Svatý Nonnos (biskup)
Svatý Nonnos | |
---|---|
![]() Svatý biskup Nonnos se svatou Pelagií z Antiochie | |
světitel, ctihodný | |
Úmrtí | 471 |
Svátek | 10. listopadu |
Místo působení | Egypt, Sýrie |
Uctíván církvemi | pravoslavná církev, římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Nonnos byl biskup z Heliopolis, jenž obrátil na svatou víru Pelagii z Antiochie. Jeho svátek se slaví 10. listopadu (23.11.greg.kal.).
Život
[editovat | editovat zdroj]Svatý Nonnos byl egyptský mnich, jenž se proslavil svou svatostí a divy působícími v Tabennském monastýru, který v Horním Egyptě založil roku 320 svatý Pachomios. Pro svůj svatý život ve svatosti a askezi byl vybrán roku 448 za biskupa syrského města Edessa. Později přešel na biskupský stolec města Heliopolis, kde obrátil ke Kristu třicet tisíc Arabů.[1][2][3]
Biskup Nonnos svolal do města Antiochie okolní biskupy v počtu osmi k řešení místních církevních záležitostí a pod vlivem jeho kázání v bazilice svatého mučedníka Juliána nevěstka Pelagie zatoužila zbavit se svého hříšného života. Svatý Nonnos ji svými vroucími modlitbami obrátil na ctnostný křesťanský život a pokřtil ji.[3]
Poslední tři roky svého života se vrátil do Edessy a roku 471 zesnul v pokoji. Je zmíněn, v životě ctihodné matky Pelagie.[1][2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Saint_pelagia.jpg/220px-Saint_pelagia.jpg)
Svatý Nonnos byl znám čistotou svého života a tak na něho platí slova svatého apoštola Pavla:
„ | Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny. | “ |
— Ti 1,15 ČEP |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MALÍK, Vystavil Marek. Životy Svatých [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Saint Nonnus, Bishop of Heliopolis (+ 471) [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Legendy o nevěstkách a světicích [online]. Redakce Petra Kučerová; překlad Ferdinand Stiebitz; ilustrace Eroshka/Shutterstock.com. 1. vyd. Praha 1: Městská knihovna v Praze, 2022-10-27 [cit. 2024-04-26]. S. 18–28. Dostupné online. ISBN 978-80-274-2760-4.