavčí hory v Praze 4, na rozhraní Podolí a Nuslí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na konci roku 1958 předložila Československá televize (ČST) pražské plánovací komisi návrh na výstavbu televizního komplexu na Kavčích horách,[1] investiční úkol výstavby tohoto areálu schválila československá vláda v únoru 1960.[2] U zrodu myšlenky na výstavbu nového televizního pracoviště stála potřeba technologického oddělení televizní a filmové výroby od samotného vysílání a specificky vybavené technologické prostředí.[3] Rozhodující podmínkou určující rozsah a strukturu připravovaného televizního střediska byla provozní, výrobní a technická soběstačnosti pražského provozu ČST, a to jak při tvorbě programu, tak i v provozu.
Soutěž na urbanistické a architektonické řešení televizního komplexu na Kavčích horách a nedalekého společenského centra (integrovaného s budovou rozhlasu) byla vypsána Československou televizí, Československým rozhlasem a Radou národního výboru hl. města Prahy v listopadu 1961.[4] Uzavřena byla v březnu 1962, kdy byl vybrán projekt skupiny architekta Františka Šmolíka z Útvaru hlavního architekta Prahy, jehož první a druhá etapa byla záhy vedením televize schválena.[5] Hlavním architektem projektu byl Jiří Holý.[zdroj?!] Stavba areálu na Kavčích horách začala 1. července 1962, generálním dodavatelem byl podnik Konstruktiva.[6] V lednu 1963 však byly stavební práce rozhodnutím státních orgánů zastaveny, protože byly upřednostněny jiné stavby, na které byly projektové a stavební kapacity přesunuty.[7] Během léta 1963 rozhodlo plénum Ústředního výboru Komunistické strany Československa, že výstavba areálu na Kavčích horách má pokračovat od roku 1965,[8] k čemuž skutečně došlo.[9]
V říjnu 1970 byla zprovozněna první část pražského TVS Kavčí hory se dvěma studii.[10] Roku 1971 zařadila federální vláda dostavbu komplexu na Kavčích horách mezi závazné investiční úkoly, přičemž do konce roku 1975 mělo být předáno 2000 m² studiové plochy.[11] V květnu 1973 byl na Kavčích horách uveden do provozu barevný odbavovací komplex a bylo zahájeno pravidelné barevné vysílání na II. programu.[12] V roce 1975 byla zahájena stavba Objektu Televizních novin[13] a během roku 1976 byl dokončen druhý blok se třemi studii a dalšími prostory.[14] K započetí výstavby výpočetního střediska došlo roku 1977.[15] Samostatný Objekt Televizních novin se třemi zpravodajskými komplexy byl zprovozněn během první poloviny roku 1979, v následujícím roce byl na Kavčích horách zahájen provoz například hudebního studia.[13] Tím byl dokončen hlavní areál televizního komplexu na Kavčích horách.
Od poloviny 80. let se pro studia začal využívat k chlazení plavecký stadion Podolí.[16]
I po společenských změnách po listopadu 1989, z nichž zejména silně činnost TVS Kavčí hory ovlivnil vznik a působení nových a zahraničních komerčních televizí, s nimiž se ovšem produkce dokázala vypořádat a středisko může po modernizacích spolehlivě pokračovat ve své činnosti.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Výškovou dominantou celého areálu je výrazná úzká budova studií a televizní techniky, která je patrná z dalekého okolí. Na okolní zástavbu Kavčích hor navazuje vcelku přiměřeně.
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Objekt disponuje televizními studii o ploše 200 m², 2× 400 m² a 700 m². Studia jsou vybavena příslušenstvím pro účinkující a televizní štáby včetně zázemí, kulis a obrazové i zvukové techniky a je tak soběstačný při plnohodnotném vysílání veškeré televizní produkce. Z technických a bezpečnostních důvodů bylo nutné vystavět chladicí centrálu a požární stanici.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KÖPPLOVÁ, Barbara, a kol. Dějiny českých médií v datech: Rozhlas – Televize – Mediální právo. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0632-1. S. 209. Dále jen Dějiny.
- ↑ Dějiny, s. 212.
- ↑ a b Kavčí hory — Televizní studia — Historie — Vše o ČT — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny, s. 215.
- ↑ Dějiny, s. 216.
- ↑ Dějiny, s. 217.
- ↑ Dějiny, s. 218.
- ↑ Dějiny, s. 232.
- ↑ Dějiny, s. 225.
- ↑ Dějiny, s. 245.
- ↑ Dějiny, s. 245–246.
- ↑ Dějiny, s. 250.
- ↑ a b Dějiny, s. 258–259.
- ↑ Dějiny, s. 253.
- ↑ Dějiny, s. 254.
- ↑ Podolský bazén, otevřený před 50 lety, měl hostit i olympiádu. Jeho voda chladí studia ČT. vikend.hn.cz [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Televizní středisko Kavčí hory na Wikimedia Commons
