Pernarec
Pernarec | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Město Touškov |
Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°50′26″ s. š., 13°6′10″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 731 (2024)[1] |
Rozloha | 22,92 km²[2] |
Nadmořská výška | 474 m n. m. |
PSČ | 330 36 |
Počet domů | 221 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Pernarec 62 330 36 Pernarec oupernarec@iol.cz |
Starosta | Mgr. Jan Balín |
Oficiální web: www | |
Pernarec | |
Další údaje | |
Kód obce | 559334 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pernarec (německy Pernharz) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Města Touškova a žije v ní 731[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se nacházela v majetku tepelského kláštera. Roku 1788 zde bylo 21 popisných čísel.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Dominantou kraje je bývalá sopka Vinice (588,9 metrů), která se tyčí nad vsí Skupeč, vzdušnou čarou přibližně tři kilometry daleko. Asi sedmnáct kilometrů západně se nachází Konstantinovy Lázně.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Na počátku dvacátých let dvacátého století zde žilo v 69 domech 413 obyvatel.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 794 | 880 | 856 | 841 | 899 | 948 | 987 | 596 | 645 | 703 | 693 | 757 | 754 | 770 | 696 |
Počet domů | 125 | 134 | 132 | 137 | 142 | 147 | 166 | 175 | 139 | 149 | 159 | 177 | 209 | 217 | 221 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1992 k obci patřily i Čerňovice a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Křelovice (Křelovice se, již bez Něšova a Skupče, opět osamostatnily k 1. lednu 1992), Mydlovary, Pakoslav, Rozněvice a Šipín.[6]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše zmiňovaný již roku 1360. V letech 1820–1822 byla upravena a rozšířena loď a nad západním průčelím vztyčena věž. Poslední výraznější úpravy byly provedeny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v roce 1931. Z období kolem roku 1770 pochází štuková výzdoba realizovaná I. F. Platzerem. Jižně pod kostelem leží někdejší fara, k níž přiléhá poničený hospodářský dvůr.
Asi dva a půl kilometru jihozápadně od vesnice se na ostrožně nad Úterským potokem nachází pernarecké hradiště osídlené během eneolitu lidem chamské kultury.[8]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Wenzel Gruber (1814–1890), rakouský anatom
- Chrysostomus Laurentius Pfrogner (1751–1812)[9] rektor pražské univerzity (1802), opat kláštera Teplá (1801–1812), přítel Goethův. Významně se podílel na rozvoji Mariánských Lázní.[10]
- Jiří Mošna (1928–2010), farář a osobní arciděkan.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Mikuláše
-
Pošta
-
Pekárna
-
Obecní úřad
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 66, 261, 350, 411, 487, 562.
- ↑ Udělené symboly – Pernarec [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ BAŠTOVÁ, Dara. Pernarec. Výzkumy v Čechách. 1984–1985. 1987, s. 145. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07.
- ↑ Pfrogner, Chrysostomus Laurentius, 1751-1812 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Hamelika - Domnělé oficiální pojmenování Mariánských Lázní 1 - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. www.hamelika.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pernarec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pernarec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Pernarec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)