Přeskočit na obsah

Tabita Landová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. Tabita Landová, Ph.D.
Tabita Landová v roce 2019
Tabita Landová v roce 2019
Rodné jménoTabita Vejnarová
Narození11. dubna 1978 (46 let)
Nymburk
Alma materAkademické gymnázium Štěpánská
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánífarářka, teoložka a vysokoškolská učitelka
ZaměstnavateléČeskobratrská církev evangelická
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
ChoťIvan Landa[1]
RodičeEmanuel Vejnar[1] a Támar Vejnarová[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tabita Landová (* 11. dubna 1978 Nymburk) je evangelická teoložka a farářka Českobratrské církve evangelické. Působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kde vede Katedru praktické teologie. Vyučuje a publikuje zejména v oboru liturgiky a homiletiky.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Tabita Landová se narodila 11. dubna 1978 v Nymburku. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze v roce 1996 vystudovala v letech 1996–2001 evangelickou teologii na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvovala doktorské studium tamtéž (2002–2005) a dvě roční stáže v Heidelbergu (2000–2001 a 2003–2004). Po vikariátu ve sboru Českobratrské církve evangelické v Nymburce (2005–06) byla farářkou v Liberci (2006–2010).[4] V letech 2009–2017 působila na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy jako vědecká pracovnice Katedry praktické teologie a věnovala se zde řešení výzkumných projektů z oblasti české reformace (GAAV, UNCE, GAČR). Práci kombinovala s péčí o tři syny na mateřské a rodičovské dovolené (2010–2015).[5]

Od roku 2016 působí na fakultě na plný úvazek, od roku 2018 jako odborná asistentka a od roku 2019 jako docentka[6] a vedoucí Katedry praktické teologie. Je garantka studijního programu „Komunitní krizová a pastorační práce – diakonika“ na ETF UK (od r. 2019). Aktivně se podílí na práci odborných komisí ČCE (Poradní odbor teologický, Poradní odbor liturgický)[7] a jako zástupkyně šéfredaktora na redakční práci časopisu Teologická refexe[8]. Je členkou „Societas liturgica: an international Society for Liturgical Studies and Renewal.“

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Landová byla ovlivněna studiem u prof. Pavla Filipiho[9] a setkáním s dílem prof. Josefa Smolíka. Formativní pro ni bylo rovněž zahraniční studium na univerzitě v Heidelbergu.[5] Zájem o fundamentální homiletické otázky – proč se káže, co je úlohou kázání – určil téma její disertační práce „Kázání a profétie: Teologie kázání K. Bartha a J. L. Hromádky“ (2005).[10][11] Posléze se její odborný zájem přenesl také na oblast praktické homiletiky, liturgiky a ekleziologie. Inspiraci nachází jak v německém prakticko-teologickém diskursu, tak také v severoamerické liturgické a biblické teologii.[12]

Debata o liturgické obnově v Českobratrské církvi evangelické a zkreslené představy o podobě bohoslužby staré Jednoty bratrské v 16. století, na něž poukazoval již prof. Gustav Adolf Skalský, ji motivovaly k historickému zkoumání liturgické tradice českých bratří.[12] V monografii „Liturgie Jednoty bratrské (1457–1620)“[13] z roku 2014, kterou 8. prosince 2018 obhájila jako habilitační spis,[14] vykreslila Jednotu jako církev, která svou teologickou reflexí bohoslužebného dění, otevřeností pro vstřebávání nových vlivů a pravidelnou revizí liturgických knih může inspirovat i dnešní evangelíky.[15]

Na starší práce prof. Bednáře a prof. Smolíka navázala řadou dílčích studií o prakticko-teologickém díle Jana Augusty. Na základě Augustovy nedávno identifikované postily, tzv. Summovníku, se pokusila zrekonstruovat jeho originální kazatelský program.[9] V knížce „Reformní kazatelství a homiletika Jana Augusty“ zkoumá provázanost Augustova konceptu kázání podle Apostolika s jeho úsilím o obnovení církve ve všech oblastech jejího života, včetně vztahů mezikonfesijních (Karolinum, v tisku).[16]

