Přeskočit na obsah

Suluské moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Suluské moře
Satelitní fotografie ukazuje vnitřní vlny v Suluském moři (vlevo Borneo, nahoře Palawan)
Satelitní fotografie ukazuje vnitřní vlny v Suluském moři (vlevo Borneo, nahoře Palawan)
Maximální hloubka5600[1] m
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekTichý oceán
Sousední celkyJihočínské moře, Celebeské moře
SvětadílAsie
StátFilipínyFilipíny Filipíny
MalajsieMalajsie Malajsie
Map

Suluské moře (španělsky Mar de Joló; tagalsky Dagat Sulu) je zhruba 348 000 km² velké a průměrně 4400 m hluboké[2] moře v jihozápadní oblasti Filipín, tudíž jedno z okrajových moří Tichého oceánu. Pro svou obklopenost velkými ostrovy jej lze dobře územně vymezit: nachází se jihovýchodně od Jihočínského moře (od nějž ho odděluje podlouhlý ostrov Palawan), severovýchodně od Bornea/Kalimantanu, severně od Celebeského moře (kde tvoří dělicí linii Suluské ostrovy) a jihozápadně od ostrovů Visayas. Téměř celá plocha moře spadá do filipínských výsostných vod; Malajsii náleží pouze pobřežní pás severovýchodu Bornea (stát Sabah).

Oblast, bohatá na množství ostrovů a útesů, byla po dlouhá staletí známa pro rozsáhlé pirátství a obchod s otroky, které provozovali muslimští Morové, zvaní též „suluští piráti“. Ti byli až do poloviny 19. stol. pod záštitou Suluského sultanátu, nepřátelského vůči asijské části španělské koloniální říše; teprve začátkem 20. stol. se podařilo zpacifikovat tyto útoky (nicméně, problém s Mory a jejich odbojem přetrvává na Filipínách až dodnes).

Díky tomu, že moře leží mimo hlavní námořní trasy, není tolik zasaženo znečištěním a poskytuje tak útočiště pro množství rostlinných a živočišných druhů, v tom i velmi ohrožených nadměrným rybolovem. Rozsáhlé korálové útesy Tubbataha, ležící téměř uprostřed Suluského moře, byly pro svou jedinečnost roku 1999 prohlášeny za součást světového přírodního dědictví UNESCa.

  1. Sulu Sea (anglicky) – heslo v EB
  2. Internal waves in the Sulu Sea, between Malaysia and the Philippines (anglicky) – info k fotce z infoboxu, na stránkách projektu NASA Visible Earth

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FRISCHE, Andrea; QUADFASEL, Detlef. Hydrography of the Sulu Sea. Proceedings of the Ocean Drilling Program. Initial Reports. 1990, čís. 124, s. 101–104. Dostupné online [pdf]. ISSN 1096-2158. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]