Svatý Pantaleon

Pantaleon
Svatý; Pantaleon
Osobní údaje
Datum narození	275
Místo narození	Nikomédie
Datum úmrtí	27. července 305 (ve věku 29–30 let)
Místo úmrtí	Nikomédie
Příčina úmrtí	poprava stětím
Povolání	lékař
Svatořečení
Svátek	27. července
Uctíván církvemi	římskokatolická církev,; řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,; pravoslavná církev,; anglikánská církev,; luteráni
Patron	lékařů, kojných a porodních asistentek
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Pantaleon také Panteleémon, Panteleimon, Pantelejmon z Nikomédie († kolem r. 305)^[1] je křesťanský svatý, prvomučedník a jeden ze čtrnácti sv. pomocníků. Je uctívaný katolickou církví a pravoslavnými církvemi, jako lékař-nezištník. Církevní svátek má v západním křesťanství 27. července, ve východních církvích také 28. 7. nebo 18. 2.

Legenda

Legend o svatém Pantaleonovi se dochovalo několik, nejstarší je řecky psané Passio.^[1]. Pantaleon pocházel z významného rodu ve městě Nikomédii. Jeho otec Eustorgios byl pohan a matka křesťanka. Matka mu brzy zemřela.

Jedna z legend vypravuje, že navštěvoval lékařskou školu ve městě, kde se seznámil se starým křesťanským knězem Hermolaosem a jeho společníky. Pantaleon se knězi svěřil, že se chce stát osobním lékařem císaře Galeria Maximiana. Kněz mu vyprávěl o lékaři, který byl moudřejší a významnější nad jiné, jmenoval se Ježíš Kristus a léčil tělesné nemoci pouhým slovem. Mladého Pantaleona slova kněze natolik zaujala, že jej navštěvoval a rozmlouval s ním stále častěji. Jednou při cestě na návštěvu kněze uviděl na zemi dítě, které bylo jako mrtvé. Poblíž se do křoví plazil jedovatý had. Vzal dítě do náručí a v duchu si řekl, že pokud je Ježíš Kristus tak mocný lékař, pomůže mu. A skutečně, dítě se podařilo zachránit. Pln radosti běžel ke starému knězi a dal se od něj pokřtít. Později provozoval lékařství, pomáhal pomocí léků, léčebných procedur i povzbuzením a dobrým slovem. Mnoho lidí u něj nacházelo pomoc, neodmítal chudé ani bohaté.

Byl obžalován a v Římě předveden před císaře Galeria Maximiana. Byl vyzván, aby obětoval římským bohům. Neučinil tak, ba dokonce před očima císaře jménem Ježíše Krista uzdravil ochrnutého člověka. Rozzlobený císař jej dal mučit, přivázat k olivovému stromu a později stít mečem. Podle jiné verze legendy se císařovým lékařem skutečně stal a teprve během své praxe se vymezil proti římskému kultu.

Ostatky a kult

Úcta ke světci se začala šířit již během 4. století: Ostatky sv. Pantaleona se dostaly do několika center kultu v Evropě, severní Africe, v Řecku a v Malé Asii.

Řeckokatolická a pravoslavná území

Justiniánův chrám v Jeruzalémě
Klášter sv. Panteleimona v jordánské poušti^[2]
Klášter sv. Panteleimona na hoře Athos v Řecku a další řecké kláštery (Chilandar, Chios)
Rusko: ženský klášter sv. Panteleimona v Moskvě
Ukrajina: Katedrála sv. Panteleimona v Kyjevě
Severní Makedonie: pravděpodobně nejvýznamnější středověké centrum jihozápadního Balkánu: kostel sv. Panteleimona v Gorni Nerezi nedaleko Skopje, v opštině Karpoš; dále třeba kostel v Bitole
Bulharsko, Srbsko: další chrámy

Římskokatolická centra

ve 4 chrámech v Římě; další italské chrámy: Benevento, Brindisi, Janov, Lucca, Oviedo, Ravenna, kostel sv. Pantaleona v Benátkách uchovává relikviářovou paži světce
v klášterní bazilice sv. Pantaleona v Kolíně nad Rýnem, která je dodnes živým poutním místem
ve Francii: Bazilika Saint-Denis v Paříži, Lyon, Arles, Troyes

Česko

bývalá klášterní bazilika sv. Pantaleona v Pustiměři

Ikonografie a atributy

Svatý Pantaleon je často vyobrazován jako bezvousý mladík, v tunice s palliem kněze, v rukou drží skříňku, nádobu na léky nebo také špachtli na mast, například na byzantské ikoně v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.^[1] Jindy drží léčivé byliny. Na východokřesťanských ikonách zásadně zastupuje kanonický typ krásného mladíka s upravenými nakadeřenými vlasy. Ve skupině světců jej doprovázejí svatí lékaři Kosma a Damián. V mučednické scéně bývá vyobrazen stojící s rukama přibitýma k hlavě, přivázán k olivovému stromu či keři. Nejstarší cyklus fresek pantaelonské legendy se zachoval v byzantském kostele sv. Panteleimona v Nerezi, v severní Makedonii. V témže kostele je také významný ikonostas z let 1160–1170. Významný pozdně gotický obraz sv. Pantaelona je v Alšově jihočeské galerii na Hluboké^[3]

Patron

Svatý Pantaleon je patronem lékařů, kojných a porodních asistentek, pomocník opuštěných. Je řádovým patronem benediktinů a benediktinek. Bývá počítán ke Čtrnácti svatým pomocníkům.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c LCI 8, s. 112
↑ LCI 8, s. 113
↑ Vladimír Denkstein: Jihočeská gotika. Praha 1950, obr. 130.

Literatura

SCHIKORA, Rudolf. Naše světla. [s.l.]: Exerciční dům ve Frýdku, 1947. 824 s. S. 508–511.
ZACHOVÁ, Jana. Legendy Wolfenbüttelského rukopisu. Praha: Filosofia, 2010. 210 s. ISBN 978-80-7007-342-1.
LCI – Lexikon der christlichen Ikonographie, editor Wolfgang Braunfels, díl 8, M-Z. Verlag Herder: Freiburg-Rom-Basel-Wien 1992, s. 112–115.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Pantaleon na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pantaleon v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
orthodoxwiki.org

[#1-1] LCI 8, s. 112

[2] LCI 8, s. 113

[3] Vladimír Denkstein: Jihočeská gotika. Praha 1950, obr. 130.

[1]

[2]

[3]