Přeskočit na obsah

TOM-8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
VZLÚ TOM-8
VZLÚ TOM-8 v Leteckém muzeu Kbely
VZLÚ TOM-8 v Leteckém muzeu Kbely
Určenícvičný letoun
PůvodČeskoslovenská socialistická republika
VýrobceVýzkumný a zkušební letecký ústav
ŠéfkonstruktérKarel Tomáš
První let23. dubna 1956
UživatelČeskoslovensko
Vyrobeno kusů2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VZLÚ TOM-8 a TOM-208 byly první letouny, které byly vyvíjeny ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech. Jedná se o poslední československou konstrukci cvičného vojenského letounu s pístovým motorem.[1] Letoun se měl stát nástupcem armádním letectvem používaných strojů Let C-11 (licenční, sovětský JAK-11),[2] který byl vyráběn v letech 1953–1956 v Letu Kunovice.

VZLU L-8 (TOM-8, OK-08)

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Rokem 1954 začala ve VZLÚ nová éra. Ústav přijal zaměstnance z výzkumných a vývojových oddělení průmyslových podniků a stal se vědeckou a technickou základnou leteckých výrobců. Opačný pohled na tuto kontroverzní skutečnost je, že rozhodnutím centrálních orgánů byly zrušeny konstrukční útvary u jednotlivých leteckých výrobců. Toto období trvalo 4 roky (1954-1958).

Hlavní náplní práce v tom období byly: víceúčelový letoun L-60 Brigadýr, sportovní L-40 Meta-Sokol a vrtulník HC-2. Největším úspěchem tohoto období byl bezpochyby vývoj proudového letounu L-29 Delfín navržený VZLÚ a poháněný motorem domácí výroby Walter M-701. První prototyp vzlétl z Kbelského letiště 5. dubna 1959.[3]

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) připravoval i cvičný dvousedadlový letoun pro pokračovací výcvik označený VZLÚ TOM-8 (XL-8). Konstruktérem byl ing. Karel Tomáš, šéfkonstruktér čakovické Avie, který byl předislokován z čakovické Avie a byl v té době zaměstnancem VZLÚ. Prototyp s elektricky stavitelnou vrtulí V-421 a motorem Walter M-208C (Praga Doris) poprvé zalétal 23. dubna 1956[4] pilot Ludevít Dobrovodský s imatrikulací V-01. Letové zkoušky prokázaly celkem dobré vlastnosti draku, ale zdrojem potíží byl ne příliš spolehlivý motor M-208C. Letoun měl být vybaven fotokulometem pro výcvik ve střelbě a pod každou polovinou křídla měly být dva zásobníky pro nácvik bombardování.[5]

Pokračováním byl prototyp TOM-208, který poprvé vzlétl 18. července 1957 s imatrikulací V-11 (později změněna na OK-08). V letech 1958–9 byl osazen motorem M-208D. Připravovalo se předání dokumentace k sériové výrobě v Moravanu Otrokovice, ale počátkem roku 1960 byly práce zastaveny.[3]

Celý projekt trpěl nejasnými požadavky ministerstva národní obrany. Hlavním problémem byl jistý anachronismus, že na sklonku 50. let bylo vyvíjeno cvičné letadlo s pístovým motorem. V té době dostávaly přednost cvičné letouny s proudovými motory. Na straně druhé je nutné zmínit, že koncepčně podobný, cvičný letoun Pilatus P-3 s pístovým motorem o výkonu 180 kW/240 k, který vznikl ve stejném období (1956), se přes vývojovou řadu typů PC-7, PC-9 a PC-21 vyrábí až do současnosti.[6]

Motor Walter M-208 (Praga Doris)

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

Letouny TOM-8 a TOM-208 byly předurčeny jako cvičné letouny pro základní a pokračovací výcvik vojenských pilotů mezi školními Z-26 a cvičnými variantami bojových letounů s možností létat akrobatické prvky vyšší pilotáže.[5]

TOM-8 byl celokovový samonosný dolnokřídlý jednoplošník pro dva muže posádky (zdvojené řízení). Letoun byl poháněn motorem Walter M-208C s dvoulistou stavitelnou vrtulí V-411C (později V-421), standardní ocasní jednotkou, tříkolovým zatahovacím podvozkem a s hydraulicky ovládanými přistávacími klapkami a byl schopný úplné akrobacie.[7]

Jednonosníkové křídlo s plechovým potahem bylo třídílné. Střední část byla spojena s trupem a na ni se napojovaly lichoběžníkové vnější části. Křidélka byla aerodynamicky a staticky vyvážená. Pouze křidélka a kormidla (s duralovou kostrou) měly plátěný potah. Kýlová a stabilizační plocha byly celokovové. Všechna tři kola podvozku byla odpérována olejo-pneumatickými tlumiči, zadní kola byla opatřena brzdami. Zatahování podvozku do centroplánu a trupu se dělo hydraulicky.[8]

Konstrukčně a technologicky byl TOM-8 zbytečně těžký letoun s příhradovou konstrukcí trupu a s nenosným plechovým potahem (odnímatelné panely). To nebyl výmysl konstruktéra pana ing. Karla Tomáše, ale požadavek vojenské správy tehdy Čepičkova ministerstva obrany.

