Třemošná
Třemošná | |
---|---|
Pobočka Městského úřadu Třemošná | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Třemošná |
Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°48′57″ s. š., 13°23′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 051 (2024)[1] |
Rozloha | 18,12 km²[2] |
Nadmořská výška | 348 m n. m. |
PSČ | 330 11 |
Počet domů | 1 419 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Sídliště 992 Třemošná 330 11 Třemošná u Plzně tremosna@tremosna.cz |
Starosta | Jaromír Zeithaml |
Oficiální web: www | |
Třemošná | |
Další údaje | |
Kód obce | 559521 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Třemošná (německy Tschemoschna) je město na stejnojmenném vodním toku v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, devět kilometrů severně od Plzně. Má rozlohu 18,10 km² a přibližně 5 100[1] obyvatel. Město je údolím řeky Třemošná a železniční tratí rozděleno na menší severní a větší jižní část. V jižní se nachází mj. přirozené centrum, radnice a sídliště.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci je z roku 1181 (Sremesna).
Na začátku devatenáctého století se u Třemošné začalo těžit černé uhlí. K nejstarším dolům patřila Jakubova parní vrátková šachta, kde se těžila uhelná sloj uložená v hloubce osmnáct metrů. Jižně od nádraží se nacházel důl Ignác, který dosáhl hloubky osm metrů a v roce 1832 byl uzavřen. Další drobné doly se nacházely směrem k Jalovčinám a Bílé Hoře, ale brzy vyčerpaly dostupné uhlí. Sloj je totiž ukloněná a v západní části rychle klesá do větších hloubek. Navíc ji narušuje tektonický zlom, podél kterého se část sloje posunula z hloubky 81 metrů do hloubky 263 metrů. Důlní míry dolu Ignác postupně do roku 1842 získal Johann David Starck. Ve stejné době také koupil 32 metrů hluboký důl Františka a o rok později přikoupil důlní míry Marie. Mělce uloženou sloj ve hloubce 36 metrů začal roku 1860 těžit důl Prokop, o šest let později prohloubený až ke spodní sloji v hloubce 120 metrů.[4]
O uhlí byl v té době jen malý zájem, a jedním z možností, jak jej využít, bylo v roce 1864 spuštění sklárny Johannem Antonem Starckem, do které se uhlí dopravovalo z nového dolu Ignác po koňské úzkorozchodné dráze dlouhé 380 metrů. Podnik, jako první v Evropě, v roce 1891 zavedl strojní výrobu vyráběl tabulového skla. Útlum těžby uhlí koncem devatenáctého století a nutnost dopravovat palivo z větší vzdálenosti vedly roku 1921 k uzavření sklárny, resp. k jejímu přestěhování do Rychnova nad Kněžnou.[5]
Starckům v Třemošné patřily ve druhé polovině devatenáctého století i další doly: Antonín, Jan a Magdaléna. Těžily uhlí v hloubkách okolo sta metrů. Mocnost sloje v nich dosahovala 2–2,5 metru a hlavním způsobem těžby bylo pilířování. Proplástky sloje byly samostatně těženy k výrobě žáruvzdorných materiálů v šamotárně u dolu Magdaléna. Celkový rozsah těžby se pohyboval okolo šesti tisíc tun v roce 1871 okolo osmdesáti tisíc tun v roce 1881. Všechny starckovské doly ukončily provoz v letech 1892–1895.[5] Starckové založili také 120 metrů hluboký důl Prokop II.[6] a sto metrů hluboký důl Johanna.[7] Oba později získal Johann Fitz a v roce 1899 Prokop II. přešel do majetku Západočeských keramických závodů.[6]
Kaolin byl u Třemošné objeven v roce 1855 a o dvacet let později zde belgická společnost otevřela plavírnu a továrnu na hliněné zboží. V roce 1916 ji koupila firma Západočeské továrny kaolinové a šamotové. K dalším podnikům patřila továrna na kameninové zboží bratří Mráčků, strojírna nebo výrobna mýdel a svíček.[5]
Po první světové válce začaly pokusy o obnovu těžby uhlí, ale nevznikl zde žádný velký podnik. V letech 1920–1923 byl v místě staršího dolu Ludvík otevřen povrchový lom. Firma bratří Mráčků otevřela důl Viktor, ale jeho využití zkomplikovaly silné prameny podzemní vody.[8] K menším dolům z tohoto období patří Josefa (1940–1945) nebo obnovený důl Marie (1934–1936).[7]
V roce 1972 získala Třemošná status města.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1246 | 1751 | 2154 | 2726 | 3151 | 3618 | 4315 | 3581 | 3917 | 3920 | 4856 | 4646 | 4624 | 4878 | 5098 |
Počet domů | 121 | 157 | 188 | 233 | 283 | 352 | 596 | 800 | 856 | 924 | 946 | 1033 | 1082 | 1181 | 1419 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]- Třemošná
- Záluží
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem vede železniční trať Plzeň–Žatec, na které je zřízena železniční stanice Třemošná u Plzně. Po Třemošné byla v minulosti nazvána také jižněji položená železniční zastávka Třemošná u Plzně zastávka; protože se nachází na území Plzně, byla přejmenována na Plzeň-Orlík.
Dále obcí prochází také silnice I/27 z Železné Rudy, přes Klatovy a Plzeň, směrem na Žatec, Most, Litvínov a Dubí. V Třemošné se kříží se silnicemi II/180, III/18010 a III/1807.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple
- Rodný dům Václava Brožíka (Brožíkova 57)[13]
- Rodinný dům s lékárnou (U Lékárny 200)
- Hraniční kámen při cestě k Plzni
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Václav Brožík (1851–1901), malíř
- Otto Krompholz (* 1899), fotbalista
- Ladislav Jirka (1914–1986), tvůrce (rytec) bankovek a poštovních známek
- Blažena Fenclová (1924–1942), oběť heydrichiády
- Karel Stádník (1924–2011), sochař, restaurátor a fotograf
- Zdeněk Haber (* 1935), hokejista
- Vladimír Haber (* 1949), házenkář a trenér
- Ve městě žil Václav Havel – fyzik, univerzitní pedagog, bývalý děkan Fakulty pedagogické ZČU.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Základní škola
-
Sídliště na jihu
-
Plzeňská ulice v jižní části
-
Údolí řeky Třemošná
-
Altánek u sídliště v Šeříkové ulici
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ DRNEK, Jan, 2012. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 183–186.
- ↑ a b c Drnek 2012, s. 186.
- ↑ a b Drnek 2012, s. 190.
- ↑ a b Drnek 2012, s. 191.
- ↑ Drnek 2012, s. 187.
- ↑ Historie a současnost [online]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-03]. S. 320, 321, záznam 84. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Třemošná [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 121534 : městský dům - rodný dům Václava Brožíka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třemošná na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Třemošná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)