Třída Äran
Třída Äran | |
---|---|
Äran | |
Obecné informace | |
Uživatel | Švédské námořnictvo |
Typ | pobřežní bitevní loď |
Lodě | 4 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | Dristigheten |
Nástupce | Oscar II |
Technické údaje | |
Výtlak | 3650 t (standardní) 3735 t (plný)[1] |
Délka | 87,5 m (na vodorysce) 89,7 m (max.) |
Šířka | 15 m |
Ponor | 5 m |
Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 8 kotlů 2 lodní šrouby 6500 hp |
Rychlost | 17 uzlů |
Dosah | 3000 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 275 |
Výzbroj | 2× 209mm kanón (2×1) 6× 152mm kanón (6×1) 10× 57mm kanón (10×1) 2× 37mm kanón (2×1) 2× 450mm torpédomet |
Pancíř | 175mm boky 140–190mm hlavní věže 190mm barbety 60–125mm sekundární věže 100mm sekundární barbety 200mm velitelská věž 48mm paluba |
Třída Äran byla třída pobřežních bitevních lodí švédského námořnictva. Postaveny byly celkem čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1902–1950.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem byly v letech 1899–1904 postaveny čtyři jednotky této třídy. Do stavby byly zapojeny loděnice Lindholmen v Göteborgu, Bergsund ve Stockholmu a Kockums v Malmö.[1]
Jednotky třídy Äran:[1]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Äran | Lindholmen | 1899 | 1901 | 7. září 1902 | Od roku 1942 ubytovací hulk, vyřazena 1947. |
Wasa | Bergsund | 1899 | 1901 | 6. prosince 1902 | Od roku 1924 v rezervě, vyřazena 1940. |
Tapperheten | Kockums | 1899 | 1901 | duben 1903 | V lednu 1914 loď ztroskotala, vyřazena 1947. |
Manligheten | Kockums | 1901 | 1903 | 3. prosince 1904 | Roku 1939 poškozena německou minou, během oprav modernizována, vyřazena 1950. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Hlavní výzbroj tvořily dva 209mm kanóny umístěné v jednodělových věžích, které doplňovalo šest 152mm kanónů v jednodělových věžích. Dále plavidlo neslo deset 57mm kanónů, dva 37mm kanóny a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Yarrow, které dodávaly páru dvěma parním strojům s trojnásobnou expanzí o výkonu 6500 hp, pohánějícím dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1910 plavidla dostala nové trojnožkové stožáry. Äran a Tapperheten byly v letech 1940–1941 modernizovány. Původní 57mm kanóny a torpédomety byly demontovány. Nahradily je čtyři výkonnější 57mm kanóny a dva 25mm kanóny. Pobřežní bitevní loď Äran navíc měla upravenou nástavbu a výzroj zesílenu ještě o dva 40mm kanóny a čtyři 8mm kulomety.[1]
Nejrozsáhlejší modernizací prošla minou poškozená bitevní loď Manligheten. Prodloužený trup dostal novou křižníkovou příď, upravena byla nástavba, lehká výzbroj byla posílena, modernizována byla hlavní děla, systém řízení palby i kotle.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Äran na Wikimedia Commons