Přeskočit na obsah

Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony) je český obraz z období pozdního krásného slohu kolem roku 1410. Jedná se o patrně nejkvalitnější středověké samostatné zobrazení sv. Barbory v českých zemích.[1] Obraz je vystaven v obrazárně Strahovského kláštera.[2]

Mistr Vyšebrodské madony: Svatá Barbora, kolem r. 1410, Královská kanonie premonstrátů na Strahově

Popis a zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Tempera na dřevěné desce 67 x 44 cm, s původním rámem 76 x 53,5 cm. Deska je vyrobena ze dvou nestejně širokých borových prken a potažena hrubým lněným plátnem.[3] Pozadí malby zdobeno zlatou fólií s rytou rozvilinovou kresbou a puncováním. Zadní strana obrazu, který stál volně na oltářní menze nebo mohl být určen k nošení v procesích, je pokryta stříbrnou fólií s rytým ornamentem a lakem napodobujícím zlato. Taková imitace drahých materiálů připomínala relikviářové schránky.[4]

Malba na křídovém podkladě s rytou i černou štětcovou podkresbou je provedena pigmenty s olejovým pojidlem. V místech inkarnátu je malba podložena souvislou poloprůhlednou okrovou barvou a tenkou vrstvou běloby, na níž jsou světla modelována olovnatou bělobou a překryta dalšími lazurními vrstvami s obsahem rumělkově červeného, ultramarínového a karmínového pigmentu. Hluboké stíny jsou omezeny na drobné dotyky tmavohnědou barvou a vzniká tak dojem jisté plochosti modelace. Drapérie je podložena barevnou vrstvou v základním tónu a modelována další barevnou vrstvou do mokrého s příměsí běloby ve světlech a kryta vrchní lazurní vrstvou.[5]

Sv. Barbora v zeleném plášti s červeným rubem a zeleném spodním šatě drží v pravé ruce svůj atribut - bílou věž. Obraz představuje syntézu kultivovaného a jemného malířského provedení inkarnátu a vlasů a citlivě modelované drapérie s grafickým principem, jímž je podáno puncované a ryté zlaté pozadí, agrafa pláště a zlatý pásek.[6] Je dílem malíře, který těsně navazuje na klasickou fázi krásného slohu Mistra Třeboňského oltáře a vyznačuje se zvláštním typem štíhlých postav s kultivovaným výrazem, spojujícím duchovní i smyslovou stránku života.[7]

Tvář sv. Barbory typově navazuje na sv. Kateřinu z Třeboňského oltáře a Madonu roudnickou[6], ale objem je více rozložen do plochy, provedení je zběžnější a typ tváře má "kočkovitou" podobu.[8]. Jde o vědomé odživotnění výrazu a abstrakci, která vytváří přísný kompoziční a tvarový řád a zintenzivňuje smyslovost.[9] Uvolnění kompozice roucha a motivické zjednodušení a oproštění od dekorativnosti odlišuje obraz od starší fáze krásného slohu.[10]

Mistr Vyšebrodské madony[11] patrně působil v Praze a byl současníkem Mistra Rajhradského oltáře.[9]

Restaurování obrazu

[editovat | editovat zdroj]

Současná podoba obrazu je výsledkem restaurování, které provedl Mojmír Hamsík roku 1958 v Národní galerii. Obraz byl v 19. století silně přemalován a koruna světice doplněna skleněnými napodobeninami drahokamů, ale jeho původní podoba se zachovala ve velmi dobrém stavu.[12] Podle Pešiny[8] i Hamsíka[5] je strahovská sv. Barbora technologií shodná s Madonou vyšebrodskou[13] a patrně vznikla v téže dílně.[14]

Příbuzná díla

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zháňalová N, 2013, s. 38
  2. ↑ Strahovský klášter: Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony, mezi 1400–1410)
  3. ↑ Hamsík M, 1959, s. 149
  4. ↑ Dvořáková V, 2011, s. 31-32, 43
  5. ↑ a b Hamsík M, 1959, s. 151
  6. ↑ a b Kyzourová I, 1993, s. 26-27
  7. ↑ Šturc L, 2016, č. 2
  8. ↑ a b Pešina J, 1960, s. 122
  9. ↑ a b Jaromír Homolka, Madona ze Svojšína, Umění 10, 1962, s. 437
  10. ↑ Matějček A, 1950, s. 145
  11. ↑ Matějček A, 1950, s. 146-148, obr. 203
  12. ↑ Hamsík M, 1959, s. 147
  13. ↑ Encyklopedie Český Krumlov: Madona vyšebrodská, kolem roku 1420
  14. ↑ Klípa J, 2008, s. 802
  15. ↑ Matějček A, 1950, s. 146-148
  16. ↑ Matějček A, 1950, s. 150-152

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Libor Šturc, Mistrovská díla Strahovské obrazárny, Královská kanonie premonstrátů na Strahově 2016, ISBN 978-80-88009-08-5
  • Bc. Nina Zháňalová, Sv. Barbora, její zobrazení a ikonografie v českých zemích v období středověku, magisterská diplomová práce, FF UP v Olomouci 2013
  • Valerie Dvořáková, Středověký obraz jako objekt, bakalářská práce, FF UK Praha 2011
  • Klípa Jan, Madona vyšebrodská a Madona vratislavská. Příspěvek k poznání vzájemných vztahů a historického kontextu. In: Slezsko - země Koruny české. Historie a kultura 1300–1740. Díl B / Praha : Národní galerie, 2008 s. 799-817.
  • Milena Bartlová, Poctivé obrazy. České deskové malířství 1400 –1460, Praha 2001
  • Ivana Kyzourová, Strahovská obrazárna, 1993
  • Jaroslav Pešina, Nový pokus o revizi dějin českého malířství 15. století, Umění 8, 1960, s. 109-134
  • Mojmír Hamsík, Strahovská sv. Barbora. Restaurace a průzkum techniky malby, Umění 7, 1959, s. 147-151
  • Antonín Matějček, Česká malba gotická, str. 145, Melantrich Praha 1950

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svatá_Barbora_(Mistr_Vyšebrodské_madony)&oldid=23143937“