Tchaj-jüan
Tchaj-jüan 太原 | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 37°52′ s. š., 112°33′ v. d. |
Nadmořská výška | 800 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+08:00 |
Stát | ![]() |
provincie | Šan-si |
![]() | |
![]() ![]() Tchaj-jüan | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6 905 km² |
Počet obyvatel | 5 304 061 (2020) |
Hustota zalidnění | 768,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | městská prefektura |
Starosta | Čing Jan-po (耿彦波) |
Oficiální web | taiyuan |
Telefonní předvolba | 351 |
PSČ | 030000 |
Označení vozidel | 晋A |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tchaj-jüan (čínsky pchin-jinem Tàiyuán, znaky 太原) je městská prefektura a hlavní město čínské provincie Šan-si. Je jedním z významných čínských měst, žije v něm přes 5 miliónů lidí. Město se rozkládá na březích řeky Fen. Je průmyslovým střediskem provincie, mnoho staletí má značný ekonomický i vojenský význam a bohatou historii. Jméno města znamená doslovně „Velká planina“ a vztahuje se ke geografii oblasti, v níž řeka Fen opouští hory a rozlévá se do roviny.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V 6. století ve státech Východní Wej a Severní Čchi vyrostlo ve velké město a přední středisko buddhismu. Významné postavení si Tchaj-jüan udržel i za dynastie Tchang, jejíž zakladatel Li Jüan z něho pocházel. V sungské a jüanské říši byl regionálním administrativním centrem, za Mingů a Čchingů se stal metropolí provincie Šan-si.
V 19. století zdejší banky dominovaly celé Číně, ale rozvoj moderního bankovního systému pod evropským vlivem přinesl úpadek města. Začátkem 20. století význam Tchaj-üanu opět vzrostl po vybudování železničního spojení s tratí Peking–Wuchan. V období Čínské republiky (v letech 1911–1947) byl přejmenován na Jang-čchü. Stal se sídlem Jen Si-šana, fakticky nezávisle vládnoucího v Šan-si od roku 1913. Po vypuknutí čínsko-japonské války byl dobyt Japonci a do roku 1945 okupován. Navrátivšího se Jen Si-šana vyhnali začátkem roku 1949 komunisté a město se stalo provinčním centrem Čínské lidové republiky.
Po roce 1949 se Tchaj-üan stal průmyslovým městem koncentrujícím se na těžký průmysl, s velkými železárnami, chemičkami a produkcí stavebních hmot. Významné jsou i jeho univerzity.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Z Tchaj-jüanu vede vysokorychlostní trať Š’-ťia-čuang - Tchaj-jüan do Š’-ťia-čuangu, hlavního města provincie Che-pej, která překonává pohoří Tchaj-chang Tchajchangským tunelem, nejdelším železničním tunelem na území Čínské lidové republiky.
Hlavním letištěm pro Tchaj-jüan je mezinárodní letiště Tchaj-jüan Wu-sü ležící přibližně patnáct kilometrů jihovýchodně od Tchaj-jüanu směrem na Ťin-čung.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Městská prefektura Tchaj-jüan se člení na deset celků okresní úrovně, a sice šest městských obvodů, jeden městský okres a tři okresy.
Název | Počet obyvatel[1] (2020) |
Rozloha[1] km² (2020) |
Hustota zalidnění[1] (obyv. na km²) | |
---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | |||
Městské obvody | ||||
Siao-tien | 小店区 | 1 357 242 | 290 | 4 680 |
Jing-ce | 迎泽区 | 594 238 | 105 | 5 668 |
Sing-chua-ling | 杏花岭区 | 779 479 | 147 | 5 321 |
Ťien-cchao-pching | 尖草坪区 | 530 499 | 296 | 1 790 |
Wan-paj-lin | 万柏林区 | 951 238 | 286 | 3 326 |
Ťin-jüan | 晋源区 | 316 445 | 292 | 1 084 |
Městský okres | ||||
Ku-ťiao | 古交市 | 210 757 | 1 511 | 139 |
Okresy | ||||
Čching-sü | 清徐县 | 344 472 | 606 | 569 |
Jang-čchü | 阳曲县 | 128 483 | 2 083 | 62 |
Lou-fan | 娄烦县 | 91 208 | 1 289 | 71 |
Celkem | 5 304 061 | 6 905 | 768 |
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Douala, Kamerun
Himedži, Japonsko
Chemnitz, Německo
Launceston, Austrálie
Nashville, USA
Newcastle upon Tyne, Spojené království
Saratov, Rusko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c BRINKHOFF, Thomas. China People's Republic of China – Hong Kong – Macau [online]. [cit. 2025-02-25]. Kapitola China: Shānxī. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchaj-jüan na Wikimedia Commons