Subjektivní idealismus
Sujektivní idealismus je jeden ze základních druhů idealismu absolutizující lidské subjektivní vědomí v tom smyslu, že se vnější svět jeví jen jako obsah tohoto vědomí.[1] Na rozdíl od objektivního idealismu bere idealismus subjektivní za základ jsoucna nikoli objektivní, na člověku nezávislé a samostatně existující vědomí, nýbrž počitek, představu, vědomí jednotlivého individua, subjektu, kdežto existenci všeho na světě uvádí do závislosti na tomto subjektivním vědomí, považuje to za druhotné, za odvozené z vědomí.[2][3] Subjektivní idealismus tvrdí, že věci a předměty jsou souhrnem našich počitků, myšlenek; tím přenáší tento směr svět do vědomí subjektu, tj. poznávajícího člověka.[4]
Tento druh idealismu je především spjat se jménem anglického biskupa Berkeleye.[2] V oblasti idealismu Berkeleye je i učení Jonathana Edwardse.[5][6] K subjektivním idealistům bývá řazen také německý filozof Johann Gottlieb Fichte, který tvrdil, že svět je ne-Já vyjádřené naším Já, sebevědomím subjektu.[7][3]
Subjektivní idealismus popírá, že za počitky jsou materiální předměty, které působí na naše smyslové orgány a vyvolávají v nás určité počitky. Toto stanovisko vede nevyhnutelně k solipsismu.[8][3][9][10] V Česku získal proslulost solipsisty Ladislav Klíma.
Nesmíme přeceňovat rozdíly mezi subjektivním a objektivním idealismem. Subjektivní idealismus se často ztotožňuje s objektivním idealismem, jak tomu bylo nejen u Berkeleyho, ale i u J. G. Fichta.[11]
| „ | Hranice mezi subjektivním a objektivním idealismem jsou neurčité, neboť subjektivní idealisté, aby se vyhnuli solipsistickým závěrům, se převážně snaží rozšířit individuální vědomí na vědomí všeobecné (například u Rickerta ”vědomí vůbec”, nebo teoreticko-poznávací subjekt). | “ |
| — Alfred Kosing: "Zdravý rozum" jezuity Jozefa de Friza[12] | ||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Filozofický slovník: A-N, s. 260.
- ↑ a b Stručný filosofický slovník, s. 187.
- ↑ a b c Makarov 1972, s. 15.
- ↑ Základy marxismu-leninismu, s. 35.
- ↑ Dějiny filosofie, sv. II, s. 494.
- ↑ Покровский.
- ↑ Asmus 1976.
- ↑ Stručný filosofický slovník, s. 187–188.
- ↑ Základy marxismu-leninismu, s. 36.
- ↑ Spirkin 1971, s. 13–14.
- ↑ Ojzerman 1975, s. 87.
- ↑ Kosing, Alfred (1959): Die "gesunde Vernunft" des Jesuitenpaters Josef de Vries. In: Deutsche Zeitschrift für Philosophie, Jg. 7, S. 65–85.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- v češtině
- ASMUS, Valentin, 1976. Subjektivní idealismus J. H. Fichta. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 260–265.
- MAKAROV, Alexej, 1972. Stručné dějiny filosofie (původním názvem: Историко-философское введение к курсу марксистско-ленинской философии, Istoriko-filosofskoje vveděnije k kursu marksistsko-leninskoj filosofii). Překlad Stanislav Kučera; ilustrace Josef Týfa (autor obálky). 1. vyd. Praha: Mladá fronta. 226 s. (Most, svazek 7).
- OJZERMAN, Teodor Il'jič, 1975. Hlavní filosofické směry : teoretická analýza historicko-filosofického procesu (původním názvem: Glavnyje filosofskije napravlenija). Překlad z ruského originálu: Jarmila Oborská (část I) a Božena Sodomková (část II); ilustrace : Obálku navrhl a graficky upravil Leo Novotný. 1. vyd. Praha: Svoboda. 348 s. (Filosofie a současnost; sv. 25).
- SPIRKIN, A. G., 1971. Učebnice marxistické filosofie. Překlad : Jiří Bauer, Jan Beránek a Jozef Mužík; ilustrace : Obálku navrhl Rostislav Vaněk. 1. vyd. Praha: Svoboda. 439 s. (Přeloženo z ruského originálu Kurs marxistickoj filosofii, vydaného nakladatelstvím Izdatelstvo „Mysl” 1963).
- , 1952. Filosofie amerického osvícenství. In: Georgij Alexandrov, Bernard Bychovskij, Pavel Judin, Mark Mitin (red.), Překlad : Hana Malínská a Jaroslav Vlček. Dějiny filosofie. 1., autorizované vyd. Praha: Svoboda. Svazek II "Filosofie XV. - XVIII. století". S. 490–513.
- , 1985. Filozofický slovník: A-N (původním názvem: Philosophisches Wörterbuch). Redakce : Georg Klaus, Manfred Buhr; překlad : Karel Berka, Vladimír Čechák, František Čížek, Miloš Havelka, Jaromir Janoušek, Jaromir Novotný, Jaroslava Pešková, Jiří Pešek, Jiří Šíma, Otto Vochoč. 1. vyd. Svazek I. Praha: Svoboda. 457 s. Kapitola „Idealismus“, s. 260–262.
- , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „Idealismus”, s. 187–189.
- , 1960. Základy marxismu-leninismu (původním názvem: Основы марксизма-ленинизма). Redakce : Otto Kuusinen; překlad : Z. Rozehnalová, D. Prokop, J. Fingl, L. Myška a V. Piková. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „Subjektivní idealismus”, s. 35–36.
- v cizích jazycích
- ПОКРОВСКИЙ, Н. Е., 1989. Ранняя американская философия. Пуританизм. 1. vyd. Moskva: Высшая школа. 246 s. (Учебное издание). Dostupné online. Kapitola V «Джонатан Эдвардс» (Jonathan Edwards), s. 209–229. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- subjektivní idealismus [online]. CoJeCo.cz [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
- subjektivní idealismus [online]. Encyklopedie Vševěd [cit. 2023-05-02]. Dostupné online.