Vedle prací historických se zabývá otázkami současné prakticko-teologické teorie a otevřeně sympatizuje s paradigmatem komunikačně teoretickým.[17] Prakticko-teologická témata se pokouší reflektovat na pozadí teorií společnosti, jako je sekularizační teze a paradigma náboženského pluralismu.[18] V liturgice se věnuje teologickým aspektům bohoslužby v dialogu s dalšími neteologickými vědami, především s naukou o znacích a rituálními studiemi. Ve své habilitační přednášce „Liturgia semper reformanda“ na pozadí příprav nové agendy ČCE reflektovala otázku liturgické obnovy, jejích klíčových principů a zdůraznila potřebu zabývat se teologií bohoslužby.[19]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Liturgie Jednoty bratrské (1457–1620). Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2014. Stran 510. ISBN 978-80-7465-079-6
  • Liturgy and the Discerning Worldview. On the Relationship Between Liturgy and Ethics. Acta Universitatis Carolinae - Theologica (2019/2), /in print/. ISSN 1804-5588
  • Liturgia semper reformanda. Teologické a antropologické výzvy pro evangelickou liturgiku, Teologická reflexe 25 (2019/1), s. 41–58. ISSN 1211-1872
  • Lukas von Prag als liturgischer Theologe der Brüderunität. Archiv für Reformationsgeschichte. Internationale Zeitschrift zur Erforschung der Reformation und ihrer Weltwirkungen, vol. 110 (2019), s. 23–48. ISSN 0003-9381
  • Preaching according to the Apostles' Creed. Inquiry into the origin and purpose of Summovník by Jan Augusta, Acta Comeniana Archivováno 25. 12. 2019 na Wayback Machine. LV, č. 31 (2017), s. 93–122. ISSN 0231-5955
  • Tabita Landová, Michaela Vlčková. Ritual Imagination in Contemporary Catholicism and Protestantism, Communio viatorum (2018/1), s. 97–112. ISSN 0010-3713
  • Prostředkování svatosti v bohoslužbě: Evangelická perspektiva. Teologická reflexe 24 (2018/1), s. 30–45. ISSN 1211-1872
  • Vnější slovo a víra v srdci. K teologii bohoslužby a liturgické reformě Martina Luthera, Studie a texty ETF (2018/1), s. 69–88. ISSN (print) 1802–6818, ISSN (on-line) 1805–2762
  • Zjevná a skrytá skutečnost. Pojetí církve Kristovy u Jana Augusty. Listy filologické 140 (2017/3–4), s. 375–405. ISSN 0024-4457
  • Augustovo Umění práce. K myšlenkovému pozadí a otázce adresáta prakticko-teologického spisu, Studie a texty ETF (2017/1), s. 15–39. ISSN 1802-6818
  • Komunikace evangelia jako nové paradigma praktické teologie. Teologická reflexe 23 (2017/1), s. 68–82. ISSN 1211-1872
  • Der Gottesdienst als ein Grenzereignis. Ein Beitrag zur evangelischen Gottesdiensttheologie in der säkularen Gesellschaft. Communio viatorum 57 (2015/3), s. 284–302. ISSN 0010-3713
  • Pohřební obřady českobratrských evangelíků: teologické perspektivy, liturgický průběh, aktuální výzvy. In: Walerian Bugel a kol. Pohřební obřady v různých liturgických tradicích. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, s. 137–157. ISBN 978-80-244-4855-8
  • Práce s Písmem při tvorbě kázání podle Blahoslavova spisu „Vady kazatelů“. In: Ota HALAMA (ed.). Amica – Sponsa – Mater: Bible v čase reformace. Praha: Kalich, 2014, s. 261–272. ISBN 978-80-7017-213-1
  • Kritická reflexe kázání jako součást homiletiky. Blahoslavův spis „Vady kazatelů“ a jeho aktuálnost. Teologická reflexe 20 (2014/2), s. 158–173. ISSN 1211-1872
  • Lekcionář Jana Augusty a jeho role v bratrském sporu o perikopy. Listy filologické 135 (2012/3–4), s. 333–365. ISSN 0024-4457
  • Znak. In: Pavel FILIPI. Pozvání k oslavě. Evangelická liturgika. Praha: Kalich, 2011, s. 141–152. ISBN 978-80-7017-149-3
  • Ein fröhliches Mahl. Die Abendmahlsliturgie der Brüderunität in der Zeit von Lukas von Prag und ihr theologisches Profil. Communio viatorum 53 (2011/2), s. 6–29. ISSN 0010-3713
  • Křest jako smlouva. Křestní liturgie Jednoty bratrské za Lukáše Pražského. Teologická reflexe 17 (2011/1), s. 49–65. ISSN 1211-1872
  • Motiv oběti v eucharistické liturgii Jednoty bratrské. Religio 18 (2010/1), s. 85–101. ISSN 1210-3640
  • Bohoslužby v sémiotické perspektivě. Charles S. Peirce a Umberto Eco jako inspirace pro liturgiku. Teologická reflexe 15 (2009/2), s. 197–212. Homiletika Karla Bartha. Teologická reflexe 14 (2008/1), s. 16–31. ISSN 1211-1872
  • Slova – fakta – Slovo: Kazatelské dílo S. C. Daňka a jeho pojetí homiletického procesu. In: Ondřej MACEK, Jan RÜCKL (eds.). Slavomil C. Daněk (1885–1946) v kontextu českého protestantismu a starozákonního bádání. (Studie a texty ETF.) Jihlava: Mlýn, 2008, s. 128–143. ISBN 978-80-86498-19-5
  • Kázání jako podobenství Božího království. Barthovo učení o Kristově prorockém díle a jeho homiletické důsledky. In: Martin PRUDKÝ, Jan ROSKOVEC (eds.). Výklady a vykladači. Studie k biblické hermeneutice. Jihlava: Mlýn, 2005, s. 120–139. (Studie a texty ETF.) ISBN 80-86498-12-3
  • Prophetische Dimension der Predigt. Zur Predigt und Homiletik Karl Barths. In: Eberhard Hauschildt (ed.). Reden von Gott in der Mitte Europas. Evangelische Theologie im Kontext Bonn – Prag – Warschau. Bonn: CMZ-Verlag, 2004, s. 198–221. ISBN 3-87062-068-4

