Přeskočit na obsah

Syndrom odkládané spánkové fáze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozdíl mezi běžným biorytmem (zelený) a biorytmem DSPD (modrý)

Syndrom odkládané spánkové fáze (anglicky Delayed sleep-phase disorder, DSPD), patří mezi poruchy cirkadiánního spánkového rytmu. Lidé trpící tímto syndromem obvykle usínají několik hodin po půlnoci a mají výrazné potíže s ranním vstáváním. K večeru jsou opět čilí, díky čemuž zůstanou dlouho vzhůru, a začarovaný kruh se opakuje.

Pro tyto jedince je velmi obtížné vstávat v souladu s tradičním počátkem typického pracovního nebo školního dne, čímž se dostávají do konfliktu s časovými požadavky většinové společnosti. Pokud však mohou žít v souladu se svým vlastním spánkovým rytmem, spát např. od 4. hodiny ranní do poledne, jejich spánek je kvalitní, budí se spontánně a s obvyklou ospalostí během dne nemají problémy. Může však souviset s psychopatií či antisociálními rysy.[1] Příčinou může být také kofein, který posouvá cirkadiánní biologické hodiny.[2]

Pokud se tito jedinci snaží donutit se ke sladění s konvenčním časovým rozložením spánku a bdění, nacházejí se ve stavu, který je přirovnáván k životu s trvalým šestihodinovým jet lagem, k jehož projevům patří únava, dezorientace a podrážděnost. Syndrom je proto také někdy nazýván „sociální jet lag“.

Lidé s DSPD bývají označování jako noční sovy, protože nejvíce aktivní, tvůrčí a výkonní bývají s příchodem večera a noci. Na rozdíl od běžné populace nejsou schopni usnout dříve než ve svůj obvyklý čas, ani když mají spánkový deficit. V čase buzení ovšem často potřebují pomoc členů rodiny, případně mívají nastaveno i několik budíků.

DSPD bývá chronickým, nezřídka celoživotním problémem a postihuje jak ženy, tak muže. Trpí jím asi 0,15 % dospělých, což odpovídá třem lidem z 2 000. Syndrom byl poprvé popsán v roce 1981 Dr. Elliotem D. Weitzmanem.

Souvislost s depresí

[editovat | editovat zdroj]

Tento syndrom může v souvislosti s rozkolísáním hladin melatoninu (který se vytváří nejvíce za tmy) také způsobovat depresi. Někdy naopak může vést k rozvoji syndromu chronická stresová reakce, následující např. po rozchodu s blízkým člověkem. „Klienti sice pociťují únavu např. již v deset večer, ale přesto se brání spánku – zabalí se do deky a klímají u televize, i když to dříve nikdy nedělali.“[3] Celkové oslabení organismu, které současně snižuje jeho imunitu, pak reaktivní depresi ještě prodlužuje.

V tomto článku jsou použity informace z článku en: Delayed sleep phase disorder na anglické Wikipedii.

  1. http://www.scienceworld.cz/clovek/ponocovani-pry-koreluje-s-psychopatii-a-to-evolucne – Ponocování prý koreluje s psychopatií, a to evolučně
  2. http://medicalxpress.com/news/2015-09-caffeine-night-human-circadian-clock.html – Caffeine at night delays human circadian clock, new study shows
  3. KLIMEŠ, Jeroným. Partneři a rozchody. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 239 s. (Psychologie). ISBN 80-7367-045-3. S. 12,13. Terminologický slovník. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]