Svojanov (hrad)
| Svojanov | |
|---|---|
 Pohled ze zahrady | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční, klasicistní |
| Výstavba | 13. století |
| Přestavba | 70. léta 15. století, 16. století |
| Stavebník | Přemysl Otakar II. |
| Další majitelé | Záviš z Falkenštejna, čeští králové, Trčkové z Lípy aj. |
| Současný majitel | Město Polička |
| Poloha | |
| Adresa | severně od městečka, Svojanov,  Česko |
| Souřadnice | 49°37′38,92″ s. š., 16°24′30,39″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35230/6-3340 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svojanov (německy Fürstenberg) je částečně dochovaný hrad ve východním hraničním cípu Čech, poblíž zemské hranice s Moravou. Nachází se v sousedství městyse Svojanov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky hradu jsou nejasné. Pavel Bolina se jej pokusil spojit s písemně doloženým, ale nelokalizovaným hradem Zuzinov, který je připomínán k roku 1250, kdy měl být jeho kastelánem jakýsi Kuno, snad z rodu pánů z Kunštátu. Podle Boliny byl Svojanov založen krátce předtím v souvislosti se změnou průběhu obchodních tras v tzv. úsobrnské provincii. František Záruba jeho hypotézu spojení se Zuzinovem odmítl jako nepřesvědčivou a přiklonil se ke starší teorii o královském založení.[2]
Roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké město Poličku a pravděpodobně spolu s ním i hrad Svojanov.[2] Král mu dal i tehdy módní německé jméno Fürstenberg (tj. Knížecí hora), ale toto pojmenování se neujalo.[3] Svojanov plnil účel strážní pevnosti a zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Čechy s Moravou.[2]
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1287, kdy patřil Závišovi z Falkenštejna. Kdy a jak Záviš hrad získal není jasné, ale snad to bylo v roce 1285, kdy mu král Václav II. daroval pozemky v okolní krajině. Po Závišově uvěznění v lednu 1289 hrad připadl panovníkovi.[2]
Karel IV. v návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul Svojanov mezi jedenáct hradů, které nesmějí být vyjmuty z majetku koruny, ale už jeho syn Zikmund za husitských válek zastavil hrad pánům z Boskovic.
Hrad prošel renesanční přestavbou, poničil ho požár a Švédové v rámci bojů třicetileté války. Po rozmachu železniční dopravy v 19. století upadl význam obchodní cesty, a tím i strategická výhoda hradu a celého kraje. V první polovině 19. století však byla přímo v areálu hradu provozována manufaktura na zpracování grafitu – vyráběla se zde grafitová keramika a především grafitová kamna a to minimálně do požáru v roce 1842. Od roku 1910 patřil městu Polička do roku 1945, a opět po restituci od roku 1992.
