Třída Šikišima (1898)
| Třída Šikišima | |
|---|---|
 Šikišima | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Japonské císařské námořnictvo |
| Typ | predreadnought |
| Lodě | 2 |
| Osud | 1 potopena 1 vyřazena |
| Předchůdce | třída Fudži |
| Nástupce | Asahi |
| Technické údaje Šikišima[1] | |
| Výtlak | 14 850 t (standardní) 15 343 t (plný) |
| Délka | 126,5 m (na vodorysce) 133,5 m (max.) |
| Šířka | 23 m |
| Ponor | 8,29 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 25 kotelů 2 lodní šrouby 14 500 hp |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 5000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 836 |
| Výzbroj | 4× 305mm kanón (2×2) 14× 152mm kanón (14×1) 20× 76mm kanón (20×1) 12× 47mm kanón (12×1) 5× 450mm torpédomet |
| Pancíř | Harveyovaná ocel: až 229mm boky až 152mm kasematy až 356mm barbety až 102mm paluba až 254mm věze 356mm velitelská věž |
Třída Šikišima byla třída predreadnoughtů japonského císařského námořnictva postavených v britských loděnicích podle modifikovaných plánů bitevních lodí Royal Navy. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. V prvoliniové službě byly v letech 1900–1921. Zúčastnily se rusko-japonské války, ve které se Hacuse potopila po najetí na miny. Šikišima byla po vyřazení sešrotována.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Dvě bitevní lodě této třídy byly objednány ve Velké Británii v rámci desetiletého plánu rozvoje loďstva z roku 1896. Projektoval je G. C. Macrow, který vycházel z britské třídy Majestic. Výzbroj byla shodná a pohonný systém podobný předcházející třídě Fudži, takže plavidla mohla vytvořit homogenní bitevní eskadru. Stavba proběhla v letech 1897–1901. Provedly ji britské loděnice Thames Ironworks and Shipbuilding Company v Leamouthu a Armstrong v Elswicku.[1]
Jednotky třídy Šikišima:
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Šikišima | Thames Ironworks | 1897 | 1898 | 26. ledna 1900 | Sešrotována 1947. |
| Hacuse | Armstrong | 1898 | 1899 | 18. ledna 1901 | Dne 15. května 1904 se potopila na minách. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, čtrnáct 152mm kanónů v kasematách, dvacet 76mm kanónů, dvanáct 47mm kanónů a pět 450mm torpédometů. Pro pancéřování byla využita harveyovaná ocel. Pohonný systém tvořilo 25 kotlů Belleville a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 14 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Plavidla byla do služby přijata v letech 1900–1901. Hacuse ještě před návratem reprezentovala Japonsko na pohřbu britské královny Viktorie. Obě bitevní lodě byly nasazeny za rusko-japonské války. Dne 9. února 1904 se účastnily ostřelování hlavní ruské základny v Port Arthuru a vytvoření jeho námořní blokády. Dne 15. května 1904 Hacuse při provádění blokády najela na dvě miny a potopila se po výbuchu muničních skladů. Šikišima se následně účastnila bitvy ve Žlutém moři a bitvy u Cušimy. Od roku 1921 sloužila jako pobřežní bitevní loď. Později byla odzbrojena na základě Washingtonské konference a sloužila jako cvičná loď a hulk. Druhou světovou válku přečkala a roku 1947 byla sešrotována.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Šikišima na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d SHIKISHIMA battleships (1900-1901) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.