Třída A 26
| Třída A 26 | |
|---|---|
 Estonský torpédový člun Sulev (ex SMS A 32) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | .svg){kind=small} Kaiserliche MarineBelgické námořnictvo Estonské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | torpédovka |
| Lodě | 24 |
| Zahájení stavby | 1916 |
| Spuštění na vodu | 1916–1917 |
| Uvedení do služby | 1916–1917 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída A 1 |
| Nástupce | třída A 50 |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 227 t (standardní) 250 t (plný) |
| Délka | 49 m (na vodorysce) 50 m (celková) |
| Šířka | 5,32 m |
| Ponor | 2,34 m |
| Pohon | 1 kotel, 1 parní turbína 3250 hp |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Dosah | 690 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 29 |
| Výzbroj | 2× 88mm kanón (2×1) 1× 500mm torpédomet minolovné vybavení |
Třída A 26 (jinak též A-II) byla třída torpédovek německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno 24 jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1916–1917. Po první světové válce šestnáct torpédovek připadlo v rámci reparací Velké Británii.[1] Šest torpédovek roku 1919 zařadilo belgické námořnictvo.[2] Ztroskotaná torpédovka SMS A 32 byla po opravách zařazena do estonského námořnictva. Po okupaci Pobaltí ji získalo sovětské námořnictvo. Sešrotována byla roku 1955.[3]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem bylo postaveno 24 jednotek této třídy. Jejich stavbu zajistila německá loděnice Schichau-Werke v Elbingu. Trupy tří torpédovek (A 35, A 38 a A 41) jako subdodavatel dodala loděnice Sachsenberg Werft. Šest torpédovek (A 43, A 44 a A 46 až A 49) bylo po železnici přepraveno do Antverp k dokončení. Do služby byly všechny torpédovky přijaty v letech 1916–1917.[1]
Jednotky třídy A 26:[1]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| A 26 | 1916 | 1916 | 1916 | Vyřazena 1921. |
| A 27 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 28 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 29 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 30 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1918 internována v Belgii. V červnu 1919 zařazena do belgického námořnictva. Prodána do šrotu 1927. |
| A 31 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 32 | 1916 | 1916 | 1916 | Dne 25. října 1917 ztroskotala na estonském pobřeží. Později byla opravena a v srpnu 1924 zařazena do estonského námořnictva jako Sulev.[3] Po okupaci Estonska plavidlo ukořistil Sovětský svaz. Dne 6. srpna 1940 byla zařazena do baltského loďstva, později byla převedena jako strážní loď Ametist k pobřežní stráži NKVD. Od roku 1945 sloužila k výcviku. Roku 1955 sešrotována.[4] |
| A 33 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 34 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 35 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 36 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 37 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 38 | 1916 | 1916 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 39 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 40 | 1916 | 1916 | 1916 | Roku 1918 internována v Belgii. V červnu 1919 zařazena do belgického námořnictva. Prodána do šrotu 1927. |
| A 41 | 1916 | 1916 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 42 | 1916 | 1916 | 1917 | Roku 1918 internována v Belgii. V červnu 1919 zařazena do belgického námořnictva. Od roku 1931 cvičná loď. Prodána do šrotu 1939. |
| A 43 | 1916 | 1916 | 1917 | Roku 1918 internována v Belgii. V červnu 1919 zařazena do belgického námořnictva. Od roku 1931 cvičná loď Wielingen. Dne 18. května 1940 ukořistěna Německem. Sešrotována 1943.[2] |
| A 44 | 1916 | 1917 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 45 | 1916 | 1916 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 46 | 1916 | 1917 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 47 | 1916 | 1917 | 1917 | Roku 1918 internována v Belgii. V červnu 1919 zařazena do belgického námořnictva. Prodána do šrotu 1931. |
| A 48 | 1916 | 1917 | 1917 | Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
| A 49 | 1916 | 1917 | 1917 | Roku 1918 internována v Belgii. V červnu 1919 zařazena do belgického námořnictva. Roku 1920 předána Velké Británii. Sešrotována. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Hlavní výzbroj představovaly dva 88mm kanóny a jeden 450mm torpédomet. Torpédovky nesly minolovné vybavení. Pohonný systém tvořil jeden kotel Marine a parní turbína Schichau o výkonu 3250 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů. Dosah 690 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 172. (anglicky)