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
  2. ↑ Evangelický kalendář 2023. Praha: Kalich. 2022. ISBN 978-80-7017-311-4.
  3. ↑ „Tabita Landová“, in: Zdeněk Nešpor, Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století, Praha 2019, s. 208.
  4. ↑ f. Tabita Landová PhD. – Evangnet. www.evangnet.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b „Tabita Landová“, in: Sto let evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, s. 147.
  6. ↑ https://cuni.cz/UK-4107.html
  7. ↑ Doc. Tabita Landová, Ph.D.. Evangelická teologická fakulta [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Teologická reflexe. Evangelická teologická fakulta [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b „Tabita Landová“, in: Forum 670. Speciální číslo časopisu Forum k 670. výročí založení Univerzity Karlovy, 12.4.2018, s. 32–33.
  10. ↑ Srov. Jan Štefan, Teologie v pokřesťanské době. Český příklad, Teologická reflexe 16 (2010/1), s. 42–55; s. 49.
  11. ↑ Digitální knihovna Kramerius. S. 239. kramerius.cuni.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. S. 239. Dostupné online. 
  12. ↑ a b „Tabita Landová“, in: Sto let evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, s. 147–148.
  13. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Liturgie Jednoty bratrské (1457–1620) - Tabita Landová | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ LANDOVÁ, Tabita. Liturgie Jednoty bratrské (1457-1620). [s.l.]: Pavel Mervart Dostupné online. ISBN 978-80-7465-079-6. 
  15. ↑ Srov. recenze knihy: Josef Bartoň, Salve. Revue pro teologii a duchovní život 25 (2015/3), s. 39–41. Pavel Filipi, Jak se v Jednotě bratrské slavilo, Český bratr 91 (2015/3), s. 42–43. Jindřich Halama, Anna Halamová, Na jaké texty kázat? Nové Bratrské listy XVII (2015/2), s. 35–37. Anna Pečinková, Liturgie Jednoty bratrské. Církevní dějiny. Osobnosti, události, struktury, mentality 9 (2016), č. 20, 124–127. Anna Pečinková, Liturgie Jednoty bratrské (recenze), Časopis Matice moravské 134 (2015/1), 263. Adam Pálka, Český časopis historický (2016/1), s. 234–235.
  16. ↑ „Tabita Landová“, in: Sto let evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, s. 148.
  17. ↑ Vědkyně z Evangelické teologické fakulty UK se snaží inovovat bohoslužby, Forum. Časopis Univerzity Karlovy v Praze (2/2011), sešit 20, s. 10.
  18. ↑ „Tabita Landová“, Sto let evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, s. 148.
  19. ↑ LANDOVÁ, Tabita. Liturgie Jednoty bratrské (1457-1620). [s.l.]: Pavel Mervart Dostupné online. ISBN 978-80-7465-079-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tabita_Landová&oldid=23584456“