Sulfid cíničitý
Vzhled
Sulfid cíničitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Sulfid cíničitý |
Anglický název | Tin (IV)sulfide tin disulfide stannic sulfide |
Německý název | Zinn(IV)-sulfid |
Sumární vzorec | SnS2 |
Vzhled | Zlatě žlutý prášek bez zápachu |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1315-01-1 |
PubChem | 15238661 |
SMILES | S=[Sn]=S |
InChI | InChI=1S/2S.Sn |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 182,81 g/mol |
Teplota tání | <680 °C |
Hustota | 4,50 g/cm3 |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná |
Koordinační geometrie | oktaedrická |
Bezpečnost | |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sulfid cíničitý je anorganická sloučenina se vzorcem SnS2. Vzácně se vyskytuje v přírodě jako minerál berndtit.[1]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Sulfid cíničitý krystalizuje ve stejné struktuře jako CdI2.[2]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]SnS2 se vysráží jako hnědá sraženina po přidání H2S do roztoků cíničitých solí.
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Sulfid cíničitý reaguje se sulfidy za vzniku thiocíničitanů se vzorcem [SnS2]m[S]n2n− .
Použití
[editovat | editovat zdroj]Krystalický sulfid cíničitý se používá v dekorativních nátěrech.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tin(IV) sulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ Vaughan, D. J.; Craig, J. R. "Mineral Chemistry of Metal Sulfides" Cambridge University Press, Cambridge: 1978. ISBN 0-521-21489-0.
- ↑ Wells, A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press. ISBN 0-19-855370-6.
- ↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid cíničitý na Wikimedia Commons