V roce 2011 byla na nádvoří objevena studna, zakrytá na začátku 20. století.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Svojanov patří podle Tomáše Durdíka mezi menší panovníkem vybudované hrady, které se svou podobou blížily šlechtickým sídlům. Měl být založen jako hrad s plášťovou zdí, ale už během výstavby byl rozšířen o bergfrit a palác.[5] Mohutná, až pět metrů silná, obvodová hradba je však až výsledkem pozdně gotických úprav a v zadní části hradu se dochovala v původní šířce okolo tří metrů.[2]
Hrad stojí na ostrohu nad Křetínským potokem. Přístupová cesta překonala šíjový příkop, obešla hradní jádro až k závěru ostrohu, kde se prudce zatočila k bráně, dochované v podobě pozdně goticky upraveného rizalitu.[2] V čele hradního jádra stojí bergfrit s břitem a severně od něj obdélný palác.[2] Zastavěn byl nejspíše celý obvod nádvoří, protože v 16. století zbývalo jediné místo pro nový palác v čele hradu mezi plášťovou hradbou a břitem bergfritu.[5]
Podoba bergfritu je neobvyklá existencí dvou vstupů v úrovni prvního a druhého patra. Přízemí je přístupné pouze otvorem v podlaze prvního patra, jehož prostor byl klenut zděnou kupolí.[2] Vyšší patra měla trámové stropy a pohyb mezi nimi umožňovala žebříkovitá schodiště. Jediné okénko se nachází ve třetím patře. Přízemí s průměrem 1,9 metru je tvořeno nerovným skalním podložím s převýšením v interiéru o 1,2 metru a v jihovýchodní zdi se nachází asi 0,7 metru široký a 0,3 metru hluboký výklenek nejasného účelu.[6]
Palác býval v přízemí trojprostorový a vyšší úrovně se členily nejspíše na dvě místnosti. Dochovaná podoba budovy je výsledkem prodloužení směrem k východu a klasicistních úprav. Středověké konstrukce jsou patrné pouze v přízemí a ve sklepě pod západní částí paláce. Z přízemních kleneb je původní pouze ta v prostřední prostoře, ostatní klenby jsou mladší. Do přízemí se vstupovalo ve východní části paláce směrem od jihu po strmém schodišti z nádvoří, kde se dochovala dvojice za sebou umístěných portálů. V severní zdi východní prostory je patrný zazděný portál, který zpřístupňoval chodbu, kterou se chodilo snad k prevétům.[2]
Při pozdně gotických úpravách vzniklo vnější opevnění, které částečně nahradilo starší parkán. Jeho součástí byly čtyři polookrouhlé, dovnitř otevřené bašty, okrouhlá věž a trojúhelná bašta se zaoblenými nárožími, které umožňovaly boční palbu podél kurtin. V páté baště v čele hradu byla zřízena brána a před ní umístěno hospodářské zázemí.[5]
Expozice
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2016 | 54 696 |
| 2017 | 57 040 |
Hrad je přístupný od března do poloviny prosince. Mimo jiné disponuje hradní restaurací a penzionem. Hlavně v teplejším pololetí jsou zde pořádány četné kulturní akce, šermířská či divadelní vystoupení, koncerty apod. V rámci prohlídky venkovního areálu lze vystoupit na věž. V interiérech se nachází stylová instalace představující život na hradě ve druhé polovině 19. století. Přístupná jsou i sklepení a goticko-renesanční dům zbrojnošů.
Hrad v kultuře
[editovat | editovat zdroj]Na hradě i v podhradí se odehrává děj dětské knihy Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka od Bohuslava Březovského. Hrad a jeho okolí inspirovaly také Jaroslava Vrchlického k napsání básní Svojanovské granáty, Světlušky pod Svojanovem a Svojanovský křižáček. Na hradě se též natáčel hudební dokument Gypsy Celebration 2005 o festivalu romské hudby.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-14]. Identifikátor záznamu 146996 : Hrad Svojanov (pův. Fürstenberg). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské. Díl I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN a Historický ústav AV ČR, 2023. 589 s. ISBN 978-80-7422-678-6, ISBN 978-80-7286-418-8. S. 345–348.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Svojanov – hrad, s. 479.
- ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. FOTO: Největším tajemstvím hradu zůstává studna na nádvoří. Svitavský deník.cz [online]. 2019-04-08 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Svojanov, s. 530–532.
- ↑ CEJPOVÁ, Miroslava; NĚMCOVÁ, Jana; VARHANÍK, Jiří. Průzkum dna věže hradu Svojanova. In: Dějiny staveb 2016. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebněhistorický průzkum, 2016. ISBN 978-80-87170-48-9. ISSN 1803-0777. S. 85–87.
- ↑ Gypsy Celebration 2005 (TV film) [online]. POMO Media Group [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOLINA, Pavel. Byl hrad Svojanov u Poličky posledním centrem tzv. úsobrnské provincie?. Časopis Matice moravské Brno. Matice moravská v Brně, 2005, roč. 124, čís. 1, s. 3–46. ISSN 0323-052X.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svojanov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
