Třída Ťin-ťiang
| Třída Ťin-ťiang | |
|---|---|
 Kao-ťiang (PGG-609) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Čínské republiky |
| Typ | raketový člun hlídková loď |
| Lodě | 12 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | třída Chaj-ou |
| Nástupce | třída Tchuo-ťiang |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 500 t (standardní)[1] 580 t (plný)[2] |
| Délka | 61,4 m |
| Šířka | 9,5 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Dosah | 3600 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 32 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 1× 20mm kanón 2× 12,7mm kulomet 2 skluzavka |
| Radar | Decca |
Třída Ťin-ťiang je třída hlídkových a raketových člunů námořnictva Čínské republiky. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Vývoj třídy proběhl v rámci modernizačního programu Kuang-chua III. Prototypový raketový člun Ťin-ťiang byl postaven v letech 1993-1994. Zkoušky prototypu odhalily řadu nedostatků, kvůli kterým se program stavby této třídy znatelně protáhl.[3] Později byla objednána stavba 11 sériových hlídkových lodí, tentokrát však bez raketové výzbroje. Celkem tak bylo do roku 2000 postaveno 12 jednotek této třídy. Prototyp postavila loděnice Lien Ho Shipbuilding v Kao-siungu a zbylé v letech 1997-2000 loděnice China Shipbuilding Corporation ve své loděnici v Kao-siungu.[1]
Jednotky třídy Ťin-ťiang:[1][2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Ťin-ťiang (PGG-603) | 1. prosince 1993 | 27. června 1994 | 1. prosince 1994 | vyřazena 1. února 2021 |
| Tan-ťiang (PGG-605) | 21. dubna 1998 | 18. června 1998 | 23. září 1999 | vyřazena 30. prosince 2022 |
| Sin-ťiang (PGG-606) | 16. června 1998 | 14. srpna 1998 | 23. září 1999 | vyřazena 1. května 2023 |
| Feng-ťiang (PGG-607) | 19. srpna 1998 | 16. října 1998 | 29. října 1999 | vyřazena 1. listopadu 2022 |
| Ceng-ťiang (PGG-608) | 11. listopadu 1998 | 15. prosince 1998 | 29. října 1999 | vyřazena 1. července 2023 |
| Kao-ťiang (PGG-609) | 15. prosince 1998 | 25. března 1999 | 30. prosince 1999 | aktivní |
| Ťin-ťiang (PGG-610) | 16. března 1999 | 13. května 1999 | 15. února 2000 | aktivní |
| Siang-ťiang (PGG-611) | 28. května 1999 | 16. července 1999 | 15. února 2000 | aktivní |
| C’-ťiang (PGG-612) | 29. června 1999 | 23. září 1999 | 10. března 2000 | vyřazena 16. října 2023 |
| Pcho-ťiang (PGG-614) | 30. srpna 1999 | 22. prosince 1999 | 21. července 2000 | aktivní |
| Čchang-ťiang (PGG-615) | 2. listopadu 1999 | 21. ledna 2000 | 21. července 2000 | aktivní |
| Ču-ťiang (PGG-617) | 15. ledna 2000 | 25. února 2000 | 21. července 2000 | aktivní |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Plavidla jsou vybavena navigačním radarem Decca. Základní výzbroj sériových plavidel tvořil jeden 40mm kanón Bofors na přídi, jeden 20mm kanón T-75, dva 12,7mm kulomety a dvě skluzavky hlubinných pum. Pouze prototyp nesl údernou výzbroj v podobě protilodních střel Siung-feng I. Pohonný systém tvořili dva diesely MTU 16V1163 TB93, každý o výkonu 7510 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů. Dosah je 3600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]
Třída Ťin-ťiang byla vybrána jako v pořadí druhá pro vyzbrojení nejnovějšími protilodními střelami Siung-feng III.[4]
Nehody
[editovat | editovat zdroj]Dne 1. července 2016 posádka raketového člunu Ťin-ťiang (PGG-610), kotvícího na námořní základně, omylem vypustila střelu Siung-feng III. Střela zasáhla ve vzdálenosti 40 mil plující rybářskou loď, přičemž jejího kapitána zabila a tři další osoby zranila. Nehodu zavinila lidská chyba – během cvičení operátor nedodržel postup a omylem přepnul systém ze simulačního do bojového režimu.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Class Jing Chiang Guided Missile Patrol Craft [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-27. (anglicky)
- ↑ a b Jing Chiang-class Fast Attack Missile Craft – Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jing Chiang-class Fast Attack Missile Craft [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-11 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vessels being outfitted with HF-3s [online]. Taipei Times, rev. 2012-05-15 [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwanese navy accidentally fires supersonic missile, killing one fisherman [online]. Jane's, 2016-07-01 [cit. 2016-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-08. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ťin-ťiang na Wikimedia Commons
