Třída Handy
Třída Handy | |
---|---|
HMS Hunter | |
Obecné informace | |
Uživatel | Royal Navy |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 3 |
Zahájení stavby | 1894 |
Spuštění na vodu | 1895 |
Uvedení do služby | 1895–1896 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Fervent |
Nástupce | třída Sunfish |
Technické údaje | |
Výtlak | 275 t (standardní) 310 t (plný) |
Délka | 60,1 m (celková) |
Šířka | 5,94 m |
Ponor | 2,29 m |
Pohon | 3 kotle, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 4000 hp |
Rychlost | 27 uzlů |
Dosah | 3000 nám. mil při 10 uzlech |
Posádka | 55 |
Výzbroj | 1× 76mm kanón 5× 57mm kanón (5×1) 2× 457mm torpédomet (2×1) |
Třída Handy byla třída torpédoborců Britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1895–1914.[1]
Třída Handy představovala jednu ze sedmnácti podtříd raných britských torpédoborců od různých výrobců, které jsou souhrnně označovány jako třída A. Torpédoborce třídy A neměly jednotný design, ale důraz byl u nich kladen na jednotnou rychlost (u prvních tří podtříd 26 uzlů a u zbývajících čtrnácti podtříd 27 uzlů). Třída Handy patřila do druhé skupiny označováné jako „27-knotters“.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Britská loděnice Fairfield Shipbuilding and Engineering Company v Govanu postavila celkem tři jednotky této třídy. Na vodu byly spuštěny roku 1895 a do služby přijaty v letech 1895–1896.[2]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|
HMS Handy | 7. června 1894 | 9. března 1895 | říjen 1895 | Vyškrtnut 1914. Prodán do šrotu 1916. |
HMS Hart | 7. června 1894 | 27. března 1895 | leden 1896 | Prodán do šrotu 1911. |
HMS Hunter | 7. června 1894 | 28. prosince 1895 | květen 1896 | Prodán do šrotu 1912. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Výzbroj představoval jeden 76mm kanón, pět 57mm kanónů a dva jednohlavňové 457mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořily tři kotle Thornycroft a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4000 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti deset uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CROSSLEY, Jim. Biritsh Destroyers 1892–1918. Oxford: Osprey Publishing, 2009. 48 s. ISBN 978-1-84603-514-2. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Handy na Wikimedia Commons