Synagoga Remu

Synagoga Remu
	Synagoga Remu v židovském městě v Krakově
Místo
Místo	Krakov, Polsko
Souřadnice	50°3′9,62″ s. š., 19°56′50,13″ v. d.
Architektonický popis
Výstavba	1556–?
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga Remu(h)^[1] je synagoga v krakovské čtvrti Kazimierz, jedna ze dvou tamních synagog.

Synagoga postavená v roce 1553 je pojmenována po rabi Moše Isserlesovi, známém pod rabínským akronymem Rema (hebrejsky רמ״א‎ Rema, či v polské aškenázské výslovnosti Remu).

Historie

V roce 1495 bylo židovské obyvatelstvo Krakova přesídleno do čtvrti Kazimierz.

V roce 1553 na vlastním pozemku na okraji nově založeného židovského hřbitova (dnes Starý hřbitov Remu) nechal synagogu Remu postavit Jisra'el ben Josef, otec Mojžíše Isserlese. Tato budova však byla zničena při požáru v dubnu 1557. Poté na stejném místě vyrostla nová budova podle návrhu polského architekta Stanisława Baranka.

Budova byla postavena v pozdně renesančním stylu, ale v průběhu 17. a 18. století doznala řadu velkých změn. Současnou podobu získala budova při obnově v roce 1829. V roce 1933 při obnově pod vedením Hermana Gutmana došlo k některým technickým vylepšením.

Za nacistické okupace Polska byla synagoga zkonfiskována a vydrancována německým úřadem pro správu. Z interiéru byla ukradena také bima, ale samotný objekt zůstal nepoškozen a po válce byl využíván jako sklad pro hasičský sbor.

V roce 1957 byla díky úsilí místní židovské obce a představitele organizace Joint, synagoga Remu kompletně renovována a interiér zrestaurován.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Remuh-Synagoge na německé Wikipedii.

↑ Maria Klańska: Das Krakauer Stadtviertel Kazimierz. In: Joachim Bahlcke u. a.: Religiöse Erinnerungsorte in Ostmitteleuropa. Akademie Verlag, Berlin 2013, S. 117–125.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga Remu na Wikimedia Commons
Webové stránky židovské komunity (polsky, anglicky)

Související články

[1] Maria Klańska: Das Krakauer Stadtviertel Kazimierz. In: Joachim Bahlcke u. a.: Religiöse Erinnerungsorte in Ostmitteleuropa. Akademie Verlag, Berlin 2013, S. 117–125.

[1]