Zerav
 Zerav | |
|---|---|
 Zerav obrovský, kultivar 'Variegata' | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | zerav (Thuja) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zerav (Thuja), zvaný též túje, je rod dřevin z čeledi cypřišovité původem ze Severní Ameriky a Asie (Čína, Japonsko, Korea). Zahrnuje 5 druhů. Jsou to vždyzelené, jednodomé jehličnany kuželovitého tvaru, dosahující výšek 20–60 m, ojediněle i více. Jsou vzhledově podobné cypřiškům, s nimiž jsou blízce příbuzné. Sesterským rodem je zeravinec (Thujopsis), v minulosti též řazený spolu s několika dalšími drobnými rody do rodu Thuja.
Popis a ekologie
[editovat | editovat zdroj]
Listy jsou šupinovité, těsně k sobě přitisklé, velmi drobné (v řádech milimetrů). Jsou tmavozelené, vespodu obvykle světlejší, vyrůstají na větévkách vějířovitého tvaru. Šištice jsou drobné, podlouhle vejcovité, dozrávající v prvním roce; malá semena mají dvě úzká boční křídla.
Nejčastěji rostou na vlhkých až bažinatých lesních stanovištích. Jsou vesměs značně tolerantní k zástinu i k vzdušnému znečištění.[1]
Přehled zástupců
[editovat | editovat zdroj]Severoamerické druhy
- zerav obrovský (Thuja plicata), syn. zerav řasnatý
- zerav západní (Thuja occidentalis)
Východoasijské druhy
- zerav japonský (Thuja standishii)
- zerav korejský (Thuja koraiensis)
- Thuja sutchuenensis[2][3]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Zeravy jsou pěstovány jako okrasné jehličnany, často na hřbitovech jako součást smutečních výsadeb. Dobře snáší sestřih, jsou proto hojně používány do živých plotů. Pryskyřice se využívala v medicíně (odtud anglický název arborvitae, strom života), rozměrnější druhy jsou i významnými dřevařsky využitelnými stromy.
Škůdce
[editovat | editovat zdroj].png)
Tújím škodí brouk Lamprodila festiva, původem ze Středomoří, který se invazně šíří Evropou i západní Asií. Tento druh krasce žije skrytě v substrátu pod stromy, odkud v noci vylézá po kmeni stromu a za šupiny kůry klade vajíčka. Z vajíček se líhnou malé larvy, které vyžírají lýko. Napadené části pak začínají žloutnout a usychat, podobně jako když smrkové lesy usychají kvůli působení lýkožrouta smrkového. Suché větve by proto měli lidé odříznout a spálit, nikoli vyvážet na skládky, odkud by se mohli krasci dál šířit.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MUSIL, Ivan; HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1567-9. S. 221–228.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database [online]. 2013. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Jitka. České túje ničí škůdce z Itálie. ‚Jakmile uvidíte suchou větev v plotě, uřízněte ji a spalte,‘ radí zahradník. iRozhlas [online]. 2023-08-26. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MUSIL, Ivan; HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1567-9. S. 221–228.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zerav na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo zerav ve Wikislovníku- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id2422/pos0,200/
