Třebel (hrad)
| Třebel | |
|---|---|
 Barokní sýpky v hradním areálu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | polovina 13. století |
| Zánik | 1648 |
| Stavebník | Zmrzlíkové ze Svojšína |
| Další majitelé | Švamberkové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | Třebel, Černošín,  Česko |
| Souřadnice | 49°49′10,19″ s. š., 12°50′20,62″ v. d. |
  Třebel | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38417/4-1732 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebel je zřícenina hradu ve stejnojmenné vesnici v okrese Tachov. Nachází se na ostrožně nad Kosím potokem v nadmořské výšce 495 metrů na jihozápadním okraji vesnice. Dochovaly se z něj drobné zbytky zdí. Dominantní stavbou je barokní sýpka, které byla na místě hradu postavena po jeho zboření. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad založil rod pánů ze Svojšína někdy mezi lety 1234–1239.[2] V písemných pramenech se objevuje poprvé v roce 1251 v predikátu Oldřicha z Třebele. Jeho potomkům patřil až do druhé poloviny čtrnáctého století, kdy je v roce 1379 jako majitel hradu uváděn Ješek Kozíhlava z Pnětluk, který ho v roce 1382 vyměnil s Rackem ze Švamberka za hrady Netřeb a Osvračín. V roce 1448 se hrad nacházel v držení Jana ze Sobětic, který ho zastavil Janovi z Volfštejna. Po roce 1482 ho znovu získali páni ze Švamberka, jimž zůstal až do svého zániku. Hrad byl poškozen v roce 1647 během bitvy u Třebele, kdy ho obsadilo švédské vojsko generála Wrangela. Definitivně byl zbořen na pokyn císaře Ferdinanda III.[3][4] Sídlo třebelského panství potom bylo přeneseno na zámek v Trpístech.[5]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]V zadní části ostrožny se nacházelo předhradí pod výše položeným jádrem. Jeho zástavba zcela zanikla, ale podle jedné rytiny z roku 1674 zde stával mohutný bastion. Z rytiny známe také část původní zástavby hradního jádra, ke které patřil okrouhlý bergfrit. Přístupová cesta procházela po koruně valu nad příkopem a do jádra vcházela branou na severovýchodní straně. Bránu chránila čtverhranná věž v nároží. Podél obou delších stran jádra stály budovy, jejichž zbytky jsou pravděpodobně obsaženy ve zdivu hájovny a sýpky.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-21]. Identifikátor záznamu 150401 : Tvrz Třebel, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Objevy a zajímavosti v okolí Mariánských Lázní. Redakce Richar Švandrlík, Zdeněk Buchtele. Svazek X. [s.l.]: [s.n.], 2012 tisk. 62 s. Kapitola Hrad Třebel, s. 23.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Třebel, s. 563–564.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Třebel hrad, s. 131–133.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Trpísty – zámek, s. 258–259.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebel na Wikimedia Commons - Třebel na webu Hrady.cz
