Sviňucha černá
 Sviňucha černá | |
|---|---|
 Sviňucha černá (digitální kresba) | |
 Porovnání velikosti s člověkem | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Cetartiodactyla) |
| Infrařád | kytovci (Cetacea) |
| Malořád | ozubení (Odontoceti) |
| Čeleď | sviňuchovití (Phocoenidae) |
| Rod | sviňucha (Phocoena) |
| Binomické jméno | |
| Phocoena spinipinnis Burmeister, 1865 | |
 rozšíření sviňuchy černé | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sviňucha černá (Phocoena spinipinnis) je druh menšího kytovce z čeledi sviňuchovití, který se přirozeně vyskytuje v pobřežních vodách Jižní Ameriky od Ohňové země po Peru na západě a jižní Brazílii na východě.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Druhové jméno spinipinnis pochází z latinského spina („hrbolek“) a pinna („hřeben“, „ploutev“), ve volném překladu tedy „s hrbolatou ploutví.“[2] To odkazuje na několik řad malých hrbolků na přední hraně hřbetní ploutve.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dospělci váží kolem 105 kg. Samci měří 1,4–2 m, samice kolem 1,35–1,8 m.[4] Jedná se o robustně působícího, přesto poměrně malého kytovce s tmavým tělem a světle šedým až bílým břichem. Hlava je tupá s mírně vyčnívajícím zobákem s tmavšími rty. Kolem tmavých očí se nachází tmavé kulaté skvrny. Unikátní hřbetní ploutev vystupuje jen nízko nad hřbet a je trojúhelníková a nakloněná dozadu. Je posazena poměrně dalece v zadní části hřbetu.[3] Přední hrana hřbetní hřbetní ploutve mívá 2–7 řad malých hrbolků.[3] Prsní ploutve jsou vzhledem k tělu velké, od jejich báze k tlamě vede světlý tenký proužek, který je nicméně špatně znatelný v terénu.[3] Horní čelist ukrývá 20–46 zubů, spodní 28–46.[3]
Areál rozšíření a populace
[editovat | editovat zdroj]Areál výskytu sviňuchy černé sahá od Ohňové země daleko na sever – na tichomořské straně až do severního Peru (~5° j. š.) a na atlantské straně do jižní Brazílie (~28° j. š.). Stanoviště druhu tvoří pobřežní vody kontinentálních šelfů, spíše výjimečně může zaplout až 50 km od břehu a do moří do hloubek 1000 m.[5] Obývá vody o teplotách mezi 3–19,5 °C.[6] Vyskytuje se patrně v malých populačních hustotách.[5]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]O biologii druhu je známo minimum informací. Může se vyskytovat ve skupinkách typicky do 8 jedinců, avšak byly zaznamenány i větší agregace do 70 sviňuch. V terénu je sviňuchu černou poměrně těžké zahlédnout, jelikož při vynořování takřka nezvlní vodní hladinu, má velmi nízkou hřbetní ploutev, nad hladinou se příliš neprojevuje a je velmi plachá, takže v případě přiblížení lodi rychle odplouvá.[7][6]
V Peru dochází k vrhům nejčastěji koncem léta a na podzim. Březost trvá 11–12 měsíců.[7] Mládě je při narození velké kolem 86 cm.[6] Sviňucha černá se živí pelagickými druhy ryb (ančovičky, štikozubcovití aj.), hlavonožci i krevetami.[7][6] Doba ponorů se pohybuje v rozmezích pouze 1–3 minuty.[3]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) druh hodnotí druh jako téměř ohrožený. Ohrožení druhu představují hlavně místní rybáři, kteří především v Peru sviňuchy černé cíleně harpunují na maso pro lidskou konzumaci nebo pro návnadu na ryby a žraloky, jako je žralok modrý nebo mako. Z ostatních zemí nepochází podrobnější data, avšak je možné, že cílený lov sviňuch černých nastává i v jiných zemích než Peru. Vedle cíleného lovu dochází i k nechtěným odchytům, během kterých se sviňuchy mohou snadno zamotat do rybářských sítí a utonout. Nejméně od 70. let 20. století až do počátku 90. let docházelo k cíleným lovům menších kytovců včetně sviňuch černých v jižní Argentině a jižním Chile kolem Ohňové země. Maso kytovců totiž sloužilo jako levná návnada na velké desetinožce (převážně Lithodes santolla a Paralomis granulosa). [5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ KIEFNER, Ralf. Velryby a delfíni: Kytovci celého světa. Uherské Hradiště: Rajzl, 2002. ISBN 8090317103. S. 264–265.
- ↑ a b c d e f CARWARDINE, Mark; CAMM, Martin; ROBINSON, Rebecca; LLOBET, Toni. Handbook of whales, dolphins and porpoises. London Oxford New York New Delhi Sydney: Bloomsbury, 2020. ISBN 978-1-4729-0814-8. S. 491–494. (anglicky)
- ↑ BERTA, Annalisa, 2015. Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide. Chicago: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-18319-0. S. 272–273. (anglicky)
- ↑ a b c Phocoena spinipinnis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T17029A50370481.en. (anglicky)
- ↑ a b c d REYES, Julio C. Burmeister's Porpoise. In: WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M.; KOVACS, Kit M. Encyclopedia of Marine Mammals. United States of America: Elsevier, 2018. ISBN 978-0-12-804327-1. S. 146–148. (anglicky)
- ↑ a b c JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. S. 333–335. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- česky
- ANDĚRA, Miloš; ČERVENÝ, Jaroslav, 2000. Savci. (3), Kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci, zajíci, bércouni. Praha: Albatros. ISBN 80-00-00829-7.
- KIEFNER, Ralf, 2002. Velryby a delfíni: Kytovci celého světa. Uherské Hradiště: Rajzl. ISBN 8090317103.
- MAZÁK, Vratislav, 1988. Kytovci. Praha: Státní zemědělské nakladatelství.
- anglicky
- BAKER, A. N., 1990. Whales and dolphins of New Zealand and Australia : an identification guide. Wellington, N.Z.: Victoria University Press. ISBN 0864730993. (anglicky)
- BERTA, Annalisa, 2015. Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide. Chicago: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-18319-0. (anglicky)
- CARWARDINE, Mark; CAMM, Martin; ROBINSON, Rebecca; LLOBET, Toni, 2020. Handbook of whales, dolphins and porpoises. London Oxford New York New Delhi Sydney: Bloomsbury. ISBN 978-1-4729-0814-8. (anglicky)
- JEFFERSON, Thomas A.; WEBBER, Marc A.; PITMAN, Robert L., 2015. Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification. Amsterdam: Elsevir. ISBN 978-0-12-409542-7. (anglicky)
- REYES, Julio C. Burmeister's Porpoise. In: WÜRSIG, Bernd; THEWISSEN, J. G. M.; KOVACS, Kit M. Encyclopedia of Marine Mammals. United States of America: Elsevier, 2018. ISBN 978-0-12-804327-1. S. 146–148. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sviňucha černá na Wikimedia Commons 
Taxon Phocoena spinipinnis ve Wikidruzích
