Přeskočit na obsah

Táborský hřbet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Táborský hřbet
Tábor od Stéblovic
Tábor od Stéblovic

Nejvyšší bod678 m n. m. (Tábor)
Rozloha39,3 km²

Nadřazená jednotkaKozákovský hřbet
Sousední
jednotky
Komárovský hřbet
Krkonošské podhůří
Jičínská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Rváčovský hřbet
Ploužnický hřbet

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninysedimenty, vulkanity
PovodíCidlina, Oleška
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Táborský hřbet je geomorfologický okrsek na jihovýchodě Kozákovského hřbetu, ležící v okrese Semily a malou částí v okrese Jičín.

Táborský hřbet z Kozákova: Ředice a Tábor
Zřícenina hradu na vrchu Bradlec

Území se rozkládá zhruba mezi sídly Slaná na severu, Syřenov na severovýchodě, Dřevěnice na jihovýchodě a Libuň na jihozápadě. Uvnitř území se nacházejí obce Veselá a Bradlecká Lhota, částečně město Lomnice nad Popelkou

Chráněná území v okrsku jsou PP Cidlinský hřeben, PP Jezírko pod Táborem.[1]

Geomorfologické členění

[editovat | editovat zdroj]

Okrsek Táborský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3B–2) náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet a podcelku Kozákovský hřbet. Dále se člení na podokrsky Rváčovský hřbet na severozápadě a Ploužnický hřbet na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě se sesterským okrskem, Komárovským hřbetem. Dále sousedí s celky Krkonošské podhůří na severu a východě a Jičínská pahorkatina na jihu a západě.[2]

Významné vrcholy

[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Táborského hřbetu je Tábor (678 m n. m.).

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]