Modernější byl TOM-208 (XL-208) s poloskořepinovým trupem (částečně s využitím duralu), s prostornější kabinou a s odklápěcím krytem kabiny. Upravena byla i svislá ocasní plocha. Instalovaný motor Walter M-208D dopracovaný ing. Janem Součkem z pražského Motorletu se jevil podstatně v lepší kondici, než původní verze M-208C.[2] Letoun byl o 15 kg těžší, než předchozí prototyp.[9]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Zalétaný prototyp TOM-8 ukázal i na nevýhody prosazené konstrukční koncepce trupu. Práce na něm dále nepokračovaly. Začal se vyvíjet a stavět letoun TOM-208 s modernější konstrukcí trupu a prostornější kabinou. Prototyp TOM-208 s poloskořepinovým trupem byl zalétán 18. července 1957 opět zkušebním pilotem Ludevítem Dobrovodským.[3]

Prototyp pilotován ing. Kuncem skončil nehodou 23. září 1959.[10]

O letoun TOM-208 připravený v roce 1960 pro sériovou výrobu ministerstvo národní obrany ztratilo zájem. Výroba omezeného počtu letounů pro využití Svazarmem nepřicházela z ekonomických důvodů do úvahy.[5]

Dochované exempláře

[editovat | editovat zdroj]

V největším expozičním hangáru Leteckého muzea VHÚ je vystaven letoun VZLÚ TOM-8 (OK-08, výr. č. 4), jehož osud, jak bylo uvedeno, však nebyl právě nejšťastnější.

Vystavený letoun byl zachráněn z Dětské psychiatrické léčebny v Opařanech v červenci 1967, kde sloužil k pobavení dětských pacientů. Ve velmi špatném stavu byl předán k počáteční opravě do VZLÚ Praha. První renovace byla ukončena v červenci 1968 a letoun byl vystaven až do roku 1972. V letech 1973-1978 byla provedena generální oprava ve vojenských leteckých opravnách v Čáslavi. Při ní se bohužel ztratil původní unikátní motor Praga M-208C a elektricky stavitelná vrtule V-421. Oba agregáty byly nahrazeny podobnými z letounu L-60 „Brigadýr“. Po této opravě byl letoun TOM-8 znovu vystaven v expozici leteckého muzea ve Kbelích.[1]

V majetku brněnského technického muzea je trup resp. torzo z havarovaného letounu TOM-208.

Varianty

[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Data pro TOM-8 podle[1][8][9]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 10,93 m
  • Délka: 9,24 m
  • Výška: 3,16 m
  • Nosná plocha: 17,25 m2
  • Plošné zatížení: 80,9 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 1 050 kg
  • Vzletová hmotnost: 1 380 kg
  • Pohonná jednotka: 1× pístový, vzduchem chlazený, plochý šestiválcový motor s reduktorem Walter M-208C (Praga Doris)
    • nominální, jmenovitý výkon: 158 kW (215 k) při 2 900 ot/min
    • maximální (vzletový) výkon: 173 kW (235 k) při 3 000 ot/min
  • Vrtule: stavitelná dvoulistá dřevěná

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 285 km/h
  • Cestovní rychlost: 250 km/h
  • Přistávací rychlost: 100 km/h
  • Dostup: 6 050 m
  • Stoupavost: 5,4 m/min
  • Dolet: 720 km

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku VZLU TOM-8 na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c VZLÚ TOM-8 OK-08, výr. č. 4 [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Tom-8 [online]. Brno: planes.cz [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 2 (1945-1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 109–111, 121, 164-166, 208-209. 
  4. ↑ FLIEGER, Jan. TOM-8 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-06 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Praha: CPress v Albatros Media a.s., 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 87. 
  6. ↑ Avia XLE-110 [online]. pominkyletcu.cz, 2011-10-12 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ TOM-8 [online]. Praha: rcrevue.cz [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Představujeme vám letadlo TOM-8. Křídla vlasti. 1956-10-16, roč. 1956, čís. 21, s. 656–657. Dostupné online. 
  9. ↑ a b FLIEGER, Jan. TOM-208 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-02-12 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ PETHE, Bernhard. Tom-208 (německy) [online]. Taupadel: ffmc.de (Flugzeugform Modellbauclub) [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Letoun TOM-8, Letecký modelář 11/1956, Praha: Aeroklub, ISSN 1804-0942
  • Letoun TOM-8, Letectví a kosmonautika 08/2006, Praha: SNTL

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=TOM-8&oldid=23688036“